Slanské vrchy
| Slanské vrchy Eperjes–Tokaji-hegység |
|
Slanské vrchy od Milhosti |
|
|
|
|
| Nejvyšší bod | Šimonka (1092 m) |
|---|---|
|
|
|
| Nadřazená jednotka | Matransko-slanská oblasť |
| Sousední jednotky |
Zemplínské vrchy, Cserehát, Košická kotlina, Beskydské predhorie, Východoslovenská pahorkatina |
|
|
|
| Světadíl | Evropa |
| Stát | |
| Slanské vrchy v rámci Slovenska, vyznačeny šedě | |
| Horniny | andezit |
| Povodí | Hornád, Ondava |
Slanské vrchy (maďarsky Szalánci-hegység) jsou pohoří vulkanického původu na východním Slovensku a v severovýchodním Maďarsku. Táhnou se v severojižním směru od Prešova až po maďarské město Tokaj, na západě spadají do Košické kotliny, na východě do Východoslovenské nížiny. Jejich maďarská část nese název Tokaji-hegység (Tokajská vrchovina) nebo Zemplényi-hegység (Zemplínská vrchovina), ale neplést se Zemplínskými vrchy (Zemplényi-szigethegység), které se nacházejí nedaleko a od Slanských vrchů je odděluje Roňavská brázda. Celé pásmo Slanských (Slansko-tokajských) vrchů se také označuje maďarským názvem Eperjes-Tokaji-hegység (Prešovsko-tokajská vrchovina).
Nejvyšším vrchem je Šimonka (1092 m. n. mořem). Geologicky se řadí k tzv. východoslovenským neovulkanitům neogénního věku (23,8 - 5,3 mil. let). Tvořeny jsou ryolity, dacity a hlavně amfiboly - pyroxenickými andezity a jejich tufy. V severní části pohoří vystupují nadložní sedimenty tvořené jíly, pískovci a slepenci. Samotné andezitové masivy tvoří stratovulkanické souvrství, tvořené střídáním masivních andezitových poloh s vrstvami vulkanického popela.
Andezit je využíván jako stavební kámen vysoké kvality.
Ve Slanských vrších se nacházejí dnes už opustěné doly Dubník s členitým systémem štol, kde se v minulosti těžil opál. V současnosti se v dole nachází zimoviště netopýrů.