Košice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Košice
znak
základní data
status:	město
NUTS/LŠÚJ 5 (obec):	599981
kraj (NUTS/RŠÚJ 3):	Košický (SK042)
okres (NUTS/LŠÚJ 4):	Košice (SK042)
Obec:	Košice
Region:	Abov (Košice a okolie)
katastrální výměra:	242,76 km²
obyvatel:	234 596 (2006)
zeměpisná šířka:	48° 42' 00" s. š.
zeměpisná délka:	21° 15' 00" v. d.
nadmořská výška:	208 m
PSČ:	040 11
místní (městské) části:	22
adresa městského úřadu:	Magistrát mesta Košice Tr. SNP 48/A 040 11 Košice
starosta (ka) / primátor:	Ing. František Knapík (KDH, SDKÚ-DS, SMK-MKP)
Oficiální web E-mailová adresa

Košice jsou druhým největším městem Slovenska. Jsou sídlem Košického samosprávního kraje a přirozenou metropolí východního Slovenska. Mají 234 969 obyvatel (2006) a nacházejí se v Košické kotlině na řece Hornád, ohraničené na západě výběžky pohoří Slovenské rudohorie.

Město je významným centrem církevní správy, sídlí v něm metropolita římskokatolické východoslovenské církevní provincie, arcibiskup košický, a eparcha řeckokatolické košické eparchie.

[editovat] Charakter města

Hlavná ulica

Centrum města se nachází v nadmořské výšce 208 metrů. Podnebí je mírně teplé s průměrnými teplotami 19°C v červenci a -3°C v lednu. Již v minulosti udělala výhodná poloha z Košic důležitou křižovatkou obchodních cest. V současnosti je zde mezinárodní letiště a důležitý železniční uzel. Košice jsou sídlem Ústavního soudu Slovenské republiky a sídlem Košického samosprávního kraje. Pro potřeby menšin zde také otevřely své konzuláty Česká Republika a Maďarsko.

Nejvýznamnějším zaměstnavatelem je U. S. Steel Košice (bývalé Východoslovenské železárny), prodané v roce 2000 americkým investorům. Nacházejí se zde tři univerzity (Univerzita P. J. Šafárika, Technická univerzita a Univerzita veterinárskeho lekárstva). Turistickou památkou jsou gotické a barokní kostely, především Chrám svaté Alžběty, Kaple svatého Michala a Urbanova věž. Na Hlavní ulici se také nachází „zpívající“ fontána, která neodmyslitelně patří ke Košicím.

[editovat] Historie

Místo bylo osídleno již v paleolitu. V 10.století se tato oblast stala součástí Uherska (do roku 1918). Na začátku 12. století zde existoval klášter. V této době městu vládli Arpádovci. Městem se Košice staly v roce 1249, čímž se snažil tehdejší uherský král Béla IV. podpořit znovuosidlování země po tatarských vpádech. Ty proběhly v roce 1241 a zpustošily velkou část tehdejších Uher. Kolem roku 1270 začíná vznikat středověké opevnění. V roce 1369 Košice získaly vlastní městský znak. Tento erb je nejstarším písemně doloženým městským znakem v Evropě. Po hlavním uherském městě Budíně byly nejdůležitějším městem v království, kulturním, řemeslnickým, obchodním centrem celé hornouherské oblasti a na důležitých obchodních trasách (Jantarová cesta z Pobaltí na Balkán). Byly také nejvýchodnější evropskou metropolí, která si mohla dovolit stavbu gotické katedrály. Za vzor posloužila Praha.

0d 16.století začal význam Košic, tak jako celých Uher upadat. V následujících stoletích hráli roli protihabsburské bašty v početných stavovských povstáních, z kterých nejvýznamnější bylo z let 1703 - 1711, vedené knížetem Františkem II. Rákoczim. V 19.století se Košice stali výstavním hornouherským městem s pronikajícím průmyslem, secesní architekturou a vlastní koňskou městskou tramvají (1891). Od roku 1804 byly Košice sídlem biskupství (Košická diecéze), v roce 1995 je papež Jan Pavel II. povýšil na arcibiskupství (Košicko-rožnavsko-spišská arcidiecéze).

Po roce 1918 se Košice začlenily do rámce nově vzniklého Československa. Poté nabývali v národnostním složení města převahu Slováci. V roce 1939 si je, tak jako celé jižní Slovensko, připojil Miklós Horthy po dohodě s Německem opět k (teď již) Maďarsku. Tam město setrvalo do roku 1945, kdy zde byla zformována první poválečná československá vláda a vyhlášen Košický vládní program. V roce 1960 se stali krajským městem Východního Slovenska. V šedesátých letech se vybudovali Východoslovenské železárny, což bylo příčinou výstavby početních panelových sídlišť, kterým se v zásadě dávali umělá jména poplatná době (Dargovských hrdinov, Košického vládneho programu). Takto si Košice v Československu vysloužili označení nejrychleji rostoucího města a až do zániku státu obsazovali příčku pátého největšího města v republice. Historické centrum zůstalo chráněné statutem městské památkové rezervace, největší na Slovensku, až od roku 1983. Po sametové revoluci (1989) je město spravované magistrátem s 22 městskými obvody.

V druhé polovině devadesátých let byla provedena nákladná rekonstrukce centra města, která dodala Košicím vzhled evropské úrovně. V současnosti také stojí jako kandidát projektu Evropské unie - Evropské město kultury pro rok 2013.

Košická fontána v noci

Fontána na hlavní ulici v Košicích

Chrám sv. Alžběty

[editovat] Slavní Košičané

• bl. Sára Salkaházi, spravedlivá mezi národy a mučednice
• Sándor Márai - spisovatel

[editovat] Související články

• Trolejbusová doprava v Košicích
• Tramvajová doprava v Košicích
• Seznam slovenských měst

[editovat] Externí odkazy

• Oficiální stránka města Košice
• Cassovia.sk
• Panoramatické prohlídky historického centra Košic
• Článek „Ci pana, ta co v tych Košicoch zrobili?“

Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu

Košice

Tento článek o slovenském místopise je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Košice
Okresy města Košice I | Košice II | Košice III | Košice IV Městské části města Barca | Dargovských hrdinov | Džungľa | Juh | Kavečany | Košická Nová Ves | Krásna | Lorinčík | Luník IX | Myslava | Nad jazerom | Pereš | Poľov | Sever | Sídlisko KVP | Sídlisko Ťahanovce | Staré Mesto | Šaca | Šebastovce | Ťahanovce | Vyšné Opátske | Západ

Slovensko – (SK)
Kraje a jejich správní centra: Banskobystřický kraj (Banská Bystřice) | Bratislavský kraj (Bratislava) | Košický kraj (Košice) | Nitranský kraj (Nitra) | Prešovský kraj (Prešov) | Trenčínský kraj (Trenčín) | Trnavský kraj (Trnava) | Žilinský kraj (Žilina)