Zemplínské vrchy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zemplínske vrchy
Zempléni-szigethegység
Zemplínské vrchy od jihu
Zemplínské vrchy od jihu

Nejvyšší bod Rozhľadňa (469 m n. m.)
Rozloha 101 km²

Nadřazená jednotka Matransko-slanská oblast
Sousední
jednotky
Slanské vrchy, Východoslovenská pahorkatina, Východoslovenská rovina
Podřazené
jednotky
Rožňavská brána

Světadíl Evropa
Stát Slovensko Slovensko
Maďarsko Maďarsko
Zemplínské vrchy v rámci Slovenska, vyznačeny šedě
Zemplínské vrchy v rámci Slovenska, vyznačeny šedě
Horniny slepenec, pískovec, dolomit, vápenec, jílovec, andezit
Povodí Bodrog

Zemplínské vrchy (slovensky Zemplínske vrchy, maďarsky Zempléni-szigethegység) jsou pohoří na jihovýchodě Slovenska. Patří do Matransko-slanské oblasti, která je součástí Vnitřních Západních Karpat. Táhnou se od severozápadu směrem na jihovýchod. Jejich jediným geomorfologickým podcelkem je Roňavská brána v západní části pohoří.[1]

S rozlohou 101 km² patří mezi menší slovenská pohoří. Nejvyšší vrchol Rozhľadňa dosahuje výšky 469 m n. m. Zemplínské vrchy odvodňuje řeka Bodrog. Vrchy patří do teplé klimatické oblasti. Vyšší polohy pokrývá listnatý les, nižší - zejména jižní stráně - jsou využívané na pěstování ovoce.

Složení půd na jihozápadních výběžcích pohoří se zasloužilo o vznik Tokajské vinařské oblasti, která zasahuje na ZemplínMaďarska.

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Zemplínské vrchy jsou v geologické literatuře známé také jako zemplínský ostrov. Někteří autoři je chápou jako samostatnou tektonickou jednotku zemplinikum. Celé pohoří je obklopeno mladšími neogénními sedimenty východoslovenské pánve a neovulkanitů.[2] Krystalinikum pohoří tvoří přeměněné horniny, hlavně svory, ruly, amfibolity a migmatity. Na slovenském území vystupují pouze na velmi malém území u Byště.[3] V jejich nadloží se zřejmě v příkrovové pozici nacházejí karbonské a permské kontinentální sedimenty s menšími slojemi černého uhlí, převažují však slepence, pískovce a jílovce. Nacházejí se zde i triasové křemence, vápence a dolomity. Na okrajích se nachází miocénní ryodacity, andezity a bazalty.

Vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zemplínske vrchy na slovenské Wikipedii.

  1. MAZÚR, E.; LUKNIŠ, M.. Geomorfologické členenie SSR a ČSSR. Bratislava : Slovenská kartografia, 1986. Kapitola Časť Slovensko.  
  2. VASS, D.. Vysvetlivky k mape regionálne geologické členenie Karpat a severných výbežkov Panónskej panvy na území ČSSR. Bratislava : Geologický ústav Dionýza Štúra, 1988. S. 65.  
  3. KRIST, E.; KORIKOVSKIJ, S.P.; PUTIŠ, M., JANÁK, M.; FARYAD, S.W. Geology and petrology of metamorphic rocks of the Western Carpathian crystalline complexes. Bratislava : Comenius University Press, 1992. S. 324.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]