Košice
|
|
|
|---|---|
 |
|
|
znak |
|
| základní data | |
| status: | město |
| NUTS/LŠÚJ 5 (obec): | 599981 |
| kraj (NUTS/RŠÚJ 3): | Košický (SK042) |
| okres (NUTS/LŠÚJ 4): | Košice (SK042) |
| Obec: | Košice |
| Region: | Košice a okolie (Abov) |
| katastrální výměra: | 242,76 km² |
| obyvatel: | 240 688 (31. 12. 2011) |
| zeměpisné souřadnice: | 48° 42′ s. š., 21° 15′ v. d. |
| nadmořská výška: | 208 m n. m. |
| PSČ: | 040 11 |
| místní (městské) části: | 22 |
| adresa městského úřadu: |
Magistrát mesta Košice Tr. SNP 48/A 040 11 Košice |
| primátor / starosta: | MUDr. Richard Raši (Smer-SD) |
| Oficiální web E-mailová adresa |
|
 Košice
|
|
Košice (latinsky Cassovia, ukrajinsky Кошиці, francouzsky Cassovie, německy Kaschau, maďarsky Kassa, chorvatsky Kašava, polsky Koszyce, hebrejsky קושיצה, romsky Kasha) jsou druhým největším městem Slovenska a přirozenou metropolí východního Slovenska. Jsou sídlem Ústavního soudu Slovenské republiky a Košického samosprávního kraje. Mají 238 725 obyvatel (2010). Košická aglomerace má 355 000 obyvatel. Město je taky centrem Košicko-prešovské aglomerace, ta je s 555 800 obyvateli největší na Slovensku. Zde se také narodil český zpěvák a herec Waldemar Matuška.
Košice jsou centrem celého Východního Slovenska a sídlem Košického kraje a regionální samosprávy - Košického samosprávného kraje. Jsou významným centrem politického, hospodářského, kulturního a církevního života, sídlem Košické řeckokatolické eparchie, Košické římskokatolické arcidiecéze a sídlem metropolitu, čtyř univerzit a Ústavního soudu SR.
Město je střediskem významných kulturních institucí i s celoslovenskou působností, mezi které patří Státní divadlo Košice, Státní filharmonie Košice, Slovenské technické muzeum, Východoslovenské muzeum, Východoslovenská galerie a Státní vědecká knihovna. Jsou označovány za kulturní centrum romské menšiny na Slovensku. Největší menšinu na území města tvoří maďarská menšina s podílem 3,78 % (podle sčítání obyvatelstva v roce 2001). Pro jejich potřeby byl zřízen maďarský konzulát.
Město hraje důležitou roli v dopravní propojení východ-západ, kde tvoří spojnici mezi západní a střední Evropou a Ukrajinou s Ruskem prostřednictvím širokorozchodné i normálněrozchodné železniční tratě. Košické mezinárodní letiště zprostředkovává rychlé spojení se západní a střední Evropou pro obyvatele celého Východního Slovenska. Ve městě je zastoupen hutnický a strojírenský průmysl, Nachází se zde také skupina firem informačních a telekomunikačních technologií.
Košice mají silnou pozici v rámci Karpatského euroregionu, má tu sídlo jeho slovenská sekce. Spolu s partnerským městem Miškovec vytvořilo v roce 2000 metropolitní Euroregion Košice-Miskolc. Odrazem bohaté historie města je jeho centrum s početnými klenoty gotické, barokní, klasicistní architektury, které tvoří největší městskou památkovou rezervací na Slovensku. Její nejvýznamnější dominantou je největší gotická katedrála na Slovensku, Katedrála svaté Alžběty. V roce 2006 Košice navštívilo 260 tisíc turistů.[1]
Město zvítězilo nad Prešovem, Martinem a Nitrou v souboji o prestižní titul Evropského hlavního města kultury, kterým bude v roce 2013.[2]
Obsah |
Dějiny[editovat]
Dějiny města jsou mnohem starší než jeho první písemná zmínka z roku 1230, která vzpomíná kostel v královské osadě - Villa Cassa - předchůdkyni pozdějšího města. Městem se Košice staly po roce 1241, kdy král Béla IV. podporoval znovuosídlení Uherského království po mongolském vpádu přizvanými "hosty" ze Saska. Středověká zástavba, soustředící se kolem charakteristicky prodlouženého čočkovitého náměstí, byla v letech 1270 - 1290 obehnána městskými hradbami. Opevněné město zůstalo významnou vojenskou pevností až do konce 18. století.
V roce 1312, v době bojů o uherský trůn, město vyzbrojilo vojska a po boku krále Karla Roberta z Anjou porazilo v Bitvě u Rozhanovců oligarchy Omodeje Abu a Matúše Čáka Trenčianského, za což si vysloužili lukrativní privilegia. V roce 1369 Košice získaly městský znak, který je nejstarším písemně doloženým městským erbem v Evropě. Staly se druhým nejdůležitějším městem v Uherském království, se stejnými právy jako mělo hlavní město Budín. Byli kulturním, řemeslnickým a obchodním centrem celé hornouherských oblastí a na důležitých obchodních trasách, především z Pobaltí na Balkán. Za vlády Zikmunda Lucemburského v první polovině 15. století došlo k okázalé gotické výstavbě, jejíž nejvýznamnější ukázkou je Dóm svaté Alžběty. Za humanistického panování Matyáše Korvína dosáhl rozkvět Košic svého vrcholu, kdy se s 10 000 obyvateli radily k největším městům Evropy.
