Košice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o slovenském městě. Další významy jsou uvedeny v článku Košice (rozcestník).
Košice
Nahoře: Katedrála sv. Alžběty Uprostřed: Letecký snímek města Dole: Státní divadlo Košice, hlavní ulice a plastika městského znaku
Nahoře: Katedrála sv. Alžběty
Uprostřed: Letecký snímek města
Dole: Státní divadlo Košice, hlavní ulice a plastika městského znaku
Košice – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 208 m n. m.
stát: Slovensko Slovensko
kraj: Košický
okres: Košice
tradiční region: Abov
administrativní dělení: 22 místních částí
Košice
Red pog.png
Košice
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 242,76 km²
počet obyvatel: 240 688 (31. 12. 2011)
správa
status: město
starosta: MUDr. Richard Raši (Smer-SD)
oficiální web: http://www.kosice.sk
adresa obecního úřadu: Magistrát mesta Košice
Tr. SNP 48/A
040 11 Košice
PSČ: 040 11
NUTS: 599981

Košice (latinsky Cassovia, ukrajinsky Кошиці, francouzsky Cassovie, německy Kaschau, maďarsky Kassa, chorvatsky Kašava, polsky Koszyce, hebrejsky קושיצה‎‎, romsky Kasha) jsou druhým největším městem Slovenska a přirozenou metropolí východního Slovenska. Jsou sídlem Ústavního soudu Slovenské republiky a Košického samosprávního kraje. Mají 238 725 obyvatel (2010). Košická aglomerace má 355 000 obyvatel. Zde se také narodil český zpěvák a herec Waldemar Matuška.

Pohled na Hlavní ulici

Košice jsou centrem celého Východního Slovenska a sídlem Košického kraje a regionální samosprávy - Košického samosprávného kraje. Jsou významným centrem politického, hospodářského, kulturního a církevního života, sídlem Košické řeckokatolické eparchie, Košické římskokatolické arcidiecéze a sídlem metropolitu, čtyř univerzit a Ústavního soudu SR.

Město je střediskem významných kulturních institucí i s celoslovenskou působností, mezi které patří Státní divadlo Košice, Státní filharmonie Košice, Slovenské technické muzeum, Východoslovenské muzeum, Východoslovenská galerie a Státní vědecká knihovna. Jsou označovány za kulturní centrum romské menšiny na Slovensku. Největší menšinu na území města tvoří maďarská menšina s podílem 3,78 % (podle sčítání obyvatelstva v roce 2001). Pro její potřeby byl zřízen maďarský konzulát.

Město hraje důležitou roli v dopravní propojení východ-západ, kde tvoří spojnici mezi západní a střední Evropou a Ukrajinou s Ruskem prostřednictvím širokorozchodné i normálněrozchodné železniční tratě. Košické mezinárodní letiště zprostředkovává rychlé spojení se západní a střední Evropou pro obyvatele celého Východního Slovenska. Ve městě je zastoupen hutnický a strojírenský průmysl, Nachází se zde také skupina firem informačních a telekomunikačních technologií.

Košice mají silnou pozici v rámci Karpatského euroregionu, má tu sídlo jeho slovenská sekce. Spolu s partnerským městem Miškovec vytvořilo v roce 2000 metropolitní Euroregion Košice-Miskolc. Odrazem bohaté historie města je jeho centrum s početnými klenoty gotické, barokní a klasicistní architektury, které tvoří největší městskou památkovou rezervací na Slovensku. Její nejvýznamnější dominantou je největší gotická katedrála na Slovensku, katedrála svaté Alžběty. V roce 2006 Košice navštívilo 260 tisíc turistů.[1]

Město zvítězilo nad Prešovem, Martinem a Nitrou v souboji o prestižní titul Evropského hlavního města kultury, kterým se stalo pro rok 2013.[2]

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Košic.
Cassovia - Hlavní město Horních Uher (1617)

Dějiny města jsou mnohem starší než jeho první písemná zmínka z roku 1230, která vzpomíná kostel v královské osadě - Villa Cassa - předchůdkyni pozdějšího města. Městem se Košice staly po roce 1241, kdy král Béla IV. podporoval znovuosídlení Uherského království po mongolském vpádu přizvanými "hosty" ze Saska. Středověká zástavba, soustřeďující se kolem charakteristicky prodlouženého čočkovitého náměstí, byla v letech 12701290 obehnána městskými hradbami. Opevněné město zůstalo významnou vojenskou pevností až do konce 18. století.

