Chust

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Chust
Xуст
Kostel sv. Alžběty ze 13. století
Kostel sv. Alžběty ze 13. století
Chust – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: ~160 m n. m.
stát: Ukrajina Ukrajina
oblast: Zakarpatská
rajón: Chustský
Chust na mapě
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 22 km²
počet obyvatel: 28 559 (2006)
etnické složení: Ukrajinci a Rusíni (90 %), Maďaři (6 %), Rusové a další
náboženské složení: Pravoslavné křesťanství, řecké a římské katolictví
správa
starosta: Mychajlo Džanda
oficiální web: http://www.khust.org
telefonní předvolba: +380 3142
PSČ: 90400

Chust (ukrajinsky, rusínsky a rusky Хуст; rusínsky též Густ (Hust); maďarsky Huszt; v jidiš חוסט‎‎) je město na Ukrajině, ležící v oblasti Podkarpatské Rusi (dnešní Zakarpatská oblast) na soutoku řek Riky a Tisy, necelých 10 km severně od hranic s Rumunskem. Město má dnes asi 32 tisíc obyvatel.

První písemná zmínka o Chustu je z roku 1329, kdy dostal městská privilegia. Zdejší hrad však byl postaven už v roce 1090 za uherského krále Ladislava na obranu proti Kumánům. Byl zničen při vpádu Mongolů do Uher a znovu vystavěn v roce 1318. Král Matyáš Korvín zde v roce 1458 věznil svého strýce Michaela Szilágyiho. Během Dóžova povstání v roce 1514 obsadili hrad místní poddaní. V roce 1526 se oblast stala součástí Sedmihradska, roku 1546 však byla Ferdinandem I. dobyta zpět. Město zničili v roce 1594 Tataři, ovšem hrad nedobyli. 17. srpna 1703 se hrad vzdal Kurucům a byla zde vyhlášena nezávislost Sedmihradska. Habsburkové jej v roce 1711 dobyli zpět. 3. července 1766 byl hrad zasažen bleskem a oheň jej vážně poškodil. Při bouři v roce 1798 spadly i věže a od té doby je hrad v rozvalinách. Během maďarizace bylo město v roce 1882 přejmenováno na Csebreny.

Synagoga

V roce 1910 měl Chust 10 292 obyvatel, z toho 5 230 Rusínů, 3 505 Maďarů a 1 535 Němců. Do Trianonské smlouvy v roce 1920 patřil Uhersku. V létě 1919 nad ním převzalo kontrolu rumunské vojsko, ale podle Saint-Germainské smlouvy nakonec město připadlo Československu jako součást Podkarpatské Rusi. Po první vídeňské arbitráži v roce 1938 se stalo hlavním městem Podkarpatské Rusi. 16. března 1939 bylo obsazeno maďarskou armádou a 24. října 1944 Rudou armádou. Město se stalo součástí Ukrajinské SSR a v roce 1991 Ukrajinské republiky.

V roce 1868 zde rabín Moshe Moses Shick (1807–1879), rodák z Brezové pod Bradlom, založil židovskou školu Ješiva. Navštěvovalo ji přes 800 studentů a byla tak největší ve východní Evropě.

V roce 2001 zde žilo 89,3 % Ukrajinců, 5,4 % Maďarů, 3,7 % Rusů a 0,4 % Romů.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Zřícenina hradu[1]
  • Kostel sv. Alžběty ze 13. století, nyní protestantský
  • Barokní římskokatolický kostel z 18. století
  • Barokní řeckokatolický kostel z 18. století

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Chust, (hrady Podkarpatské Rusi), Feudum.eu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu