Čop

Čop; Чоп / Csap
	; Západní hala čopského nádraží
; znak	; vlajka
poloha
souřadnice:	48°25′0″ s. š., 22°12′0″ v. d.
nadmořská výška:	102-107 m n. m.
stát:	Ukrajina
oblast:	Zakarpatská
městská rada:	Čop
rozloha a obyvatelstvo
rozloha:	6,19 km²
počet obyvatel:	8765 (2007)
hustota zalidnění:	1416 obyv. / km²
etnické složení:	Ukrajinci a Rusíni, Maďaři, Romové, Rusové
náboženské složení:	řeckokatolické, římskokatolické a pravoslavné křesťanství
správa
oficiální web:	chop.org.ua/
telefonní předvolba:	+380 3137
PSČ:	89500-89509

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Další významy jsou uvedeny v článku Čop (rozcestník).

Čop (ukrajinsky, rusínsky a rusky Чоп; maďarsky Csap; slovensky Čop) je město v jihozápadním cípu Zakarpatské oblasti na západní Ukrajině. Leží při hranicích s Maďarskem a Slovenskem v úzkém pásu mezi řekami Tisa a Latorica, zhruba 25 km jižně od oblastního Užhorodu.

[editovat] Dějiny

V době meziválečného Československa náležel Čop ke Slovensku; spadal pod politický a soudní okres se sídlem v Královském Chlumci. Při odevzdávání Podkarpatské Rusi Sovětskému svazu v r. 1945 patřil jako strategický železniční uzel (potkávají se zde tratě od Košic, Budapešti, Užhorodu a Mukačeva) k území východního Slovenska, které bylo odevzdáno SSSR, přestože administrativně neleželo v zemi Podkarpatoruské.

Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

[editovat] Obyvatelstvo

Žije zde necelých 9000 lidí, z nichž přibližně 40 % tvoří, Ukrajinci a Rusíni, 40 % Maďaři, zbytek pak Romové, Rusové, Bělorusové, Slováci a Židé.

[editovat] Význam

Čop je známý především díky tomu, že je první ukrajinskou (a dříve sovětskou) železniční stanicí po příjezdu ze Slovenska a Maďarska (s Maďarskem je zde i silniční přechod). Společně s Čiernou nad Tisou a Záhony tak tvoří velký a složitý železniční uzel, neboť se zde stýká normální evropský rozchod kolejí (1435 mm) s ruským (1520 mm). Zastavují tu tedy vlaky spojující Bratislavu, Košice, Vídeň a Budapešť a přes Čop, Mukačevo a Lvov s Kyjevem a Moskvou; těm se zde mění podvozky. Další, méně vytížená trať vede přes Užhorod a Sambir do Lvova. Z Čopu vedou normálněrozchodné tratě třemi směry (do Maďarska, na Slovensko směr Košice a přes Vynohradiv do Rumunska), širokorozchodné čtyřmi směry: do Záhonye, do Čierné nad Tisou plus 2 tratě do ukrajinského vnitrozemí - směr sever (Užhorod, Lvov) a směr východ, kde jsou dvě větve - přes Mukačevo do Stryje a přes rumunské území a Jasiňu do Kolomyje a Ivano-Frankovska.