Teodor Koriatovič

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Teodor Koriatovič
Theodorus Koriatovich Dei gracia dux de Munkach
Korjatovics.jpg
Doba vlády Homel (? — 1360), župan Berežské župy a Šariše
Narození 1331
Úmrtí 1411
Manželky Olga † 1416
Potomci Владимир, Жедевид-Иван, Мария († 1416), Анна († 1416)
Rod Z Novogrodku
Otec Koriat

Teodor Koriatovič z Podolí (* 1331 – † 1414) byl kníže Podolí[1] (v té době v Litvě). Jeho titul zněl: Theodorus Koriatovich, Dei gracia dux de Munkach.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z litevského rodu velkoknížete Gedymina[2]. V roce 1393 však byl přinucen opustit své knížectví v Podolí a najít si nový domov v Uhersku. Zikmund, král Uherska (1387 – 1437) ho velmi ochotně přijal a hned mu daroval Mukačevské panství. Teodor na něm vládl až do svojí smrti, tedy do roku 1414. Velmi se podílel na Mukačevském monastýru a jeho baziliánů. Jeho lidé se usídlili v řídce obydlených částech severovýchodního Slovenska a Zakarpatské Ukrajiny a také i na jižním Zemplíně. Novousedlíci, kteří přišli s ním, založili více než 300 osad. Koriatovič bránil Rusíny před uherskou šlechtou. Na Zemplíně nechal razit drobné střírné mince s písmem v cyrilici.

Podle historika Joannika Baziloviče měl velký význam pro Uhersko a jeho východní křesťany. Kdysi byl obyčej, že obvykle silnější a bohatší šlechtic se snažil založit při svém panství monastie, aby se za něho mniši, či mnišky modlili. On se staral o světské věci – organizaci panství a pod., v monastýru[3] se zatím modlili za jeho duši.

Teodor Koriatovič zemřel v roce 1414. Po něm držela hrad Palanok Mukačeve do svojí smrti vdova Olga.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Monastýr Sestoupení Ducha svatého

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Teodor Koriatovič na slovenské Wikipedii.

  1. http://www.ker.sk/files/2010-07-20-154742-schengenska_brana.pdf
  2. http://www.kislexikon.hu/koriatovics.html
  3. http://baziliani.net/node/104 História monastyra Sošestvija sv. Ducha