Od 16. století Košice hrály roli protihabsburské bašty v početných stavovských povstáních uherské šlechty, z nichž nejvýznamnější z let 1703 - 1711 vedl kníže František II. Rákoci, pohřbený v Košicích. Město bylo hlavní hornouherskou protitureckou vojenskou pevností a centrem katolické vzdělanosti s etablovanou Košickou univerzitou, založenou v roce 1657. V 19. století se staly výstavním posádkové městem s pronikajícím průmyslem, četnými secesními budovami státních úřadů a institucí a vlastní koňskou, později elektrickou tramvajovou dopravou (1891). Po roce 1918 byla začleněna do rámce nově vzniklého Československa. V letech 1938 - 1945 patřily horthyovskému Maďarsku.
V roce 1945 zde byla zformována první poválečná československá vláda a vyhlášen Košický vládní program. V roce 1960 se staly krajským městem východního Slovenska. V šedesátých letech byl na jihovýchodním předměstí vybudovaný hutní kombinát, což bylo příčinou masového přistěhovalectví a výstavby četných panelových sídlišť. Košice si vysloužily označení nejrychleji rostoucího města v Československu a až do zániku společného státu obsazovaly tradiční příčku pátého největšího města v republice. Historické centrum zůstalo chráněno statutem městské památkové rezervace, největší na Slovensku (stanovená v 1983 s rozlohou 85.375 ha). Od roku 1990 jsou spravovány magistrátem s 22 samosprávnými městskými částmi a od roku 1993 jsou sídlem Ústavního soudu Slovenské republiky .
Geografie a přírodní poměry[editovat]
Město leží ve východní části Slovenska v Košickém kraji, v blízkosti hranic s Maďarskem (20 km), Ukrajinou (80 km) a Polskem (90 km) na křižovatce historických obchodních cest. Od hlavního města, Bratislavy, jsou vzdáleny asi 400 km.
Město se rozprostírá na obou březích řeky Hornád v geografickém styku severního výběžku Východopanonské pánve - Košické kotliny a karpatského pohoří Slovenské rudohoří, které město ohraničuje na severozápadě masivem Černé hory a Volovských vrchov. Z východu ho obklopuje hradba Slanských vrchů sopečného původu.
Centrum města leží v nadmořské výšce 208 metrů, nejvyšším bodem města je vrch Hradová - 466,1 m n.m., který patří do masivu Černé hory.
Podnebí Košic je kontinentálně, mírné s průměrnými teplotami -3 °C v lednu a 19 °C v červenci. Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 8,4 - 8,7 °C. Průměrný roční úhrn srážek je asi 600 - 650 mm.[3]
| Letiště Košice[4] | 2001 | 2002 | 2003 | |||
| Měsíc | Měsíční průměry | Úhrny srážek | Měsíční průměry | Úhrny srážek | Měsíční průměry | Úhrny srážek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Leden | -0,2 °C | 54,9 mm | -2,2 °C | 5,2 mm | -3,8 °C | 5,1 mm |
| Únor | 1,1 °C | 7,4 mm | 2,8 °C | 11,1 mm | -3,2 °C | 13,4 mm |
| Březen | 5,5 °C | 89,7 mm | 5,8 °C | 11,4 mm | 3,3 °C | 6,2 mm |
| Duben | 10,0 °C | 46,6 mm | 10,5 °C | 25,0 mm | 9,4 °C | 39,5 mm |
| Květen | 16,4 °C | 31,9 mm | 17,9 °C | 39,3 mm | 18,3 °C | 37,8 mm |
| Červen | 17,1 °C | 61,7 mm | 19,4 °C | 88,6 mm | 20,6 °C | 43,4 mm |
| Červenec | 20,5 °C | 115,8 mm | 22,2 °C | 115,4 mm | 21,3 °C | 60,9 mm |
| Srpen | 20,8 °C | 25,4 mm | 20,4 °C | 112,6 mm | 21,6 °C | 81,3 mm |
| Září | 13,3 °C | 58,4 mm | 14,2 °C | 53,9 mm | 14,7 °C | 66,4 mm |
| Říjen | 11,6 °C | 18,1 mm | 7,8 °C | 92,7 mm | 6,8 °C | 81,6 mm |
| Listopad | 2,0 °C | 46,2 mm | 5,3 °C | 23,1 mm | 5,8 °C | 21,3 mm |
| Prosinec | -4,9 °C | 10,3 mm | -3,3 °C | 31,8 mm | -0,8 °C | 21,1 mm |
- Absolutní maximum: 38,5 °C (20. července 2007)
- Absolutní minimum: -30,5 °C (16. února 1940)
Vodstvo[editovat]
Město patří do povodí řek Hornád - Slaná - Tisa. Řeka Hornád protéká východní částí města. Pravými přítoky Hornádu jsou Myslavský potok a potok Čermeľ. Městskou částí Šaca v západní části města teče ze severu na jih řeka Ida. Jižně od Košic se do Hornádu vlévají levostranné přítoky Torysa a Olšava. Před povodněmi město chrání přehrady na Hornádu Ružín I a Ružín II.
