Győr

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Na tento článek je přesměrováno heslo Ráb. Další významy jsou uvedeny v článku Ráb (rozcestník).
Ráb
Győr
Ráb – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
Časové pásmo: CET, UTC+1
stát: Maďarsko Maďarsko
region: Západní Zadunají
župa: Győr-Moson-Sopron
okres: Győr
administrativní dělení: 8 městských částí
Győr
Red pog.png
Győr
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 174,61 km²
počet obyvatel: 130 478 (2010)
hustota zalidnění: 737,68 obyv. / km²
etnické složení: Maďaři
náboženské složení: křesťanství
správa
status: župní sídlo, město s župním právem
starosta: Zsolt Borkai
oficiální web: http://www.gyor.hu
adresa obecního úřadu: Városház tér 1.
9021 Győr
telefonní předvolba: (+36) 96
PSČ: 9000–9030

Győr [ˈɟøːr] IPA (česky a slovensky Ráb, německy Raab) je město ležící ve severozápadní části Maďarska poblíž slovenských hranic. Má asi 135 000 obyvatel a je hlavním městem župy Győr-Moson-Sopron. Od 11. století je město sídlem biskupa rábské diecéze (resp. diecéze Győr).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Doba před příchodem Maďarů[editovat | editovat zdroj]

Okolí dnešního Rábu bylo osídleno již odnepaměti. Prvními doloženými obyvateli tu byli ale až Keltové. Ti ho pojmenovali Arrabona, z čehož se vyvinul časem i dnešní český název Ráb. V 6. století se sem nastěhovali Slované, později Langobardi a nakonec Avaři. Mezi lety 880 a 894 pak bylo součástí Velkomoravské říše. Maďaři, kteří se sem přistěhovali na přelomu 9. a 10. století, osídlili a opravili opuštěnou římskou pevnost, nejprve zde postavili stany a později i domy. V 13. století ho těžce poničily vpády Mongolů a útok českých vojsk v roce 1271.

Středověk[editovat | editovat zdroj]

O dalších 300 let později, když na tehdejší Uherské království zaútočili Turci a postupovali úspěšně zemí na sever, rozhodl se místní vojenský velitel Kristóf Lambert město před Osmany zničit, aby jim nepadlo do rukou. Od této doby je turecký název pro Ráb Janik Kala – spálené město. Po osvobození země od turecké nadvlády bylo znovu vybudováno, a to za pomocí italských architektů v renesančním stylu; ze starého města se zachovalo pouze rozložení ulic.

Novověk[editovat | editovat zdroj]

Díky svojí výhodné poloze mezi dvěma centry RakouskaVídní a Budapeští (tehdy jen Budínem) město prosperovalo; v roce 1743 získalo statut svobodného královského města od Marie Terezie, slibný růst zpomalily až napoleonské války. Rozvoj průmyslu a výstavba železnice přemístily dopravu mezi Vídní a Budapeští dál od města a nakonec tak ztratilo svůj význam. Ve městě ale sídlil výrobce lokomotiv a jiné techniky, firma Rába. Po 2. světové válce vznikla panelová sídliště, historické centrum chátralo. Od 90. let minulého století opět prosperuje, bylo napojeno na dálnici spojující Vídeň s Budapeští

Osobnosti spojené s městem[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam rábských biskupů.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Hlavním sportovním klubem v Győru je Győri ETO Sport Club, který má mnoho sportovních odvětví. Oblíbená je zejména házená. V Győru je i ženský házenkářský klub. Győrský sport se proslavil hlavně svým fotbalovým klubem Győri ETO FC.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Kategorie Győr ve Wikimedia Commons