Kravské mléko
Kravské mléko je produkt mléčných žláz samice tura domácího – krávy. Mléčné výrobky patří k základním potravinám člověka. Význam mléka spočívá především v obsahu hodnotných bílkovin (3,2 %). Mléko obsahuje tuk, který je velmi lehce stravitelný a je v mléce rozptýlen ve formě jemných kapének – emulze. Mléčný cukr (4,4 %) má nejen energetickou hodnotu, ale též příznivě podporuje činnost některých střevních mikroorganismů a tím i využitelnost některých živin. Aby kráva měla mléko, musí být březí a porodit tele. Toto bývá 2-3 dny po porodu odebráno. 2-3 měsíce po porodu je kráva znovu oplodněna.
Mléko má velmi vysoký obsah vápníku a je tedy široce přijat názor, že mléko je ho naším hlavním zdrojem. Obsahuje dále fosfor, draslík, hořčík, sodík, chlór, síru i řadu stopových prvků. Mléko má velmi málo železa, proto dlouhodobá výhradně mléčná strava by vedla vždy k chudokrevnosti. Mléko obsahuje i řadu vitamínů – B2, A (i provitamín karoten), B1, B6, E, K i malé množství vitamínu D a C. Jejich obsah závisí na způsobu krmení dojnic a způsobu jejich života.
Obsah |
Stravitelnost a úpravy mléka [editovat]
Sladké mléko je pro většinu bělošské populace dobře stravitelné, avšak dle odhadů trpí až 20 % obyvatel ČR intolerancí laktózy, celosvětově je to až 75 %. Stravitelnější jsou podmáslí a kysané druhy mléka, zakvašené ušlechtilými kulturami mléčných baktérií (jogurt, acidofilní a kefírové mléko). Tyto formy mléka se doporučují lidem, kterým běžné mléko působí trávicí obtíže. V těchto kysaných mléčných produktech se činností mikroorganismů též podstatně zvyšuje obsah vitamínů B1 a B2. Stravitelnost mléka je závislá i na jeho tučnosti, snáze stravitelné je mléko s nižším obsahem tuku. Mléko se pasterizuje, aby se zničily eventuálně přítomné choroboplodné zárodky. Současně se zničí i přirozené baktérie mléčného kysání, takže mléko tak snadno nezkysne. Čerstvé pasterizované mléko je zdravotně nezávadné. Při převáření mléka se vytvoří škraloupy, jejichž podstatu tvoří vysrážené mléčné bílkoviny (laktalbumin a laktoglobulin) a též trochu tuku.
Kontroverze ohledně konzumace mléka [editovat]
Existuje nemalé množství lidí, kteří si myslí, že mléko doopravdy není dost spolehlivý zdroj vápníku a dokonce díky jeho konzumaci o vápník celkově přicházíme, protože jsou vyvolávány škodlivé vedlejší procesy metabolismu. Zastánci tohoto názoru mají několik významných argumentů obecně proti konzumaci mléka a mléčných výrobků[1]:
- Mléko zakyseluje organismus a k nápravě tělo uvolňuje ze svých zásob vápník a fosfor, což vede ke křehnutí kostí, přičemž příjem vápníku z mléka není dostatečný k tomu, aby tuto ztrátu pokryl.
- V zemích, kde je nejmenší konzumace mléčných výrobků, je i nejmenší výskyt zlomenin a osteoporózy a naopak v zemích s nejvyšší konzumací je i největší výskyt těchto zdravotních obtíží.
- Výživová skladba mléka je nastavena přesně pro telata a jejich zdravý růst a byla by to veliká náhoda, kdyby mléko bylo plně stravitelné jiným živočišným druhem - člověkem. Navíc je mléko z hlediska evoluční biologie ještě stále pro naše tělo plně nekompatibilní potravina, což se projevuje intolerancí laktózy u mnoha lidí.
- Všeobecný názor o tom, jak je mléko zdravotně prospěšné, je produktem potravinářské lobby trvající už od 50. let 20. století převážně v USA, které jsou doteď velmocí v produkci mléka.[2]
- Mléko je kontaminováno bílými krvinkami (hnisem) a antibiotiky v důsledku naprosto nepřirozeného chovu krav.
