Srnec obecný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Srnec obecný

Srnec obecný
Srnec obecný

Stupeň ohrožení
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: sudokopytníci (Artiodactyla)
Čeleď: jelenovití (Cervidae)
Rod: srnec (Capreolus)
Binomické jméno
Capreolus capreolus
(L., 1758)
Mapka s vyznačeným areálem rozšíření srnce obecného
Mapka s vyznačeným areálem rozšíření srnce obecného

Na tento článek je přesměrováno heslo srna. Tento článek pojednává o samičce savce z čeledi sudokopytníků. O chorvatském fotbalistovi pojednává článek Darijo Srna.

Srnec obecný (Capreolus capreolus) je hojně rozšířený sudokopytník z čeledi jelenovití.

Obsah

[editovat] Popis

Pár běžících srnců

Srnec obecný je relativně malým zástupcem své čeledi. Dorůstá 65 - 75 cm, dosahuje hmotnosti mezi 15 - 30 kg a v kohoutku měří 65 - 75 cm. Ocas je velmi krátký (2-3 cm) a sotva viditelný. Přes léto má jeho srst až mírně červený odstín, s příchodem zimy však její zbarvení znatelně tmavne. Samci mají relativně krátké, rovné parohy, které mohou u jedinců v dobrých podmínkách dorůstat až do délky 25 cm. Každým rokem, v rozmezí od října do listopadu, samci své paroží shazují a novým rokem jim narůstá nové, které je zpočátku pokryto jakousi sametovou vrstvou, která se nazývá lýčí. Srnčí paroží může být jednoduše zašpičatělé, ale stejně tak může mít naopak 4-6 výsad.

[editovat] Rozšíření

Srnec obecný žije v lesích, za soumraku, kdy je nejaktivnější, velmi často navštěvuje zemědělskou krajinu a často proniká až na okraje měst. Obývá prakticky celou Evropu, ve velkém počtu chybí pouze na severu Skandinávie, zasahuje také až k pobřeží Kaspického moře a na území Malé Asie.

V České republice se jedná o nejhojnějšího sudokopytníka. V roce 1970 byla jeho početnost odhadována na 198 000 jedinců, v roce 2003 již na více než 300 000 jedinců (nejvíce od 60. let 20. století).[1]

[editovat] Ekologie

Kolouch

Živí se zejména nejrůznějšími bylinami, občas požírá také různé plody. Zvláště v oblibě má přitom mladé výhonky trav s vysokým obsahem vlhkosti. Srnec obecný je relativně plachý a při ohrožení se často ozývá zvukem podobným psímu štěknutí. Většinu roku se zdržuje samostatně, výjimkou je pouze období rozmnožování.

Samci jsou polygamní a během začátku listopadu začínají bojovat o přízeň samic. V tomto období jsou velmi agresivní a napadají všechny možné konkurenty, často svým parožím dokonce poškozují i vegetaci v okolí. Samice pohlavně dospívají ve věku 16 měsíců. Po deseti měsíční březosti rodí obvykle dvě hnědá, bíle skvrnitá mláďata (kolouchy) opačného pohlaví. Kolouši zůstávají několik prvních dnů nehybně skrytí v husté vegetaci, kam je chodí matka několikrát denně krmit. V případě, že samice zaregistruje v jejich blízkosti člověka nebo nějakého dravce, se často stává, že svá mláďata opustí.

Ve volné přírodě se dožívá maximálně 10 let.

[editovat] Zdroje a reference

V tomto článku je použit překlad textu z článku Roe Deer na anglické Wikipedii.

  1. http://lidovky.zpravy.cz/v-lesich-je-historicky-nejvice-srn-d5q-/ln_domov.asp?c=A070105_081618_ln_domov_fho