Poprad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o městě v Prešovském kraji. O řece ústící do Dunajce pojednává článek Poprad (řeka).
Poprad
Náměstí v Popradu
Náměstí v Popradu
Poprad – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 672 m n. m.
stát: Slovensko Slovensko
kraj: Prešovský
okres: Poprad
tradiční region: Spiš
administrativní dělení: 6 místních částí
Poprad
Red pog.png
Poprad
Poprad, Slovensko
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 62,99 km²
počet obyvatel: 52 654[1] (31.12.2013)
hustota zalidnění: 834,32 obyv. / km²
správa
status: město
starosta: Ing. Anton Danko (nezávislý)
oficiální web: http://www.poprad.sk
adresa obecního úřadu: Mestský úrad Poprad
Nábrežie Jána Pavla II. 2802/3
058 42 Poprad
PSČ: 058 01

Poprad (maďarsky Poprád, německy Deutschendorf) je město na Slovensku, v Prešovském kraji, pod Tatrami. Žije zde 54 000 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Od dob stěhování národů bylo okolí dnešního Popradu osídleno Slovany, ve 13. století jej ale kolonizovali Němci (1244/1268 villa Theutonicalis, 1256 Poprad), kteří postupně získali převahu (1300 Popprat, 1310 Villa Tedescha, 1328 Teutschendorff, 1346 Popradzaza); nakonec se tedy stal na další čtyři století německým, v 17. století ale jejich počet začal klesat. Spojení se světem – přístup k železnici získalo město až výstavbou Košicko-bohumínské dráhy v roce 1871 a to až po změně jejího původního návrhu (původně měla vést přes nejvýznamnější spišská města Kežmarok a Levoča). Koncem 19. století v malém, zaostalém městečku vznikl pivovar, na přelomu století pak vagónka. Roku 1927 se sem přemístilo sídlo okresu, které bylo dosud ve Spišské Sobotě. Po druhé světové válce s rozvojem zimních sportů se stal výchozím bodem pro výpravy do Vysokých Tater. Na přelomu 50. a 60. let 20. století nastal nebývalý rozvoj města podmíněný také křivdu způsobujícím rozhodnutím komunistického zřízení o sloučení okresů Kežmarok a Poprad. Tímto rozhodnutím bylo Kežmarku odebráno veškeré území Tater, které byly do té doby součástí kežmarského okresu a včleněno do okresu Poprad.

V Popradu je také ukončena trať Tatranských elektrických železnic – sítě úzkorozchodných železnic, která propojuje Vysoké Tatry. Roku 1999 podal žádost o pořádání ZOH v roce 2006, avšak přehlasoval jej Turín.

Dělení města[editovat | editovat zdroj]

Dělí na tyto obvody:

  • Poprad
  • Spišská Sobota
  • Stráže
  • Veľká
  • Matejovce
  • Kvetnica

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Výhled na Vysoké Tatry z Popradu

Kromě již zmíněných úzkorozchodných Tatranských železnic má město také velmi dobré spojení běžnou železnicí, jelikož leží na hlavní železniční trati Žilina – Košice. Město leží na hlavní komunikaci spojující východ a západ Slovenska - silnici E 50 (I/18). Vedou sem cesty směrem na Polsko (67), Starou Ľubovňu (67) a (77), do Vysokých Tater (534) a přes Vernár (67 ) do Banské Bystrice či Rožňavy. V roce 2008 byl dokončen úsek dálnice D1 Mengusovce - Jánovce, který po dobudování představuje i část evropské silnice E 50 . Má také letiště, nesoucí název mezinárodní letiště Poprad-Tatry.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Štatistický úrad Slovenskej republiky (ZIP 187 kB)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu