Kuna lesní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Kuna lesní

Kuna lesní
Kuna lesní
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: šelmy (Carnivora)
Čeleď: lasicovití (Mustelidae)
Podčeleď: kuny (Mustelinae)
Rod: kuna (Martes)
Binomické jméno
Martes martes
(Linné, 1758)
Rozšíření kuny lesní (červeně).
Rozšíření kuny lesní (červeně).

Kuna lesní (Martes martes) je středně velká lasicovitá šelma rozšířená na celém území Evropy až na její západní a zčásti i severní část, a Asii až po Írán a západní Sibiř.

Popis[editovat | editovat zdroj]

  • Hmotnost: 0,8-1,6 kg
  • Délka těla u samců: 48-53 cm
  • Délka těla u samic: 40-45 cm
  • Délka ocasu: 23-28 cm

Kuna lesní je štíhlá, na lasicovitou dlouhonohá šelma s dlouhým huňatým ocasem a světle hnědě, čokoládově až černě zbarvenou srstí. Přední i zadní končetiny má vyzbrojeny ostrými drápy, tlamu zase ostrými zoubky vhodnými k rychlému usmrcení kořisti. Od jiných lasicovitých ji můžeme rozeznat podle celkem velkých ušních boltců. Na rozdíl od jediné příbuzné vyskytující se na území ČR kuny skalní má na hrdle nažloutle bíle až žlutě zbarvenou skvrnu[1], nedosahující až na přední končetiny. Pohlaví se od sebe zbarvením neliší, pouze velikostí – samec je zřetelně větší než samice.

Chování[editovat | editovat zdroj]

Kuna lesní s kořistí

Kunu lesní nalezneme ve vlhkých lesních komplexech, nejčastěji pak v jehličnatých nebo smíšených, občas se objeví i v parcích, na vesnicích nebo v menších městech. Je aktivní večer a v noci, kdy se vydává za potravou, kterou tvoří především malí savci, ptáci, hmyz, žáby, ale i ptačí vejce, různé plody nebo med, příležitostně i mršiny. Občas uloví i větší živočichy od veverky obecné po zajíce. Má skvěle vyvinutý sluch a zrak, kterým dokáže zaznamenat i malé druhy živočichů. Sama se přitom občas stává obětí vlků, zdivočelých psů, větších dravců nebo lišek.

Přes den se ukrývá ve vlastnoručně vyhloubených doupatech v dutých stromech nebo opuštěných veverčích i ptačích hnízdech vystlaných trávou nebo jinými rostlinami. Na stromech umí dobře šplhat a skákat a pokud je to nutné, tak dokáže na zemi i poměrně rychle běhat. Je značně vytrvalá při pronásledování kořisti. Kuna lesní je územní a své teritorium si značí trusem.

Pohlavní dospělosti dosahuje ve druhém až třetím roce života. Páří se v červenci a srpnu a díky utajené březosti (zárodek se v děloze po určitou dobu nevyvíjí) rodí 2-6 mláďat v březnu nebo dubnu, po 8-9 měsících březosti. Mláďata se rodí zcela nemohoucí, slepá a málo osrstěná. Oči se jim otevírají po 7 dnech života a mateřské mléko sají po dobu 3 měsíců. Svá rodná doupata opouštějí po dvou měsících a plně nezávislá jsou po šesti měsících života. V přírodě se dožívá průměrně 10 let.

Výskyt a početnost v ČR[editovat | editovat zdroj]

Kuna lesní je na území České republiky hojně rozšířeným druhem vyskytujícím se až do nadmořské výšky kolem 1 600 m n. m. Dlouhá léta podléhala tvrdému pronásledování a lovu díky její vysoce ceněné kožešině, která je nejcennější v porovnání s jinými šelmami žijícími na území ČR. Díky přísným ochranářským opatřením je však její početnost dnes znovu pod kontrolou a dle Červeného seznamu IUCN se jedná o málo dotčený druh.[2] V Česku je celoročně chráněná s výjimkou období od 1. listopadu do konce února.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HANZÁK, Jan. Naši savci. Praha : Albatros, 1970. Kapitola Kuna lesní, s. 255.  
  2. Červený seznam IUCN
  3. Kuna lesní na www.priroda.cz

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Gaisler, J (2002): Atlas savců České a Slovenské republiky. Praha, Academia.
  • Hanák, Veselovský (1975): Světem zvířat I. díl - savci. Praha, Albatros.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Pine Marten na anglické Wikipedii a Kuna leśna na polské Wikipedii.