Srnec obecný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Na tento článek je přesměrováno heslo srna. Tento článek pojednává o savci z řádu sudokopytníků. O chorvatském fotbalistovi pojednává článek Darijo Srna.

Wikipedie:Jak číst taxobox Srnec obecný

Srnec obecný
Srnec obecný
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: sudokopytníci (Artiodactyla)
Čeleď: jelenovití (Cervidae)
Rod: srnec (Capreolus)
Binomické jméno
Capreolus capreolus
(L., 1758)
Mapka s vyznačeným areálem rozšíření srnce obecného
Mapka s vyznačeným areálem rozšíření srnce obecného

Srnec obecný (Capreolus capreolus) je hojně rozšířený sudokopytník z čeledi jelenovití.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Pár běžících srnců

Srnec obecný je relativně malým zástupcem své čeledi. Dosahuje hmotnosti mezi 15–20 kg a v kohoutku měří 65–75 cm. Ocas je velmi krátký (2–3 cm) a sotva viditelný. Přes léto má jeho srst až mírně rezavo-červený odstín, s koncem roku však narůstá nová zimní srst a její zbarvení znatelně tmavne (srnčí zvěř přebarvuje). Samci mají relativně krátké parůžky, které mohou u jedinců v dobrých podmínkách dorůstat až do délky 25 cm. Každým rokem, v rozmezí od října do listopadu, samci své parůžky shazují a na jaře příštího roku jim narůstají nové, které jsou zpočátku pokryté jakousi sametovou vrstvou, která se nazývá lýčí a vyživuje parůžek při vývoji a růstu. Po dokončení vývoje parůžku srnec vytlouká – zbavuje parůžek odumřelého lýčí otíráním o slabé kmínky stromů nebo keřů. Srnčí paroží může být jednoduše zašpičatělé, ale stejně tak může mít naopak 4–6 výsad. Takže to může být špičák, vidlák, šesterák, výjimečně osmerák (čtyři výsady na jednom parůžku) nebo raritní srnec s různě nepravidelně deformovaným a členitým parožím. Srnec své parůžky shazuje v listopadu a prosinci.

Barevné odchylky[editovat | editovat zdroj]

Velmi vzácně je možno narazit na srnčí albíny. Ti v důsledku své vady často trpí i špatným zrakem a jsou světloplaší. Mezi myslivci se traduje, že zastřelit srnu-albína přináší smůlu, respektive, že kdo zastřelí srnu-albína, do roka zemře. Jednu srnu-albína chová ZOO Děčín.[1]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Srnec obecný žije v lesích, za soumraku, kdy je nejaktivnější, velmi často navštěvuje zemědělskou krajinu a často proniká až na okraje měst. Obývá prakticky celou Evropu, ve velkém počtu chybí pouze na severu Skandinávie, zasahuje také až k pobřeží Kaspického moře a na území Malé Asie.

V České republice se jedná o nejhojnějšího sudokopytníka. V roce 1970 byla jeho početnost odhadována na 198 000 jedinců, v roce 2006 již na více než 300 000 jedinců (nejvíce od 60. let 20. století).[2]

Lov[editovat | editovat zdroj]

Srnec se loví od 16. května do 30. září, srny a srnčata od 1. září do 31. prosince.

Ekologie a rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Srnče

Živí se zejména nejrůznějšími bylinami, občas požírá také různé plody. Zvláště v oblibě má přitom mladé výhonky trav s vysokým obsahem vlhkosti. Srnec obecný je relativně plachý a při ohrožení se často ozývá zvukem podobným psímu štěknutí. Většinu roku se zdržuje samostatně, výjimkou je pouze období rozmnožování.

Samice pohlavně dospívají ve věku 16 měsíců. Samci jsou polygamní a v polovině července začínají bojovat o přízeň samic. Do listopadu se zárodek prakticky nevyvíjí (latentní březost). Podle některých zdrojů se v listopadu neoplozené srny páří s mladými srnci, kteří nebyli připuštěni k říji v obvyklém čase staršími a silnějšími samci, zárodek se poté vyvíjí normálně – toto však nebylo potvrzeno. V květnu až červnu rodí srna obvykle jedno, někdy dvě hnědá, bíle skvrnitá mláďata (srnčata).

Srnčata zůstávají několik prvních dnů nehybně skryta v husté vegetaci, kam je chodí matka několikrát denně krmit. V tomto období jich je mnoho zahubeno sekačkami, myslivci se tomuto snaží zabránit spoluprací se zemědělci – procházením luk před senosečí, nalezená srnčata odnáší do křovin tak, aby na nich nezůstal lidský pach. V případě, že samice zaregistruje v jejich blízkosti člověka nebo nějakého dravce, se často stává, že svá mláďata opustí.

Ve volné přírodě se dožívá srnec maximálně 10 let.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Roe Deer na anglické Wikipedii.

  1. http://www.novinky.cz/domaci/188142-vzacnou-srnu-albina-pokousali-psi-pomohli-ji-v-zoo.html
  2. V lesích je historicky nejvíce srn

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Capreolus capreolus ve Wikimedia Commons