Podle jedné 12 let trvající americké studie, provedené na 77 761 ženách ve věku od 34 do 59 let, zvýšená konzumace mléka v žádném případě nepřispívá k zesílení kostí a redukci výskytu zlomenin.[3]
Průměrný obsah látek a minerálů [editovat]
Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v kravském mléce bez úpravy.[4]
| Složka | Jednotka | Průměrný obsah | Prvek (mg/100 g) | Průměrný obsah | Složka (mg/100g) | Průměrný obsah |
|---|---|---|---|---|---|---|
| voda | g/100 g | 87,6 | Na | 43 | vitamin C | 2 |
| bílkoviny | g/100 g | 3,3 | K | 155 | vitamin D | stopy |
| tuky | g/100 g | 3,9 | Ca | 118 | vitamin E | 0,08 |
| cukry | g/100 g | 4,5 | Mg | 11 | vitamin B6 | 0,06 |
| celkový dusík | g/100 g | 0,52 | P | 93 | vitamin B12 | 0,0009 |
| vláknina | g/100 g | 0 | Fe | 0,03 | karoten | 0,020 |
| mastné kyseliny | g/100 g | 3,7 | Cu | stopy | thiamin | 0,03 |
| cholesterol | mg/100 g | 14 | Zn | 0,4 | riboflavin | 0,23 |
| Se | mg/100 g | 0,001 | I | 0,031 | niacin | 0,2 |
| energie | kJ/100 g | 274 | Mn | stopy | Cl | 89 |
Světová produkce kravského mléka [editovat]
V roce 2001 bylo vyrobeno asi 494 milionů tun kravského mléka.
Země s největší produkcí mléka byly:
- USA: 75 milionů tun
- Indie: 35 milionů tun
- Rusko: 32 milionů tun
- Německo: 28 milionů tun
- Francie: 25 milionů tun
- Brazílie: 23 milionů tun
- Velká Británie: 15 milionů tun
- Ukrajina: 13 milionů tun
- Nový Zéland: 13 milionů tun
- Polsko: 12 milionů tun
Mléko v ČR [editovat]
Historie mléka [editovat]
Mléko patřilo od nepaměti k základní lidské obživě. Kráva byla prakticky v každé zemědělské usedlosti až do poloviny 20. století. Zásadní změny v mlékárenství se datují do druhé poloviny 19. století, kdy vlivem nových poznatků v mikrobiologii a kvasné fyziologii, vlivem rozvoje techniky i díky tomu, že hospodářství začala mít přebytek mléka, došlo k počátkům jeho průmyslového zpracování. V té době začaly vznikat první družstevní mlékárny. Stavy dojnic byly zdecimovány za 1. světové války, avšak za první republiky došlo k oživení a zakládání nových družstevních mlékáren. Určitý pokles produkce nastal i za 2. světové války, po níž se výroba obnovila. Po roce 1948 došlo k znárodnění mlékáren a v každém kraji byl vytvořen jeden mlékárenský národní podnik.[5] Mléko bylo nejdříve vozeno do obchodů v mlékárenských konvích, odkud bylo spotřebitelům rozléváno do konviček. Později se začalo mléko stáčet v mlékárnách do skleněných lahví s hliníkovým uzávěrem, od 80. let 20. století se mléko začalo plnit do igelitových sáčků. Polotučné mléko mléko bylo v sáčcích s modrým potiskem, mělo tučnost 2% a stálo 2,- Kčs.[6] Plnotučné mléko bylo v sáčcích s červeným či fialovým potiskem, mělo tučnost 3,6% a stálo 3,10 Kčs.[7] V roce 1988 se v Československu objevilo první krabicové mléko. V roce 1989 dosáhla výroba mléka v českých zemích 4.900 mil. litrů, od té doby dochází k jejímu poklesu, v roce 2004 činila produkce mléka v Česku 2.304 mil. litrů.[8]
Současnost [editovat]
V České republice lze běžně sehnat v obchodě tři druhy kravského mléka:
- plnotučné (tzv. „červené“), s obsahem tuku nejméně 3,5 %
- polotučné (tzv. „modré“), s obsahem tuku 1,5-2 %
- odtučněné (odstředěné), s obsahem tuku nejméně 0,5 %
Kromě toho lze koupit farmářské mléko, nečastějším způsobem prodeje je z mléčných automatů. Jedná se o čerstvé neupravené kravské mléko, které je zchlazeno na 4°C. Toto mléko se doporučuje před požitím jako prevence tepelně ošetřit.[9]
Podle trvanlivosti se pak mléka dělí na:
- čerstvá, s dobou trvanlivosti 3-5 dní, prodávaná v skleněných lahvích, PE pytlících, krabicích z povoskovaného papíru
- s prodlouženou dobou trvanlivosti (až 10 dní), prodávaná v PET lahvích nebo hermeticky uzavíraných krabicích s PE uzávěrem
- trvanlivá mléka UHT (trvanlivost 3-6 měsíců), která jsou prodávána v krabicích s vrstvami papíru, plastu a hliníku (aseptické obaly tzv. typu „Tetra Pak“); tato mléka lze do otevření uchovávat i při pokojové teplotě
Související články [editovat]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ (anglicky) http://saveourbones.com/osteoporosis-milk-myth/
- ↑ (anglicky) http://health101.org/art_Not_Milk.htm
- ↑ (anglicky) Milk, Dietary Calcium, and Bone Fractures in Women: A 12-Year Prospective Study http://milk.procon.org/sourcefiles/harvard.pdf
- ↑ McCance a Widdowson´s:The Composition of Foods, 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404-428-3
- ↑ Mlékárenství
- ↑ polotučné mléko
- ↑ plnotučné mléko
- ↑ [1]
- ↑ Farmářské mléko