Spiš
Spiš (masc.; latinsky Scepusium, maďarsky Szepes, polsky Spisz, německy Zips) je název historického komitátu, stolice a župy Uherska a v letech 1918–1922 také Československa.
Dnes je Spiš historickým názvem území bez politické subjektivity, popř. název jednoho z oficiálních turistických regionů; mezi lidmi i v literatuře je však stále často používán (podobně jako např. Haná – národopisný region na Moravě).
Poloha a geografie[editovat]
Spiš se rozkládá v severovýchodní části Slovenska (Košický a zejména Prešovský kraj), při řece Dunajec částečně zasahuje také do současného Polsko (viz Polská Spiš).
Spišská stolice sousedila na severu s Polskem (resp. 1772–1918 s rakouskou provincií Halič) a župami Liptov na západě, Gemer-Malohont na jihu, Abov-Turňa na jihovýchodě a Šariš na východě.
Centrem Spiše byl Spišský hrad, podle něhož jakožto podle sídelního hradu byl – podobně jako u většiny uherských žup – pojmenován celý region. Hrad byl postaven ve 12. století. Od 16. století byla centrem Spiše Levoča. Další významnější sídla v regionu jsou:Kežmarok, Poprad, Gelnica, Spišská Nová Ves, Spišské Podhradie, Stará Ľubovňa.
