Mikuláš Oláh

Mikuláš Oláh
Mikuláš Oláh
Narození	10. ledna 1493; Sibiu
Úmrtí	15. ledna 1568 (ve věku 75 let); Trnava
Povolání	historik, katolický kněz, básník, humanista, katolický biskup a politik
Politická strana	politik před vznikem politických stran
Nábož. vyznání	katolická církev
Funkce	Roman Catholic Bishop of Zagreb (Agram) (od 1543); lord-lieutenant of Heves County (1548–1553); Roman Catholic Bishop of Eger (od 1550); župan (Ostřihomská župa; 1553–1568); ostřihomský arcibiskup (od 1554); … více na Wikidatech
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mikuláš Oláh (maďarsky Oláh Miklós, latinsky Nicolaus Olahus apod., 10. ledna 1493, Sibiň, Sedmihradsko – 15. ledna 1568, Trnava) byl uherský humanistický vzdělanec, v letech 1543–1548 záhřebský biskup, od roku 1553 ostřihomský arcibiskup se sídlem v Trnavě jako Mikuláš III. Od roku 1562 místodržitel Uherska.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mikuláš Oláh od roku 1505 studoval latinu, teologii, rétoriku, hudbu a astronomii na univerzitě ve Velkém Varadíně (dnes Oradea). Byl oblíbencem na dvoře uherského krále Ludvíka II., díky čemuž dosáhl množství vysokých pozic ve státních i církevních úřadech.

Po smrti mladého krále Ludvíka v bitvě u Moháče, osobně doprovázel královnu Marii do emigrace. V Bruselu se seznámil s Erasmem Rotterdamským, s nímž udržoval intenzivní korespondenční kontakt (dodnes se zachovalo 29 listů).

Po návratu do Uher se stal v roce 1542 královským rádcem, v 1543 královským kancléřem a v roce 1562 místodržitelem Uherska. Od roku 1553 byl také ostřihomským arcibiskupem. Podporoval rozvoj katolického i světského školství. V roce 1566 založil kněžský seminář v Trnavě.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Vědecká tvorba Mikuláše Oláha spočívá v pěti latinsky psaných pojednáních. Důkladný popis uherského státu Hungaria, dokončený v roce 1536, napsal na prosbu královny Marie. Dílo se těšilo oblibě ve vědeckých kruzích tehdejší Evropy. Historicko-geograficko-etnografická monografie sestává z 19 dílů, z nichž 8 věnoval území Sedmihradska, které dnes tvoří část Rumunska.

Mikuláš Oláh byl mj. prvním autorem, jenž tvrdil, že Valaši (obyvatelstvo karpatského Valašska) pocházejí od starověkých Římanů. Jeho teorie ale nenašla následovníky mezi valašskými či moldavskými historiky. Až kolem roku 1642 kronikář Grigore Ureche (pravděpodobně neznaje díla Olaha) vytvořil podobnou teorii, kterou později rozvinuli Miron Costin a Dymitr Kantemir.

Tituly[editovat | editovat zdroj]

1536 – Hungaria
1537 – Attila
Genesis filiorum Regis Ferdinand
Ephemerides
Brevis descriptio vitae Benedicti Zerchsky
1763 – Hungaria et Attila sive de originibus gentis regni Hungariae (...) emondato coniumctim Editi (Vídeň).