Győr

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Na tento článek je přesměrováno heslo Ráb. Další významy jsou uvedeny v článku Ráb (rozcestník).
Ráb
Győr
Radnice
Radnice
Ráb – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 108 m n. m.
Časové pásmo: CET, UTC+1
stát: Maďarsko Maďarsko
region: Západní Zadunají
župa: Győr-Moson-Sopron
okres: Győr
administrativní dělení: 8 městských částí
Győr
Red pog.png
Győr
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 174,61 km²
počet obyvatel: 128 567 (2013)
hustota zalidnění: 737,68 obyv. / km²
etnické složení: Maďaři
náboženské složení: křesťanství
správa
status: župní sídlo, město s župním právem
starosta: Zsolt Borkai
oficiální web: http://www.gyor.hu
adresa obecního úřadu: Városház tér 1.
9021 Győr
telefonní předvolba: (+36) 96
PSČ: 9000–9030

Győr [ˈɟøːr] IPA (česky a slovensky Ráb, německy Raab) je město v severozápadním Maďarsku, 110 km západně od Budapešti, 65 km jihovýchodně od Bratislavy a 10 km od slovenských hranic. Je správním městem župy Győr-Moson-Sopron. V roce 2013 zde žilo přes 128 000 obyvatel a je šestým největším maďarským městem. Od roku 1009 je sídlem rábské diecéze (resp. diecéze Győr). Győrem protéká řeka Rába. Jižně od města vede evropská silnice E60. V roce 1994 zde byla otevřena továrna německé automobilky Audi.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Györ v roce 1845

Doba před příchodem Maďarů[editovat | editovat zdroj]

Okolí dnešního Rábu bylo osídleno již odnepaměti. Prvními doloženými obyvateli tu byli ale až Keltové. Ti ho pojmenovali Arrabona, z čehož se vyvinul časem i dnešní český název Ráb. V 6. století se sem nastěhovali Slované, později Langobardi a nakonec Avaři. Mezi lety 880 a 894 pak bylo součástí Velkomoravské říše.

Maďaři, kteří se sem přistěhovali na přelomu 9. a 10. století, osídlili a opravili opuštěnou římskou pevnost, nejprve zde postavili stany a později i domy. V 13. století ho těžce poničily vpády Mongolů a útok českých vojsk v roce 1271.

Středověk[editovat | editovat zdroj]

O dalších 300 let později, když na tehdejší Uherské království zaútočili Turci a postupovali úspěšně zemí na sever, rozhodl se místní vojenský velitel Kristóf Lambert město před Osmany zničit, aby jim nepadlo do rukou. Od této doby je turecký název pro Ráb Janik Kala – spálené město. Po osvobození země od turecké nadvlády bylo znovu vybudováno, a to za pomocí italských architektů v renesančním stylu; ze starého města se zachovalo pouze rozložení ulic.

Novověk[editovat | editovat zdroj]

Díky svojí výhodné poloze mezi dvěma centry RakouskaVídní a Budapeští (tehdy jen Budínem) město prosperovalo; v roce 1743 získalo statut svobodného královského města od Marie Terezie, slibný růst zpomalily až napoleonské války. Rozvoj průmyslu a výstavba železnice přemístily dopravu mezi Vídní a Budapeští dál od města a nakonec tak ztratilo svůj význam. Ve městě ale sídlil výrobce lokomotiv a jiné techniky, firma Rába.

Během druhé světové války, když nacisté obsadili Maďarsko, začaly se organizovat deportace Židů. Ti, podle sčítání lidu z roku 1910, do té doby představovali 12.6 % místní populace. 13. května 1944 zde nacisté zřídili ghetto. 11. a 14. června pak byly vypraveny dva vlaky, které odvezly Židy z města i okolních obcí do KT v Osvětimi. Během těchto dvou dnů bylo deportováno celkem 5 635 osob. Téměř všichni z nich zahynuli ve vyhlazovacím táboře nebo ještě cestou ve vlaku. Některým Židům bylo umožněno zůstat, ti však byli zmasakrováni 26. března 1945, sotva několik hodin před osvobozením spojeneckou armádou.

Po 2. světové válce vznikla panelová sídliště, historické centrum chátralo. Od 90. let minulého století opět prosperuje, bylo napojeno na dálnici spojující Vídeň s Budapeští

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Radnice z konce 19. století s věží vysokou 59 metrů
  • Bazilika
  • Barokní centrum města
  • Kostel sv. Ignáce a jezuitský klášter na Széchenyiho náměstí. Jezuité se ve městě usadili v roce 1627. V letech 1634–1641 zde postavili barokní kostel sv. Ignáce a do roku 1667 i klášter. Kostelní věže pochází z 18. století. Po zrušení jezuitského řádu klášter užívali benediktini. Oltářní obraz a nástropní malby vyhotovil rakouský malíř Paul Troger. Kazatelna pochází z roku 1749.
  • Karmelitánský kostel
  • Biskupský hrad
  • Velká synagoga
  • Koncertní síň Richterterem

Ekonomika města[editovat | editovat zdroj]

V Győru sídlí pobočka Audi AG (Audi Hungaria Motor Kft.) která zde provozuje rozlehlou továrnu. Vyrábějí se zde sportovní vozy Audi TT, A3 Cabriolet,[1] A3 Limousine[2] a rovněž množství typů motorů (1 913 053 motorů v roce 2007). Roku 1994 byla otevřena továrna, kde se jako první vyráběly čtyřválcové řadové motory pro Audi. Později přibyla montáž Audi TT Coupé a TT Roadster. Dále též šestiválcové a osmiválcové motory, a poté, co koncern získal automobilku Automobili Lamborghini S.p.A., začalo Audi vyrábět také vidlicové desetiválcové motory typu V10. Tyto motory pro Audi se plně vyrábějí zde, ale pro Lamborghini V10 pouze válcové bloky.[3] Motory jsou dodávány rovněž to dalších typů vozů skupiny Volkswagen Group, přičemž přes 90% motorů do vozů Audi je vyráběno zde.[4]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam rábských biskupů.

S městem jsou spjaté také další osobnosti, které zde působily např. teolog Izidor Guzmics (1786–1839), český filolog a historik Josef Dobrovský (1753–1829), slovenský národní buditel Ľudovít Štúr (1815-1856), rakouský hudební skladatel Johann Georg Albrechtsberger (1736–1809) ad.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Hlavním sportovním klubem v Győru je Győri ETO Sport Club, který má mnoho sportovních odvětví. Oblíbená je zejména házená. V Győru je i ženský házenkářský klub. Győrský sport se proslavil hlavně svým fotbalovým klubem Győri ETO FC.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Start of production and world premiere for the Audi A3 Cabriolet in Hungary [online]. 30 November 2007, [cit. 2009-08-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. World Industrial Reporter – Audi Hungaria Celebrates Start of Production of A3 Limousine [online]. © 2013 Thomas Publishing Company, 2013-06-13, [cit. 2013-07-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Lamborghini Cars full specifications - First spyshots of the Lamborghini L140 model [online]. [cit. 2009-08-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Audi ups Hungarian output [online]. BBJ.hu, [cit. 2012-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]