Piešťany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Piešťany
Winterova ulice v centru města
Winterova ulice v centru města
Piešťany – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 162 m n. m.
stát: Slovensko Slovensko
kraj: Trnavský
okres: Piešťany
tradiční region: Pováží
Piešťany
Red pog.png
Piešťany
Piešťany, Slovensko
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 44,201 km²
počet obyvatel: 29347 (2010)
správa
status: město
starosta: Ing. Remo Cicutto
oficiální web: http://www.piestany.sk
adresa obecního úřadu: Mestský úrad Piešťany
nám. SNP 3
921 01 Piešťany
PSČ: 921 01
NUTS: 507440

Piešťany (německy Pistyan, zřídka Bad Püschtin, maďarsky Pöstyén, polsky Pieszczany) jsou lázeňské město na Slovensku, na řece Váh. Leží v Trnavském kraji.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historie města je úzce spjatá se svými lázněmi.

Pravěk[editovat | editovat zdroj]

Lidské osídlení zde existuje již od prehistorických dob; lidé sem přicházeli hlavně díky minerálním pramenům, které v zimě nezamrzaly. Z této doby pochází Moravanská venuše, malá soška podobná Věstonické venuši. Nalezena byla v obci Moravany nad Váhom, nedaleko Piešťan.

Středověk[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o městě je z roku 1113. Tehdy neslo název Pescan a skládalo se z několika menších osad. Nacházel sa tady pravděpodobně klášter Johanitů. Na místní minerální prameny bylo poprvé poukázáno v knize „De admirandis Hungariae aquis hypomnemation“ (O zázračných vodách Uherské monarchie) od autora Georgia Wernhera v roce 1549. V 16. a 17. století bylo město ohrožováno Tureckými výboji a protihabsburskými povstáními.

Novověk[editovat | editovat zdroj]

Piešťany až do poloviny 19. století vlastnila rodina Erdődyovců; lázně jim patřily až do 2. světové války. Tento rod zde vybudoval první lázně v roce 1778; v roce 1813 pak byly poškozené povodní. Na začátku 19. století byly přestavěny v neoklasicistním slohu a pojmenovány po Napoleonovi. Na konci 19. století si je pronajala rodina Winterů, která z nich vytvořila světově proslulé lázně. Po 2. světové válce byly znárodněny a v 60. a 70. letech rozšířeny; i město samotné se rozrůstalo. Od roku 1996 jsou Piešťany znovu okresním městem.

Významné stavby a instituce[editovat | editovat zdroj]

Lázeňský hotel Thermia Palace

Ze středověku se dochovala jen zřícenina kostela a kláštera. Jednou z nejstarších světských budov je Kurhotel. Má pravděpodobně renesanční jádro, vícekrát přestavované až do dnešní podoby. V současnosti patří Slovenským liečebným kúpeľom Piešťany.

Kolonádový most od Emila Belluše je významnou funkcionalistickou stavbou z let 1930-1933, se sochou barlolamača od R. Kühmayera a leptami do skla od Martina Benky.

Od roku 1931 se zde nachází Balneologické muzeum, nedaleko na Váhu pak leží přehradní nádrž Sĺňava. Od roku 2004 je zde také umístěno slovenské Vojenské historické muzeum.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Díky svojí poloze na Váhu mají Piešťany velmi dobré dopravní spojení. Prochází tudy jak dálnice D1, tak zároveň hlavní železniční tah mezi Bratislavou a Žilinou. Město má i svoje letiště.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MEDNYANSKÝ, Alojz. Malebná cesta dolu Váhom. Bratislava : Tatran, 1971.  
  • ŠÍPOŠ, Ján; KOVAČEVIČ, Ivan J.. Slovenské kúpele. Martin : Osveta, 1972.  
  • ŠÍPOŠ, Ján. Piešťany v premenách vekov. Bratislava : Obzor, 1992. ISBN 80-215-0197-9.  
  • DROBNÝ, D.; MICHALEC, P.; BAČA, R.. Piešťany trocha inak. Piešťany : PMDD, 1993. ISBN 80-966992-0-2.  
  • WINTER, Ľudovít. Spomienky na Piešťany. Piešťany : Balneologické múzeum, 2001. ISBN 80-968258-4-4.  
  • CHMELÁR-HLOHOVSKÝ, Ľudovít. Piešťanský dekanát. Čadca : Magma, 2003. ISBN 80-89172-00-8.  
  • ŠIMO, Viliam, a kol. Piešťany. Piešťany : Pallas, 2003. ISBN 80-968385-3-9.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]