Rekatolizace
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rekatolizace je úsilí o navrácení věřících protestantů do římskokatolické církve.
V Českých zemích se k její násilné formě přistoupilo po Bílé hoře, kdy české země rekatolizovali mimo jiné jezuité. Doba pobělohorské rekatolizace v Českých zemích bývá nepřesně označována jako Doba temna, přestože Jirásek ve svém románu takto označuje 1. polovinu 18. století. Jsou známy i případy, kdy lidé bývali mučeni tak dlouho, dokud nepřešli na katolickou víru. Podrobný popis těchto případů lze nalézt například v knize Historie o těžkých protivenstvích církve české od Jana Ámose Komenského.[1]
Obsah |
[editovat] Rekatolizace v severních Čechách
Rekatolizace měla mnohde formu lidových misií, při nichž se vyznamenali zejména jezuité. V severních Čechách probíhala rekatolizace celkem mírně. Poddaným se většinou udělila lhůta, dokdy mají přestoupit na katolické křesťanské náboženství, a poddaní to až na celkem zanedbatelné výjimky učinili. V severních Čechách se nacházel značný podíl protestantského duchovenstva a po jejich odchodu zůstalo značné množství farností bez sídelního duchovního správce, takže mnohdy jeden kněz jich obhospodařoval několik.
[editovat] Rekatolizace ve východních Čechách
Ve východních Čechách byla rekatolizace jiná. Poddaní se drželi svého protestantského vyznání a na obranu své víry se dopouštěli násilí na misionářích. Dokladem buď P. Matěj Burnatius, který byl jen kvůli nepodloženému podezření, že na sedláky poštval vojsko (ve skutečnosti žádné vojáky neposlal), probodnut na faře v obci Libuň vidlemi a pro jistotu ještě zastřelen. Jeho zavraždění vyvolalo vlnu represí (které si vlastně sedláci způsobili sami). Východočeská rekatolizace proběhla velice ostře, zhruba tak, jak jí líčí Alois Jirásek ve svém díle „Temno“.
[editovat] Rekatolizace na Moravě
Moravská rekatolizace se od české lišila hlavně tím, že na Moravě sídlilo značné množství nekatolické vyšší šlechty (viz např. Karel starší ze Žerotína), například na severní Moravě převládal počet evangelíků. Zdejší nekatolíci se často dopouštěli násilností vůči rekatolizátorům (viz případ sv. Jan Sarkander, kterého jen pro pouhé nepodložené podezření moravští stavové za vlády Fridricha Falckého umučili).
[editovat] Rekatolizace ve Slezsku
Průběh rekatolizace ve Slezsku byl mírnější než v Čechách a na Moravě. Díky ustanovením vestfálského míru byli protestanti v zemi trpěni a v některých knížectvích měli právo veřejné evangelické bohoslužby.
[editovat] Reference
[editovat] Literatura
- CATALANO, Alessandro. Zápas o svědomí. Kardinál Arnošt Vojtěch z Harrachu (1598-1667) a protireformace v Čechách. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 637 s. ISBN 978-80-7106-942-3.
- ČORNEJOVÁ, Ivana; MIKULEC, Jiří; VLNAS, Vít, a kol. Velké dějiny zemí Koruny české VIII. 1618-1683. Praha : Paseka, 2008. 800 s. ISBN 978-80-7185-947-5.
- FRANCEK, Jindřich. Zločin a trest v českých dějinách. Praha : Rybka, 2007. 543 s. ISBN 978-80-86182-91-9.
- MIKULEC, Jiří. 31.7.1627. Rekatolizace šlechty v Čechách. Čí je země, toho je i náboženství. Praha : Havran, 2005. 193 s. ISBN 80-86515-54-0.
