Győr
| Ráb Győr |
||
|---|---|---|
centrum města |
||
|
||
| poloha | ||
| zeměpisné souřadnice: | 47° 41′ 13″ s. š., 17° 38′ 36″ v. d. | |
| časové pásmo: | CET, UTC+1 | |
| stát: | ||
| region: | Západní Zadunají | |
| župa: | Győr-Moson-Sopron | |
| okres: | Győr | |
| administrativní dělení: | 8 městských částí | |
|
Győr
|
||
| rozloha a obyvatelstvo | ||
| rozloha: | 174,61 km² | |
| počet obyvatel: | 130 478 (2010) | |
| hustota zalidnění: | 737,68 obyv. / km² | |
| etnické složení: | Maďaři | |
| náboženské složení: | křesťanství | |
| správa | ||
| status: | župní sídlo, město s župním právem | |
| starosta: | Zsolt Borkai | |
| oficiální web: | www.gyor.hu | |
| adresa obecního úřadu: | Városház tér 1. 9021 Győr |
|
| telefonní předvolba: | (+36) 96 | |
| PSČ: | 9000–9030 | |
Győr [ˈɟøːr] IPA (česky a slovensky Ráb, německy Raab) je město ležící ve severozápadní části Maďarska poblíž slovenských hranic. Má asi 135 000 obyvatel a je hlavním městem župy Győr-Moson-Sopron. Od 11. století je město sídlem biskupa rábské diecéze (resp. diecéze Győr).
Obsah |
Historie [editovat]
Doba před příchodem Maďarů [editovat]
Okolí dnešního Rábu bylo osídleno již odnepaměti. Prvními doloženými obyvateli tu byli ale až Keltové. Ti ho pojmenovali Arrabona, z čehož se vyvinul časem i dnešní český název Ráb. V 6. století se sem nastěhovali Slované, později Langobardi a nakonec Avaři. Mezi lety 880 a 894 pak bylo součástí Velkomoravské říše. Maďaři, kteří se sem přistěhovali na přelomu 9. a 10. století, osídlili a opravili opuštěnou římskou pevnost, nejprve zde postavili stany a později i domy. V 13. století ho těžce poničily vpády Mongolů a útok českých vojsk v roce 1271.
Středověk [editovat]
O dalších 300 let později, když na tehdejší Uherské království zaútočili Turci a postupovali úspěšně zemí na sever, rozhodl se místní vojenský velitel Kristóf Lambert město před Osmany zničit, aby jim nepadlo do rukou. Od této doby je turecký název pro Ráb Janik Kala – spálené město. Po osvobození země od turecké nadvlády bylo znovu vybudováno, a to za pomocí italských architektů v renesančním stylu; ze starého města se zachovalo pouze rozložení ulic.
Novověk [editovat]
Díky svojí výhodné poloze mezi dvěma centry Rakouska – Vídní a Budapeští (tehdy jen Budínem) město prosperovalo; v roce 1743 získalo statut svobodného královského města od Marie Terezie, slibný růst zpomalily až napoleonské války. Rozvoj průmyslu a výstavba železnice přemístily dopravu mezi Vídní a Budapeští dál od města a nakonec tak ztratilo svůj význam. Ve městě ale sídlil výrobce lokomotiv a jiné techniky, firma Rába. Po 2. světové válce vznikla panelová sídliště, historické centrum chátralo. Od 90. let minulého století opět prosperuje, bylo napojeno na dálnici spojující Vídeň s Budapeští
Osobnosti spojené s městem [editovat]
- Související informace naleznete v článku Seznam rábských biskupů.
- Hrabovszky János (1777–1852), honvéd
- Jedlik Ányos István (1800–1895), fyzik
- Schöpf-Merei Ágoston (1804–1858), lékař
- Adler Vince (1826–1871), hudební skladatel
- Győry Vilmos (1838–1885), básník
- Liezen-Mayer Sándor (1839–1898), malíř
- Kőnig Gyula (1849–1913), matematik
- Cserháti Sándor (1852–1909), profesor
- Gabriel Fránek (1859–1930), český skladatel a dirigent, ředitel kůru v katedrále sv. Štěpána
- bl. Vilmos Apor (1892–1945), biskup rábský a mučedník
- Halmos László (1909–1997), hudební skladatel
- Horváth Árpád (1907–1990), spisovatel
- Csizmadia Andor (1910–1985), doktor
- Földes Gábor (1923–1958), malíř
- Stanley Jaki (1924-2009), duchovní a vědec
- Galgóczi Erzsébet (1930–1989), dramaturg
- Sáry László (*1940), hudební skladatel
- János Sajnovics, (1733-1785) lingvista
Sport [editovat]
Hlavním sportovním klubem v Győru je Győri ETO Sport Club, který má mnoho sportovních odvětví. Oblíbená je zejména házená. V Győru je i ženský házenkářský klub. Győrský sport se proslavil hlavně svým fotbalovým klubem Győri ETO FC.
Partnerská města [editovat]
Erfurt, Německo (1971)
Kuopio, Finsko (1978)
Sindelfingen, Německo (1989)
Colmar, Francie (1993)
Brašov, Rumunsko (1993)
Nazaret Illit, Izrael (1993)
Wuhan, Čína (1994)
Externí odkazy [editovat]
- Oficiální stránky
- Stránka zaměřená hlavně pro turisty
- portál (pouze v maďarštině)
- Fotografie města