V roce 1312, v době bojů o uherský trůn, město vyzbrojilo vojska a po boku krále Karla Roberta z Anjou porazilo v Bitvě u Rozhanovců oligarchy Omodeje Abu a Matúše Čáka Trenčianského, za což si vysloužilo lukrativní privilegia. V roce 1369 Košice získaly městský znak, který je nejstarším písemně doloženým městským erbem v Evropě. Staly se druhým nejdůležitějším městem v Uherském království, se stejnými právy jako mělo hlavní město Budín. Byly kulturním, řemeslnickým a obchodním centrem celé hornouherské oblastí a na důležitých obchodních trasách, především z Pobaltí na Balkán. Za vlády Zikmunda Lucemburského v první polovině 15. století došlo k okázalé gotické výstavbě, jejíž nejvýznamnější ukázkou je Dóm svaté Alžběty. Za humanistického panování Matyáše Korvína dosáhl rozkvět Košic svého vrcholu, kdy se s 10 000 obyvateli řadily k největším městům Evropy.

Od 16. století Košice hrály roli protihabsburské bašty v početných stavovských povstáních uherské šlechty, z nichž nejvýznamnější z let 17031711 vedl kníže František II. Rákoci, pohřbený v Košicích. Město bylo hlavní hornouherskou protitureckou vojenskou pevností a centrem katolické vzdělanosti s etablovanou Košickou univerzitou, založenou v roce 1657. V 19. století se staly výstavním posádkovým městem s pronikajícím průmyslem, četnými secesními budovami státních úřadů a institucí a vlastní koňskou, později elektrickou tramvajovou dopravou (1891). Po roce 1918 byly začleněny do rámce nově vzniklého Československa. V letech 19381945 patřily horthyovskému Maďarsku.

V roce 1945 zde byla zformována první poválečná československá vláda a vyhlášen Košický vládní program. V roce 1960 se staly krajským městem východního Slovenska. V šedesátých letech byl na jihovýchodním předměstí vybudován hutní kombinát, což bylo příčinou masového přistěhovalectví a výstavby četných panelových sídlišť. Košice si vysloužily označení nejrychleji rostoucího města v Československu a až do zániku společného státu obsazovaly tradiční příčku pátého největšího města v republice. Historické centrum zůstalo chráněno statutem městské památkové rezervace, největší na Slovensku (stanovená v 1983 s rozlohou 85.375 ha). Od roku 1990 jsou spravovány magistrátem s 22 samosprávnými městskými částmi a od roku 1993 jsou sídlem Ústavního soudu Slovenské republiky .

Geografie a přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Město leží ve východní části Slovenska v Košickém kraji, v blízkosti hranic s Maďarskem (20 km), Ukrajinou (80 km) a Polskem (90 km) na křižovatce historických obchodních cest. Od hlavního města, Bratislavy, jsou vzdáleny asi 400 km.

Město se rozprostírá na obou březích řeky Hornád v geografickém styku severního výběžku Východopanonské pánve - Košické kotliny a karpatského pohoří Slovenské rudohoří, které město ohraničuje na severozápadě masivem Černé hory a Volovských vrchů. Z východu ho obklopuje hradba Slanských vrchů sopečného původu.

Centrum města leží v nadmořské výšce 208 metrů, nejvyšším bodem města je vrch Hradová - 466,1 m n.m., který patří do masivu Černé hory.

