Košice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Košice
znak
základní data
status:	město
NUTS/LŠÚJ 5 (obec):	599981
kraj (NUTS/RŠÚJ 3):	Košický (SK042)
okres (NUTS/LŠÚJ 4):	Košice (SK042)
Obec:	Košice
Region:	Abov (Košice a okolie)
katastrální výměra:	242,76 km²
obyvatel:	234 596 (2006)
zeměpisná šířka:	48° 42' 00" s. š.
zeměpisná délka:	21° 15' 00" v. d.
nadmořská výška:	208 m
PSČ:	040 11
místní (městské) části:	22
adresa městského úřadu:	Magistrát mesta Košice Tr. SNP 48/A 040 11 Košice
primátor:	Ing. František Knapík (KDH, SDKÚ-DS, SMK-MKP)
Oficiální web E-mailová adresa

Košice (lat. Cassovia, něm. Kaschau, maď. Kassa, rom. Kasha, pol. Koszyce) jsou druhým největším městem Slovenska a přirozenou metropolí východního Slovenska. Jsou sídlem Ústavního soudu Slovenské republiky a Košického samosprávního kraje. Mají 234 969 obyvatel (2006) a staly se Evropským hlavním městem kultury pro rok 2013.

Obsah 1 Charakter města 2 Poloha 3 Historie 4 Galerie 5 Veřejné ustanovizně 6 Partnerská města 7 Slavní Košičané 8 Související články 9 Panorama Košic 10 Reference 11 Externí odkazy

[editovat] Charakter města

Centrum města se nachází v nadmořské výšce 208 metrů. Podnebí je mírně teplé s průměrnými teplotami 19°C v červenci a -3°C v lednu. Již v minulosti udělala výhodná poloha z Košic důležitou křižovatkou obchodních cest. V současnosti je zde mezinárodní letiště Košice-Barca a důležitý železniční uzel. Najvýznamnejšími menšinami je menšina maďarská, pro potřeby které zde byl otevřen konzulát Maďarské republiky, a rómska, která je zastoupena jediným profesionálním rómským divadlem na Slovensku - divadlo Romathan. Česká kultura je prezentována v Českém centru.

Město je významným centrem církevní správy, sídlí v něm metropolita římskokatolické východoslovenské církevní provincie - arcibiskup košický a eparcha řeckokatolické košické eparchie.

Nejvýznamnějším zaměstnavatelem je U. S. Steel Košice (bývalé Východoslovenské železárny), prodané v roce 2000 americkým investorům. Nacházejí se zde tři univerzity: Univerzita Pavla Jozefa Šafárika, Technická univerzita a Univerzita veterinárskeho lekárstva. Turistickou památkou je historické centrum města s čočkovito protáhlou Hlavní ulicí, která je pěším korzem s kavárnami, butikmi a parčíkmi. Lemují ji gotické a barokní kostely, především Dóm svaté Alžběty, Kaple svatého Michala a Urbanova věž. Na Hlavní ulici se také nachází "zpívající" fontána, která neodmyslitelně patří ke Košicím.

[editovat] Poloha

Město se nachází na východe Slovenska 20 km od hranic s Maďarskem, 80 km od hranic s Ukrajinou a 90 km od Polska. Od hlavního města Bratislavy jsou vzdálené asi 400 km, od města Prešov 36 km. Leží v Košické kotlině na řece Hornád. Na západe a severo-západe je ohraničují výběžky pohoří Slovenské rudohorie.

[editovat] Historie

V 10.století se tato oblast stala součástí Uherska (do roku 1918). Na začátku 12. století za panování dynastie Arpádovců zde existoval benediktinský klášter. Městem se Košice staly po roce 1241, čímž se snažil tehdejší uherský král Béla IV. podpořit znovuosidlování země po tatarských vpádech přizvanými „hosty“ ze saského Německa. Kolem roku 1270 začíná vznikat středověké opevnění. V roce 1312, v době bojů o uherský trůn, město vyzbrojilo vojska a po boku krále Karle Róberta z Anjou porazilo v bitvě u Rozhanovec Matuše Čáka z Trenčína a Omoděje Abu, za co si vysloužili lukrativní privilegia. V roce 1369 Košice získaly městský znak, který je nejstarším písemně doloženým městským erbem v Evropě^[1]. Po hlavním uherském městě Budíně byly nejdůležitějším městem v království, kulturním, řemeslnickým, obchodním centrem celé hornouherské oblasti a na důležitých obchodních trasách, především z Pobaltí na Balkán.^[2] Za vlády Zikmunda Luxemburského došlo k okázelé gotické výstavbě, které nejvýznamnější ukázkou je Dóm svaté Alžběty.

0d 16.století začal význam Košic, tak jako celých Uher upadat. V následujících stoletích hrály roli protihabsburské bašty v početných stavovských povstáních, z kterých nejvýznamnější bylo z let 1703 - 1711, vedené knížetem Františkem II. Rákoczim, který je v Košicích pochován. V 19.století se Košice staly výstavním hornouherským městem s pronikajícím průmyslem, secesní architekturou a vlastní koňskou městskou tramvají (1891). Od roku 1804 byly Košice sídlem biskupství (Košická diecéze), v roce 1995 je papež Jan Pavel II. povýšil na arcibiskupství (Košicko-rožnavsko-spišská arcidiecéze).

Po roce 1918 se Košice začlenily do rámce nově vzniklého Československa. Poté nabývali v národnostním složení města převahu Slováci. V roce 1939 si je, tak jako celé jižní Slovensko, připojil Miklós Horthy po dohodě s Německem opět k (teď již) Maďarsku. Tam město setrvalo do roku 1945, kdy zde byla zformována první poválečná československá vláda a vyhlášen Košický vládní program. V roce 1960 se staly krajským městem Východního Slovenska. V šedesátých letech se vybudovaly Východoslovenské železárny, což bylo příčinou výstavby početních panelových sídlišť, kterým se v zásadě dávaly umělá jména poplatná době (Dargovských hrdinov, Košického vládneho programu). Košice si vysloužily označení nejrychleji rostoucího města v Československu a až do zániku společného státu obsazovaly příčku pátého největšího města v republice. Historické centrum zůstalo chráněné statutem městské památkové rezervace, největší na Slovensku, vyhlášené až v roce 1983. Po sametové revoluci (1989) je město spravované magistrátem s 22 samosprávními městskými obvody. V druhé polovině devadesátých let za primátorování Rudolfa Schustera byla provedena nákladní rekonstrukce centra města, která dodala Košicím vzhled evropské úrovně. Atraktivní postavení města potvrdilo rozhodnutí o konání mistrovství světa v ledním hokeji (spolu s Bratislavou) v roce 2011^[3] a získání prestižního titulu Evropského hlavního města kultury pro rok 2013.^[4]

[editovat] Galerie

Košická fontána v noci	Neogotický Jakabův palác	Dóm sv. Alžběty	Státní divadlo z roku 1899
Renesanční Urbanova věž	Gotická Kaple sv.Michale	Barokní městská radnice	Nejmladší sídliště - Ťahanovce

[editovat] Veřejné ustanovizně

• Ústavní soud Slovenské republiky [1]
• Úřad Košického samosprávního kraje [2]
• Krajský úřad v Košicíach
• Kancelária prezidenta SR - pracoviště Košice
• Kancelária predsedu NR SR - pracoviště Košice
• Generální konzulát Maďarské repuliky [3]
• České centrum [4]
• Britské centrum [5]
• Klub národnostních menšin [6]

[editovat] Partnerská města

Budapešť, Maďarsko Bursa, Turecko Chotěbuz, Německo Miskolc, Maďarsko Mobile, Spojené státy Niš, Srbsko Ostrava, Česká republika

Petrohrad, Rusko Plovdiv, Bulharsko Raahe, Finsko Řešov, Polsko Užhorod, Ukrajina Verona, Itálie Wuppertal, Německo

[editovat] Slavní Košičané

• bl. Sára Salkaházi - blahoslavená, spravedlivá mezi národy a mučednice
• Sándor Márai - spisovatel
• Jiří Bicek - hokejista
• Béla Gerster - projektant Panamského průplavu
• Jozef Psotka - horolezec
• Rudolf Schuster - primátor v letech 1983-1986 a 1994-1999, prezident Slovenska 1999-2004
• Martina Hingisová - tenistka
• Ladislav Nagy - hokejista, majster světa 2002
• Ferenc Szálasi - vodce Maďarského státu v letech 1944-1945

[editovat] Související články

• Trolejbusová doprava v Košicích
• Tramvajová doprava v Košicích
• Seznam slovenských měst
• Železničná stanica Košice

[editovat] Panorama Košic

[editovat] Reference

1. ↑ Erb mesta Košice.
2. ↑ Ondrej Richard Halaga: Košice - Balt. Výroba a obchod v styku východoslovenských miest s Pruskom (1275-1526)., Košice, 1975.
3. ↑ Košice budou hostit mistrovství světa v ledním hokeji.
4. ↑ Košice Evropským hlavním městem kultury v roce 2013.

[editovat] Externí odkazy

Související články obsahuje Portál Slovensko

• Evropské hlvaní město kultury Košice 2013.
• Oficiální stránka města Košice.
• Cassovia.sk
• Panoramatické prohlídky historického centra Košic.
• Článek „Ci pana, ta co v tych Košicoch zrobili?“
• Dějiny košických Židů.

Tento článek o slovenském místopise je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.