Holub hřivnáč
|
|
||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Holub hřivnáč
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Columba palumbus L., 1758 |
Holub hřivnáč (Columba palumbus) je známý pták, velký asi jako holub domácí.
Obsah |
Vzhled [editovat]
Hlava, krk a ocas jsou šedé, hruď má světle šedou, někdy purpurovou. Na krku může mít zelené, purpurové nebo bílé skvrny. Hřbet a křídla jsou šedohnědá. Délka těla je asi 41 cm, s rozpětím 75-80 cm. Dosahuje hmotnosti 450-500 g. Pohlavní dospělosti dosahuje již v 1. roce
Výskyt a rozšíření [editovat]
Kromě doby hnízdění tráví svůj život ve velkých hejnech, která se večer co večer schází, aby se uložila ke spánku ve společných místech, jakými mohou být křoviny a dřeviny okolo polí. I přes svou velikost a mohutnost působí poměrně neohrabaně. Na druhou stranu se dokáže zavěsit na větev hlavou dolů, aby se dostal k méně přístupným, lahodně vyhlížejícím plodům.
Žije ve smíšených a jehličnatých lesích v blízkosti polí. Vyskytuje téměř v celé Evropě vyjma severních oblastí Skandinávie. Vyskytuje se také směrem na východ až na Sibiř a v severní Indii. Výjimkou není ani v horských lesích severní Afriky.
V současné době prochází holub hřivnáč urbanizací a hnízdí i v parcích a na budovách v centrech velkých měst.
Způsob života a potrava [editovat]
Typický býložravec. Jeho jídelníček je složen ze semen, listů, obilných zrn, žaludů, travin a lesních plodů. Nepohrdne však ani bylinami či oříšky. Ve městech se živí i chlebem a jiným pečivem. Zemědělci ho nemají rádi, protože ojídá čerstvě osetá pole či hoduje na mladých rostlinkách. Při pití ponoří zobák do vody, kterou nasaje. Pak krátce zakloní hlavu a teprve potom polkne.
Při rozmnožování se samci snaží zaujmout samice hlasitým vrkavým zpěvem a letovou akrobacií. Námluvy jsou u holuba hřivnáče běh na dlouhou trať. Nejprve se oba ptáci dotýkají zobáky a vzájemně si pečují o peří. Nejčastěji hnízdí na stromě nebo v hustém křoví. Materiál na stavbu si pečlivě vybírají. Větvičky, kořínky či tvrdá stébla hřivnáč zobákem nejprve ozkouší, potom si ho teprve odnese.
Samice snáší dvě bílá vejce, o něž se starají oba rodiče. Vylíhnutí mláďat trvá 15-17 dní. Holubí partneři krmí své mladé hmotou vyvrženou z volete, je to tekutina podobající se hustému mléku s obsahem vitamínů. Mládě zanoří hlavu do jícnu rodiče a pije ji. Teprve po několika dnech přivykají normální stravě. Létat začínají ve věku okolo sedmi týdnů.
Ekologie [editovat]
Přirozenými nepřáteli jsou velcí dravci, ale protože jejich počet poklesl, daří se holubům celkem dobře a zvláštní ochranu proto ani nepotřebují. Ve Velké Británii je holub hřivnáč naopak považován za škůdce a je loven, protože je tam velmi hojný.
Zdroj [editovat]
Externí odkazy [editovat]
.jpg)
