Lyže

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
sjezdová lyže se zaobleným předním i zadním koncem

Lyže jsou dvě podlouhlé desky se zvednutou špičkou, které se používají k lyžování. Původně dřevěné, nyní obvykle ze sklolaminátů anebo jiných kompozitních materiálů. Připevňují se k nohám pomocí lyžařského vázání.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Lyže lze považovat za jeden z nejstarších způsobů dopravy. Byly důležitým a mnohdy i jediným prostředkem umožňující pohyb v zasněženém prostředí, v zemích , kde po většinu roku byla sněhová pokrývka. Pravděpodobně vznikly ze sněžnic, postupným prodlužováním a zužováním. Na přelomu 18. a 19. století se ve Skandinávii používaly lyže jak pro vojenské účely tak v běžném životě, vytvořila se tak široká základna pro rychlý rozvoj lyžování. První závody na lyžích se uskutečnily v 19. století v Norsku. Roku 1888 putoval norský cestovatel Fridtjof Nansen na lyžích do Grónska. Jeho výprava se stala inspirací pro horaly z oblasti Alp, kteří přivezli lyže ze Skandinávie a rozšířili je ve své domovině. Severské lyžařské techniky ovšem nevyhovovaly vysokohorskému terénu a tak v druhé polovině 19. století vzniklo alpské lyžování. V českých zemích se lyže poprvé objevily 1887, kdy první lyže přivezl propagátor sportu Josef Rössler-Ořovský.

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Výroba lyží se postupem času změnila z původní řemeslné výroby na technicky náročnou profesi. Původně byly lyže vyráběny z jednoho kusu dřeva. Ale s vývojem lyžařských technik se musela měnit i technologie výroby lyží. Základním materiálem je stále dřevo. Nejvhodnější je dřevo z listnatých stromu zejména pro své mechanické vlastnosti. V poslední době se ve výrobě lyží začínají prosazovat i jiné materiály, zejména plastické hmoty, skleněné vlákno, kevlar, titan nebo kompozitní materiál (titanal). Vhodnými kombinacemi kovu nebo laminátu s dřevem či plastickými hmotami vznikají nové druhy lyží.

Typy lyží[editovat | editovat zdroj]

Lyže se liší délkou a tvarem v závislosti na použití.

Lyže běžecké[editovat | editovat zdroj]

Běžecké lyže (zpravidla nazývané běžky) musí být lehké (1-1,2 kg) a pevné, často jsou vyrobené z kevlarových vláken s komůrkovou strukturou. Lyže jsou velmi úzké (44-46 mm). U běžeckých lyží je daleko menší důraz na vodivost, proto mají jen mělký žlábek, i na točivost, zatáčky se projíždějí odšlapováním.

  • Klasický styl – lyže musí být velmi tuhá, je delší než na bruslení (až 2,30 m), aby rovnoměrněji rozdělovaly váhu lyžaře. Boty jsou pružné a zaručují dostatečnou pohyblivost kotníku.
  • Volný styl – lyže mají někdy širší přední část, která usnadňuje bruslení. Špičky jsou méně zdvižené. Délka je od 1,75 do 2 m v závislosti na sněhových podmínkách, čím je sníh tvrdší tím kratší lyže se používají. Bota musí poskytovat dobrou boční oporu pro kotník, který podepírá plastová výztuha. Podrážka je tuhá.
  • Biatlon – délka lyží musí být maximálně o 4 cm kratší než je výška lyžaře. Minimální délka není stanovena

Lyže sjezdové[editovat | editovat zdroj]

Sjezdové lyže (sjezdovky) jsou ve svém tvaru určovány především požadavkem rychlosti, přičemž musí být vodivé i točivé. Důležitá je pevnost a útlum při jejich rozkmitání vlivem nerovnosti trati. Délka lyží je v rozmezí 208-215 cm a jsou užší než lyže slalomové.

Až do poloviny 90. let se používaly lyže dlouhé a rovné. Dnes se používají lyže výrazněji vykrojené (lyže carvingové). Špička a patka jsou oproti střední části mnohem širší, čímž se zvětšuje kontaktní plocha se sněhem. Lyže tak může být kratší a je lépe ovládatelná, aniž dojde ke ztrátě stability. Širší špička usnadňuje zahájení oblouku a rozšířená patka umožňuje rychlejší vyjetí z oblouku.

Lyže slalomové[editovat | editovat zdroj]

Slalomové lyže (slalomky, pro obří slalom obřačky) se liší od sjezdových především menším požadavkem na rychlost. Důraz je kladen na točivost, vodivost především v obloucích. Slalomové lyže jsou výrazně kratší než lyže sjezdové, jsou širší a lehčí.

Lyže pro rychlostní lyžování[editovat | editovat zdroj]

Známé též jako letmý kilometr. Délka lyží je 220 – 240 cm, špička je téměř neznatelná, skluznice je velmi tenká, hrany nejsou ostré, aby se zabránilo prudkému zatočení. Maximální hmotnost je 15 kg pro pár s vázáním. Rychlost se pohybuje přes 200 km/h .

Lyže skokanské[editovat | editovat zdroj]

Skokanské lyže (skočky) mají funkční vlastnosti podobné jako lyže pro sjezd, musí být rychlé, pevné, dokonale vodivé v rovné jízdě a správně vyvážené. Mohou být dlouhé až 235 cm avšak nesmí přesáhnout výšku skokana o více jak 80 cm, šířka je 88 mm, skluznice má několik vodících žlábků, maximální povolená hmotnost je 7,27 kg. Lyže nemají hrany. Vázání je s volnou patou a na lyže se umisťuje tak, aby vzdálenost od špičky nebyla větší jak 57% délky lyže.

Lyže trikové[editovat | editovat zdroj]

Jsou určeny pro lyžařskou akrobacii a podobají se lyžím slalomovým jsou však kratší a patky stejně jako špičky jsou mírně zvednuté a zaoblené.

  • Lyže pro skoky a jízdu v boulích – minimální délka je 190 cm pro muže a 180 cm pro ženy. Špičky jsou pružné a patky vytočené vzhůru. Skluznice nemá drážky, lyže jsou vykrojené, aby bylo snazší zahájit oblouk. Skokani si posouvají vázání asi o 4 cm dopředu.
  • Akrobatické lyže – Minimální délka je stanovena na 81% výšky lyžaře (140-160 cm). Skluznice je konvexní, bez drážek. Patky jsou vytočené vzhůru, aby bylo možno klouzat vzad.

Kolečkové lyže[editovat | editovat zdroj]

Speciální sportovní načiní určené zejména pro trénink jsou kolečkové lyže.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]