Psovití

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Psovití

Vlk eurasijský
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: šelmy (Carnivora)
Čeleď: psovití (Canidae)
Rody

Psovití (Canidae) jsou většinou masožravci případně všežravci. Do této čeledi patří psi, vlci, lišky, kojoti a šakalové. Stejně, jako některé kočky, jsou všichni psovití prstochodci. Psovité šelmy jsou vytrvalé a velmi přizpůsobivé. Charakteristické je pro ně štíhlé tělo s dlouhýma nohama a dlouhým chlupatým ocasem. Psi jsou rozšířeni po celém světě, až na pár izolovaných oblastí jako je Nový Zéland, ovšem i tam člověk zatáhl domácí plemena psů.

Anatomie[editovat | editovat zdroj]

Psovití mají štíhlé svalnaté tělo s mohutným hrudníkem. Jejich srst je většinou jednobarevná nebo kropenatá. Našlapují na prsty. Na předních nohou mají pět prstů. Na zadních nohou mají pouze čtyři prsty, palec je zakrnělý. Na každém prstu je silný, tupý a nezatažitelný dráp. Každý prst má na spodní straně polštářek. Nohy jsou stavěny pro vytrvalost v chůzi i běhu. Některé jejich zápěstní kosti se spojily a jejich vřetenní a loketní kosti na předních nohou jsou pevně skloubeny tak, že se mohou otáčet jen v požadovaném směru. Obličejová část lebky je protažená. Psovití mají velký počet zubů, kolem 42. Dlouhé tesákovité špičáky slouží k zakousnutí kořisti a vyvinuté trháky, k trhání a sežvýkání kořisti. Mají nejvyvinutější čich ze všech savců vůbec, v dlouhém zašpičatělém čenichu mají velké čichové orgány. I sluch je velmi dobrý, uši bývají dlouhé, vzpřímené a často zašpičatělé. Co se týče zraku ten u psovitých není tak dobře vyvinutý jako například u kočkovitých, ale přesto je dobrý. Dříve se tvrdilo, že psi nerozeznávají barvy, pokusy se však dokázalo že psi barvy rozeznávají i když v omezené míře. Jejich potní žlázy nemají vývody a proto se musí ochlazovat prudkým dýchaním a vyplazeným jazykem.

Společnost[editovat | editovat zdroj]

Většina psovitých šelem žije v malých skupinkách, které většinou tvoří jedna rodina, ale někdy se spojují ve smečky. Některé druhy, například šakali, však žijí v párech, oproti tomu lišky vedou většinou samotářský život. Smečky tvoří většinou větší druhy, například vlk. Smečka se skládá z vůdčího páru a jeho potomstva, obsazují a chrání teritoria, která vyznačují většinou močí. Rozmnožuje se jen vůdčí pár. Taktika lovu většinou spočívá ve stopování stáda následované taktickými manévry vedoucími k oddělení jedince od stáda. Ten je pak uštván a roztrhán členy smečky. Lovci při návratu k doupěti vyvrhnou maso mláďatům k nakrmení.

Klasifikace[editovat | editovat zdroj]

Bizon obklopený smečkou vlků

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Canidae ve Wikimedia Commons