Eger

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Další významy jsou uvedeny v článku Eger (rozcestník).
Eger
Eger – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 121 m n. m.
Časové pásmo: CET, UTC+1
stát: Maďarsko Maďarsko
region: Severní Maďarsko
župa: Heves
okres: Eger
administrativní dělení: 21 městských částí
Eger
Red pog.png
Eger
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 92,2 km²
počet obyvatel: 56 082 (2008)
hustota zalidnění: 608,26 obyv. / km²
etnické složení: Maďaři,
náboženské složení: křesťanství
správa
status: župní sídlo, město s župním právem
starosta: László Habis
oficiální web: http://www.eger.hu
adresa obecního úřadu: Dobó tér 2.
3301 Eger
telefonní předvolba: (+36) 36
PSČ: 3300

Eger či Jager (chorvatsky Jegar; slovensky Jáger; turecky Eğri; německy Erlau) je město v Maďarsku mezi pohořími Mátra a Bükk. Leží na severu země v župě Heves a žije v něm 57 000 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Středověk[editovat | editovat zdroj]

Až do 10. století se v oblasti dnešního Egeru střídali Slované s Avary a germánskými kmeny. Teprve během vlády svatého Štěpána I. zde vzniklo sídlo biskupství. V této době zde byla postavena první katedrála, nacházela se na místě, kde dnes stojí Egerský hrad. Kolem tehdejší katedrály pak začalo vznikat dnešní staré město. V období 14.16. století město prosperovalo; pěstovalo se zde dobré víno. Během vlády krále Matyáše byly vybudovány renesanční stavby (14581460), většinou k církevním účelům.

Turecká okupace[editovat | editovat zdroj]

Přestože se místní obyvatelé nějakou dobu úspěšně bránili, a dokonce i odrazili i tureckou armádu čítající 80 000 vojáků, roku 1596 se již město ubránit nedokázalo a Turci ho obsadili. Na dalších 80 let se stal Eger tureckým městem, centrem vilájetu (osmanské provincie) a severním pohraničním městem. Během této doby Osmané opravili pevnost, přebudovali kostely na mešity a postavili lázně (jeden minaret z této doby se dodnes dochoval). Po nezdařeném tureckém útoku na Vídeň však nastal zvrat. Habsburkové Osmany porazili a zaútočili i na Uhry. Získali Budapešť (roku 1686) a o rok později i samotný Eger.

Vláda Habsburků[editovat | editovat zdroj]

Po obsazení Habsburky byl Eger rekatolizován, navrátilo se sem biskupství, kromě muslimů ho museli opustit i protestanté. Během 18. století zde došlo k bojům právě proti Habsburkům, během nich město podporovalo vzbouřence, ti však byli rychle poraženi. V roce 1800 město těžce poškodil požár, o čtyři roky později zde bylo zřízeno arcibiskupství. Právě i zde došlo k významným událostem během celoevropských revolucí v roce 1848. Přestože neklid byl potlačen, v Egeru přestali mít vliv arcibiskupové a feudálové. Velkým fiaskem pro město bylo zavedení železnice, Eger nebyl napojen na trať Budapešť–Miskolc přímo, ale odbočkou. Kvůli tomu tak nezažil takový růst, jako některá jiná města v zemi.

Období republiky[editovat | editovat zdroj]

Rozvoj po pádu Rakouska-Uherska začal velmi pozvolně, ještě v 20. letech se celé Maďarsko topilo v ohromných problémech. Po druhé světové válce byly odkryty některé historické budovy, dnes je město vyhledávanou turistickou destinací.

Městská média[editovat | editovat zdroj]

Televizní stanice[editovat | editovat zdroj]

  • Eger Városi Televízió
  • Líceum TV

Rozhlasové stanice[editovat | editovat zdroj]

  • Rádió 1
  • Rádió Eger
  • Szent István Rádió

Tisk[editovat | editovat zdroj]

  • Heves Megyei Hírlap
  • Egri Est
  • Royal club – Heves megye

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]