Vodní poměry města nebyly příznivé pro vytvoření přírodních vodních ploch. V intravilánu města a jeho okolí se nachází umělé vodní nádrže na řekách Hornád a Ida. Podél Hornádu v jižní části města jsou zachovány slepá ramena.
- vodná plocha Jezero
- Seligovo jezero
- Čanianská jazere
- vodní nádrž Bukovec - zásobárna pitné vody
- vodní nádrž Poľov - zásobárna užitkové vody pro železárny U. S. Steel Košice
- vodní nádrž Pod Bukovcem - zásobárna užitkové vody pro železárny U. S. Steel Košice
| Košice – podnebí | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Měsíc | leden | únor | březen | duben | květen | červen | červenec | srpen | září | říjen | listopad | prosinec | Rok |
| Průměrné maximum [°C] | 0 | 2 | 8 | 13 | 18 | 21 | 23 | 23 | 19 | 13 | 5 | 0 | 12 |
| Průměrné minimum [°C] | -5 | -3 | 0 | 5 | 9 | 12 | 13 | 13 | 10 | 5 | 0 | -3 | 5 |
| Srážky [cm] | 2 | 3 | 3 | 3 | 6 | 8 | 8 | 7 | 5 | 3 | 4 | 3 | 61 |
| Zdroj: Weatherbase 9. květen 2009 [5] | |||||||||||||
Partnerská města[editovat]
Budapešť, Maďarsko (spolupráce v oblasti kultury, podepsána 9. května 1997)
Bursa, Turecko (dohoda o partnerství, podepsána 29. března 2000)
Cottbus, Německo (dohoda o partnerství, podepsána 6. července 1992)
Katowice, Polsko (dohoda o partnerství a spolupráci podepsána 18. 9. 2009)- Krosno, Polsko (dohoda o partnerství a spolupráci podepsána 6. 5. 2009)
- Miskolc, Maďarsko (dohoda o spolupráci, podepsána 7. květva 1997 v Košiciach a 11. května 1997 v Miškolci)
Mobile, USA (dohoda o partnerství podepsána 12. dubna 1991 v Mobile a 20. března 1992 v Košicích)
Moskva, Rusko (dohoda o spolupráci, podepsána 29. listopadu 2000)
Niš, Srbsko (dohoda o spolupráci, podepsána 22. března 2001)
Ostrava, Česká republika (dohoda o spolupráci, podepsána 24. května 2001)- Petrohrad, Rusko (protokol o partnerství a spolupráci, podepsán 28. října 1995)
Plovdiv, Bulharsko (dohoda o spolupráci, podepsána 29. listopadu 2000)
Raahe, Finsko (dohoda o družebních vztazích, podepsána 28. června 1987)- Rzeszów, Polsko (prohlášení o regionální spolupráci, podepsáno 23. listopadu 1991)
Užhorod, Ukrajina (dohoda o spolupráci, podepsána 16. ledna 1993)
Verona, Itálie (prohlášení o spolupráci, podepsáno 20. srpna 1992)
Vysoké Tatry, Slovensko (memorandum o spolupráci podepsáno 30. 6. 2006)- Wuppertal, Německo (dohoda o spolupráci, podepsána 22. května 1980)
Související články[editovat]
- Trolejbusová doprava v Košicích
- Tramvajová doprava v Košicích
- Seznam slovenských měst
- Železničná stanica Košice
- Letiště Košice
- Arcidiecéze košická
- Eparchie košická
Panorama Košic[editovat]
Reference[editovat]
- ↑ Dorota Kráková. Najviac turistov je z Česka. sme.sk. 28.05.2009. Dostupné online [cit. 2010-08-31]. ISSN 1335-4418.
- ↑ Košice Interface 2013 [online]. Košice: [cit. 2010-08-31]. Dostupné online.
- ↑ Veľký, J. a kolektív. Encyklopédia Slovenska III. zväzok K - M.. Bratislava : Veda.
- ↑ Program na zlepšenie kvality ovzdušia v oblasti riadenia kvality ovzdušia - územie mesta Košice a územie obcí Bočiar, Haniska, Sokoľany, Veľká Ida [online]. ke.kuzp.sk, [cit. 2010-09-01]. Dostupné online. (Slovensky)
- ↑ Weatherbase: Počasie pre Košice [online]. [cit. 2010-09-01]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat]
- Evropské hlvaní město kultury Košice 2013.
- Oficiální stránka města Košice.
- Cassovia.sk
- Panoramatické prohlídky historického centra Košic.
- Článek „Ci pana, ta co v tych Košicoch zrobili?“
- Dějiny košických Židů.
