Trnava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o slovenském městě. Další významy jsou uvedeny v článku Trnava (rozcestník).
Trnava
Historické centrum z letadla
Historické centrum z letadla
Trnava – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 146 m n. m.
stát: Slovensko Slovensko
kraj: Trnavský
okres: Trnava
tradiční region: Dolné Považie
administrativní dělení: 6 místních částí
Trnava
Red pog.png
Trnava
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 71,53 km²
počet obyvatel: 66 219 (31. 12. 2011)
správa
status: město
starosta: Vladimír Butko (KDH)
oficiální web: http://www.trnava.sk
adresa obecního úřadu: Mestský úrad Trnava
Trhová 3
917 01 Trnava
PSČ: 917 01
Trnava, chrám sv. Mikuláše od severu
Stará univerzitní kolej a současná katedrála
Trnava, Nová synagoga

Trnava maďarsky Nagyszombat, německy Tyrnau, latinsky Tyrnavia) je krajské a okresní město na západním Slovensku, 44 km severovýchodně od Bratislavy, v centru Trnavské pahorkatiny na řece Trnávce, ve výšce 146 m n. m.. Trnava je důležité historické a kulturní centrum, je sídlem dvou univerzit a arcibiskupství. V roce 2011 zde žilo 66 219 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Osídlení je zde doloženo od bronzové doby, první písemná zmínka je z roku 1211. Trnava byla prvním městem na území dnešního Slovenska, které obdrželo výsady svobodného královského města. Udělil je uherský král Béla IV. v roce 1238. Ve 13. století bylo cílem německé kolonizace a dostalo rozsáhlé městské opevnění, které obepínalo plochu 60 ha. V letech 1418-1425 je obsadili husité. Další rozvoj města nastal v 16. století. Po bitvě u Moháče roku 1526 a tureckém obsazení Ostřihomi v roce 1543 se do města uchýlil ostřihomský arcibiskup s kapitulou a sídlil zde do roku 1820. Trnava se tak byla po 200 let církevním i kulturním středem Uher i protireformace. 18. srpna 1561 byla zahájena výstavba jezuitské koleje, sídla původní Trnavské univerzity v sousedství současné katedrály. V 17. století město silně utrpělo při šlechtických povstáních proti Habsburkům (Gábor Bethlen, Imrich Tököli, František II. Rákóczi). Roku 1635 zde založil arcibiskup Péter Pazmány první univerzitu na uherském území, roku 1777 přeloženou do Budapešti. Město sice ztratilo na významu, zůstalo však střediskem slovenské vzdělanosti a při první kodifikaci slovenčiny vzal Anton Bernolák za základ trnavské nářečí.

Roku 1831 si měšťané postavili první divadlo a roku 1846 spojila Trnavu s Bratislavou koňská železnice. Po Rakousko-uherském vyrovnání roku 1867 zavládla silná maďarizace, ale po zákazu Matice slovenské vznikl v Trnavě Spolok sv. Vojtecha, který dále vydával slovenské knihy.

Trnava je od roku 1978 opět sídlem arcibiskupa sufragánní trnavské arcidiecéze, od roku 1992 Trnavské univerzity a od roku 1997 Univerzity sv. Cyrila a Metoděje. Od roku 1996 je sídlem Trnavského kraje a roku 2003 byla severně od města založena automobilka Peugeot-Citroën, která vyrábí téměř 200 tisíc malých vozů ročně. Severozápadně od města leží také jaderná elektrárna Jaslovské Bohunice.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Gotický dóm svatého Mikuláše, trojlodní basilika se dvěma věžemi v průčelí z let 1380-1421, v letech 1543-1820 uherská a v letech 1918-1977 slovenská katedrála.
  • Barokní kostel sv. Jana Křtitele se dvěma věžemi z let 1629-1637 navrhli italští architekti Antonio a Pietro Spazzi. Sálová stavba s bočními kaplemi je od roku 1978 katedrálou.
  • Přilehlá barokní jezuitská kolej, sídlo historické i současné Trnavské univerzity.
  • Mohutný barokní arcibiskupský palác
  • Renesanční městská věž ze 16. století.
  • Sloup Nejsvětější Trojice na náměstí z roku 1696
  • Gotický kostelík sv. Heleny
  • Barokní paulínský kostel sv. Josefa
  • Rozsáhlé zbytky cihlového městského opevnění ze 17. století s Bernolákovou branou
  • Pomník buditele A. Bernoláka.

Městské části[editovat | editovat zdroj]

  • Městské části (od 1. 7. 2002): Modranka, Trnava-juh, Trnava-sever, Trnava-stred, Trnava-východ, Trnava-západ
  • Sídliště: Družba I-III, Linčianska, Ľ. Podjavorinskej, Prednádražie I,II, Vodáreň I,II, Zátvor
  • Ostatní části: Hlboká, Kopánka, Nové Mesto, Staré mesto, Tulipán
  • Obce: Dolina, Dvor 9. mája, Farský mlyn, Kočišské, Medziháje, Oravné, Pažitný mlyn, Peklo

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Trnava leží na hlavní železniční trati Bratislava - Žilina - Košice a končí zde lokální trati do Kút a Seredi.

Městskou částí Modranka na jihovýchodě města prochází dálnice D1 z Bratislavy do Piešťan, Trenčína a Považské Bystrice.

Městská autobusová doprava má 16 linek.

Nejbližšími letišti jsou Bratislava a Piešťany.

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Trnava. Sv. 25, str. 775

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu
  • Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku německé Wikipedie.