Mukačevo

Mukačevo; Мукачеве / Мукачів / Munkács
	; Mukačevská radnice
	; znak
	; znak
poloha
souřadnice:	48°27′0″ s. š., 22°45′0″ v. d.
nadmořská výška:	120 m n. m.
Stát:	Ukrajina
Oblast:	Zakarpatská
administrativní dělení:	město je centrem rajónu
	; Mukačevo na mapě Zakarpatské oblasti
	Mukačevo
rozloha a obyvatelstvo
rozloha:	27,89 km²
počet obyvatel:	77 300 (2004)
etnické složení:	Ukrajinci a Rusíni, Maďaři
náboženské složení:	řeckokatolické a pravoslavné křesťanství
správa
starosta:	Zoltan Lenďel
oficiální web:	http://www.mukachevo-city.org/
telefonní předvolba:	+380 3131
PSČ:	89600

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Mukačevo (ukrajinsky: Мукачеве (úředně) nebo Мукачів, rusínsky: Мукачoвo, maďarsky: Munkács, německy: Munkatsch, rusky: Мyкaчeвo, slovensky: Mukačevo, v jazyku jidiš: Minkač, rumunsky: Munceag) je město, které se rozkládá v údolí řeky Latorica v Zakarpatské oblasti na západě Ukrajiny, v období meziválečné ČSR bylo součástí Podkarpatské Rusi. Mukačevo je administrativním centrem Mukačevského rajónu, který jej obklopuje. Město samo však tvoří samostatnou správní jednotku – Mukačevskou městskou radu.

[editovat] Historie

9. století: pravděpodobně součástí Velké Moravy^[zdroj?]
10. až 11. stol.: město se nacházelo zřejmě v hraničních oblastech Kyjevské Rusi
od 10./11. stol. do roku 1538: součástí uherského království (komitát/župa Bereg)
od r. 1538 do konce 17. století: střídavě součástí knížectví sedmihradského a uherského království
od konce 17. století do roku 1918: uherské království
1919–1938: Československo – resp. jeho součást Podkarpatská Rus
1938–1944: Maďarsko (opět župa Bereg)
1944–1945: nakrátko pod správou československé vlády
1945–1991: součást Svazu sovětských socialistických republik jakožto Zakarpatská oblast, od roku 1946 součástí Ukrajinské SSR
od r. 1991 do současnosti: Ukrajina – Zakarpatská oblast

[editovat] Kultura a památky

Hrad Palanok

Mezi nejvýznamnější památky patří hrad Palanok (též Palanka, 9.–16. století), který sehrál důležitou roli v protihabsburských povstáních (17.–18. století) v přilehlém regionu. Dále je zde možné navštívit klášter ze století 14. a dřevěný kostel v ukrajinském stylu z 18. století. Mukačevo bylo též známé poměrně velkou židovskou komunitou, dnes zde ovšem žije méně než 300 Židů.

[editovat] Turistika

Toto město má již dvě turistické známky - č. 2 pro hrad Palanok a č. 7 pro radnici + památník Cyrila a Metoděje. Více info (i v češtině) na Turistické známky Ukrajiny.

[editovat] Současnost

Dnešní Mukačevo je silničním uzlem Zakarpatské oblasti a významnou stanicí na trati spojující Lvov se Slovenskem a Maďarskem. Uvažuje se o výstavbě oblastního mezinárodního letiště na místě bývalého vojenského, jelikož letiště v Užhorodu nemá dobrou polohu (v blízkosti hranic ze Slovenskem) a nemůže se rozvíjet. Průmyslová výroba je zastoupena především potravinářstvím (pivovar, produkce tabáku a vína), textilnictvím, zpracováním dřeva a nábytkářstvím. Výroba běžeckých a horských lyží (továrna Fišer s rakouskými investicemi), systémů leteckého řízení a kontrolních systémů (motory, přístroje, generátory, transformátory pro letecký a jiný průmysl - podnik Točprylad). Především díky hradu Palanok, ženskému klášteru a tradičnímu festivalu domácích vin, který se koná pravidelně v lednu, rozvijí se turistika. Díky dobré geografické poloze na silničním a železničním rozcestí daří se tu velkoobchodu a maloobchodu, a to především kvůli holdingu Barva a stálému trhu Gid (jsou pod kontrolou ukrajinského politika a podnikatele Viktora Balohy). Ovšem po pádu Sovětského Svazu řada podniků a továren, zejména obranného průmyslu, zkrachovala a dnes chátra nebo zanikla. V důsledku růstu nezaměstnanosti ve městě a okolí část práceschopného obyvatelstva odjíždí za práci jinam nebo do zahraničí.

[editovat] Obyvatelstvo

Pohled na město Mukačevo

V roce 1989 v Mukačevu žilo 85 000 obyvatel, při sčítání roku 2001 byl zjištěn počet 82 346 obyvatel, nejaktuálnější údaje (z roku 2004) pak jako počet obyvatel udávají číslo 77 300. Z etnického hlediska je město obýváno především Ukrajinci, případně Rusíny (nejsou na Ukrajině uznáváni jako samostatná menšina), dále je zde relativně četná maďarská minorita, ve městě žije též několik stovek Židů, Němců a Romů.