Podnebí Košic je kontinentálně, mírné s průměrnými teplotami -3 °C v lednu a 19 °C v červenci. Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 8,4 - 8,7 °C. Průměrný roční úhrn srážek je asi 600 – 650 mm.[3]

Letiště Košice[4] 2001 2002 2003
Měsíc Měsíční průměry Úhrny srážek Měsíční průměry Úhrny srážek Měsíční průměry Úhrny srážek
Leden -0,2 °C 54,9 mm -2,2 °C 5,2 mm -3,8 °C 5,1 mm
Únor 1,1 °C 7,4 mm 2,8 °C 11,1 mm -3,2 °C 13,4 mm
Březen 5,5 °C 89,7 mm 5,8 °C 11,4 mm 3,3 °C 6,2 mm
Duben 10,0 °C 46,6 mm 10,5 °C 25,0 mm 9,4 °C 39,5 mm
Květen 16,4 °C 31,9 mm 17,9 °C 39,3 mm 18,3 °C 37,8 mm
Červen 17,1 °C 61,7 mm 19,4 °C 88,6 mm 20,6 °C 43,4 mm
Červenec 20,5 °C 115,8 mm 22,2 °C 115,4 mm 21,3 °C 60,9 mm
Srpen 20,8 °C 25,4 mm 20,4 °C 112,6 mm 21,6 °C 81,3 mm
Září 13,3 °C 58,4 mm 14,2 °C 53,9 mm 14,7 °C 66,4 mm
Říjen 11,6 °C 18,1 mm 7,8 °C 92,7 mm 6,8 °C 81,6 mm
Listopad 2,0 °C 46,2 mm 5,3 °C 23,1 mm 5,8 °C 21,3 mm
Prosinec -4,9 °C 10,3 mm -3,3 °C 31,8 mm -0,8 °C 21,1 mm

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Město patří do povodí řek Hornád - Slaná - Tisa. Řeka Hornád protéká východní částí města. Pravými přítoky Hornádu jsou Myslavský potok a potok Čermeľ. Městskou částí Šaca v západní části města teče ze severu na jih řeka Ida. Jižně od Košic se do Hornádu vlévají levostranné přítoky Torysa a Olšava. Před povodněmi město chrání přehrady na Hornádu Ružín I a Ružín II.

Vodní poměry města nebyly příznivé pro vytvoření přírodních vodních ploch. V intravilánu města a jeho okolí se nachází umělé vodní nádrže na řekách Hornád a Ida. Podél Hornádu v jižní části města jsou zachovány slepá ramena.

  • vodná plocha Jezero
  • Seligovo jezero
  • Čanianská jazerá
  • vodní nádrž Bukovec - zásobárna pitné vody
  • vodní nádrž Poľov - zásobárna užitkové vody pro železárny U. S. Steel Košice
  • vodní nádrž Pod Bukovcom - zásobárna užitkové vody pro železárny U. S. Steel Košice
Košice – podnebí
Měsíc leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Rok
Průměrné maximum [°C] 0 2 8 13 18 21 23 23 19 13 5 0 12
Průměrné minimum [°C] -5 -3 0 5 9 12 13 13 10 5 0 -3 5
Srážky [cm] 2 3 3 3 6 8 8 7 5 3 4 3 61
Zdroj: Weatherbase 9. květen 2009[5]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Panorama Košic[editovat | editovat zdroj]

Panorama centra Košic od jihovýchodu
Panorama centra Košic od jihovýchodu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dorota Kráková. Najviac turistov je z Česka. sme.sk. 28.05.2009. Dostupné online [cit. 2010-08-31]. ISSN 1335-4418.  
  2. Košice Interface 2013 [online]. Košice: [cit. 2010-08-31]. Dostupné online.  
  3. Veľký, J. a kolektív. Encyklopédia Slovenska III. zväzok K - M.. Bratislava : Veda.  
  4. Program na zlepšenie kvality ovzdušia v oblasti riadenia kvality ovzdušia - územie mesta Košice a územie obcí Bočiar, Haniska, Sokoľany, Veľká Ida [online]. ke.kuzp.sk, [cit. 2010-09-01]. Dostupné online. (Slovensky) 
  5. Weatherbase: Počasie pre Košice [online]. [cit. 2010-09-01]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]