Križovany nad Dudváhom
| Križovany nad Dudváhom | |
|---|---|
 Kostel Povýšení svatého Kříže | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°19′27″ s. š., 17°39′21″ v. d. |
| Nadmořská výška | 160 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Trnavský |
| Okres | Trnava |
| Tradiční region | Dolní Pováží |
  Križovany nad Dudváhom Križovany nad Dudváhom, Slovensko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 10,26 km² |
| Počet obyvatel | 1 816 (31. 12. 2014) |
| Hustota zalidnění | 177 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Svetlana Královičová |
| Vznik | 1296 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +421-33 |
| PSČ | 919 24 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | TT |
| NUTS | 556483 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Križovany nad Dudváhom, do roku 1948 Kerestúr[1] (maďarsky Keresztúr nebo také Vágkeresztúr)[2] jsou obec na Slovensku v okrese Trnava. Obec leží 6 km jihovýchodně od Trnavy. První písemná zmínka o obci sahá do roku 1296. V letech 1975 až 1990 byly Križovany nad Dudváhom sloučeny s obcemi Opoj a Vlčkovce do obce Dudváh.[2]
V obci je římskokatolický kostel Povýšení sv. Kříže z roku 1937 a k němu přilehlá rotunda. V obci je zřízený i obecní sportovní klub OŠK Križovany nad Dudváhom hrající 5. ligu.
Přes obec vedla první slovenská koňská železnice, která byla nejprve postavená pro parní provoz a dnes její část využívá Železniční trať Trnava–Sereď spojující Trnavu a Sereď.
- 27. září 1840 - začátek "koněspřežné" dráhy - koňská železnice mezi Bratislavou a Svätým Jurem (15,5 km), první železnice na Slovensku a v celém Uhersku
- 1. listopad 1846 - prodloužení koňské železnice do Seredě (63,5 km), výstavba 1839 - 1846)
- 1872 - trať zavřena
- 1. květen 1873 - provoz do Trnavy v podobě parní železnice
Rotunda sv. Kříže[editovat | editovat zdroj]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Rotunda byla postavena někdy v první polovině 13. století. Patrocinium sv. Kříže dalo jméno i celé obci, které sloužilo jako farní kostel.
Během Tökölyho povstání v letech 1678-1687 rotundu obsadili a přeměnili ji na stáje pro koně. V období baroka v letech 1760 až 1780 byla rotunda začleněna k novému kostelu jako jeho přesbytář. Jednalo se o jednolodní stavbu se západní věží a dvěma postranními kaplemi vytvářející transept. Nová stavba byla propojená s rotundou zbouráním zdiva na západní straně. V lodi rotundy byly vytvořeny dvě barokní okna a středověké prvky - okna a vlys - byly zazděny. Stejně tak vítězný oblouk, jelikož z původní svatyně se stala sakristie. V této době bylo i upraveno zasvěcení kostela.
V roce 1937 byl barokní kostel zbourán, aby uvolnil místo pro větší. Původně s ním měla být zbourána i rotunda. Až na zásah Štátného referátu na ochranu památek na Slovensku k tomu nedošlo. Románskou rotundu tak začlenili do nové trojlodní stavby jako boční kapli. Při té příležitosti byla i obnovena. Roku 1967 se začal umělecko-historický výzkum, po kterém byly odkryté původní středověké prvky. V roce 2000 byla opravena dřevěná střecha.
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
- Rotunda představuje zajímavý příklad postupného pronikání gotických prvků do románského slohu. Celková dispozice je ještě románská, loď je však už zaklenutá šestidílnou žebrovou klenbou s kruhovým svorníkem uprostřed. Apsida je zaklenutá tradiční konchou.
- O datování stavby se vedly diskuze, jako doba vzniku se udávalo 12. století, někdy i 11. Výzkum však potvrdil, že žebrová klenba v lodi je původní.
- V apsidě na severní straně sloužící jako pastoforium byl v roce 1967 objevený černý letopočet 1246 napsaný arabskými číslicemi.
- Rotunda patří mezi menší stavby svého druhu, s průměrem lodě 540 cm a apsidy 340 cm.
- Fasáda lodě i apsidy je pod střechou zdobená tzv. stříškovým vlysem z cihel.
- Loď rotundy byla osvětlena dvěma štěrbinovými okny po stranách jižního portálu (dnes zazděné), na apsidě se jižní a východní okno dochovalo.
- V lodi jsou dvě románské sedilie se středním sloupkem.
Současný stav[editovat | editovat zdroj]
Kostel patří místní farnosti. Rotunda je v dobrém stavu. V poměrně nedávné době byly okolo kostela vysázeny smrky, které zakryly výhled na rotundu, především z východní strany.
Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Igor Bališ, bývalý fotbalový reprezentant
- Anton Bernadič, herec, dramatik, režisér
- Gejza Dusík, hudební skladatel
- Ivan Ferák, patolog, sportovní plavec, olympionik
- Jozef Halada, střelec a radiotelegrafista 311. československé bombardovací perutě, padlý v druhé světové válce
- Jozef Šturdík, malíř a ilustrátor, národní umělec
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Križovany nad Dudváhom na slovenské Wikipedii.
- ↑ MOKRÁ, Elena. Kronika obce Križovany nad Dudváhom [online]. [cit. 2021-12-12]. Dostupné online.
- ↑ a b Slovenské slovníky. slovnik.juls.savba.sk [online]. [cit. 2023-12-29]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Križovany nad Dudváhom na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
