Holub hřivnáč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Holub hřivnáč

Holub hřivnáč
Holub hřivnáč
Stupeň ohrožení
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: měkkozobí (Columbiformes)
Čeleď: holubovití (Columbidae)
Rod: holub (Columba)
Binomické jméno
Columba palumbus
L., 1758
Mladí hřivnáči v hnízdě
Columba palumbus

Holub hřivnáč (Columba palumbus) je známý pták, velký asi jako holub domácí.

Obsah

[editovat] Vzhled

Hlava, krk a ocas jsou šedé, hruď má světle šedou, někdy purpurovou. Na krku může mít zelené, purpurové nebo bílé skvrny. Hřbet a křídla jsou šedohnědá. Délka těla je asi 41 cm, s rozpětím 75-80 cm. Dosahuje hmotnosti 450-500 g. Pohlavní dospělosti dosahuje již v 1. roce

[editovat] Výskyt a rozšíření

Kromě doby hnízdění tráví svůj život ve velkých hejnech, která se večer co večer schází, aby se uložila ke spánku ve společných místech, jakými mohou být křoviny a dřeviny okolo polí. I přes svou velikost a mohutnost působí poměrně neohrabaně. Na druhou stranu se dokáže zavěsit na větev hlavou dolů, aby se dostal k méně přístupným, lahodně vyhlížejícím plodům.

Žije ve smíšených a jehličnatých lesích v blízkosti polí. Vyskytuje téměř v celé Evropě vyjma severních oblastí Skandinávie. Vyskytuje se také směrem na východ až na Sibiř a v severní Indii. Výjimkou není ani v horských lesích severní Afriky.

[editovat] Způsob života a potrava

Typický býložravec. Jeho jídelníček je složen ze semen, listů, obilných zrn, žaludů, travin a lesních plodů. Nepohrdne však ani bylinami či oříšky. Ve městech se živí i chlebem a jiným pečivem. Zemědělci ho nemají rádi, protože ojídá čerstvě osetá pole či hoduje na mladých rostlinkách. Při pití ponoří zobák do vody, kterou nasaje. Pak krátce zakloní hlavu a teprve potom polkne.

Při rozmnožování se samci snaží zaujmout samice hlasitým vrkavým zpěvem a letovou akrobacií. Námluvy jsou u holuba hřivnáče běh na dlouhou trať. Nejprve se oba ptáci dotýkají zobáky a vzájemně si pečují o peří. Nejčastěji hnízdí na stromě nebo v hustém křoví. Materiál na stavbu si pečlivě vybírají. Větvičky, kořínky či tvrdá stébla hřivnáč zobákem nejprve ozkouší, potom si ho teprve odnese.

Samice snáší dvě bílá vejce, o něž se starají oba rodiče. Vylíhnutí mláďat trvá 15-17 dní. Holubí partneři krmí své mladé hmotou vyvrženou z volete, je to tekutina podobající se hustému mléku s obsahem vitamínů. Mládě zanoří hlavu do jícnu rodiče a pije ji. Teprve po několika dnech přivykají normální stravě. Létat začínají ve věku okolo sedmi týdnů.

[editovat] Ekologie

Přirozenými nepřáteli jsou velcí dravci, ale protože jejich počet poklesl, daří se holubům celkem dobře a zvláštní ochranu proto ani nepotřebují. Ve Velké Británii je holub hřivnáč naopak považován za škůdce a je loven, protože je tam velmi hojný.

[editovat] Zdroj

[editovat] Externí odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory

Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje
V jiných jazycích