Zemplín

Župa Zemplín v župním dělení Uherského království

Župa Zemplín v dnešním Slovensku a Ukrajině

Tento článek pojednává o župě Uherského království. Další významy jsou uvedeny v článku Zemplín (rozcestník).

Zemplín (latinsky Zemplinum; maďarsky Zemplén; německy Semplin; ukrajinsky a rusínsky земплін) je název regionu a historického komitátu, stolice a župy Uherského království a krátce také Československa (do r. 1920); dnes se nachází na území východního Slovenska a severovýchodního Maďarska.

Znak Zemplína

Uherská župa

Geografie

Zemplín je územím protáhlého tvaru, které sahá od tokajských vinic a rovin v okolí řeky Tisy na jihozápadě až po horu Kremenec na slovensko-polsko-ukrajinském pomezí. Další významné řeky povodí Tisy jsou Bodrog, Ondava, Topľá a Laborec. Rozloha župy byla 6269 km².

Centrum, města a okresy

Centrem župy byl nejprve Zemplínský hrad, později město Sátoraljaújhely (Nové Město pod Šiatorem) v dnešním Maďarsku.

V roce 1910 se Zemplín dělil na 12 okresů, jejichž sídla byla ve významnějších městech:

Politická mapa župy (1910)

1. Sátoraljaújhely
2. Sárospatak
3. Tokaj
4. Szerencs
5. okres Medzibodrožie (Bodrogköz), sídlo Kráľovský Chlmec
6. Michalovce
7. Sečovce
8. Vranov nad Topľou (tehdy jen Vranov)
9. Stropkov
10. Humenné
11. Medzilaborce
12. Snina

Obyvatelstvo

Statistické údaje z roku 1910: Národnostní složení

• Slováci 27,1 %
• Maďaři 56,5 %
• Rusíni 11,4 %
• Němci 2,8 %

Náboženské složení

• Římští katolíci 38,6 %
• Řečtí katolíci 30,0 %
• Reformovaní 19,7 %
• Evangelíci a. v. 2,0 %
• Židé 9,6 %

Současný Zemplín

Slovenský Zemplín

V současnosti se na Slovensku název Zemplín používá pro turistický region či pro slovenské území bývalé župy, často včetně slovenské části župy Uh, která byla k Zemplínu připojena roku 1918.

Maďarský Zemplín

Maďarská část původní župy Zemplín je dnes součástí župy Borsod-Abaúj-Zemplén se sídlem v Miskolci. vinařská oblast v okolí Tokaje je jednou z vyhledávaných rekreačních lokalit Maďarska.