Liška džunglová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Liška džunglová

Popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída: čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: šelmy (Carnivora)
Čeleď: psovití (Canidae)
Rod: liška (Vulpes)
Binomické jméno
Vulpes bengalensis
Shaw, 1800
Rozšíření lišky džunglové
Rozšíření lišky džunglové

Liška džunglová či liška šedorudá (Vulpes bengalensis) je drobná šelma z čeledi psovitých (Canidae), která obývá úzěmí Indického subkontinentu od Himalajského úpatí a Terai po Nepál přes jižní Indii a jižní a východní Pákistán až po východní Indii a jihovýchodní Bangladéš.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Liška džunglová je poměrně malá liška s podlouhlým čenichem, dlouhýma a špičatýma ušima a s huňatým ohonem, kteří tvoří ca. 50 až 60 % z celkové délky hlavy a těla. Srst na hřbetě má barvu šedou, na břiše je srst světlejší; nohy mají nahnědlou nebo červenavě hnědou barvu. Její huňatý ocas je převážně na konci černý. Uši jsou tmavě hnědé s černými okraji. V průběhu staletí se u lišek džunglových vyvinulo několik desítek nezvyklých barevných variant od zlaté až po krémovou, ale obecně stále platí, že je základní zbarvení šedé až světle hnědé.

  • délka těla bez ocasu: ca. 45-60 cm
  • délka ocasu: 25-35 cm
  • výška v kohoutku: ca. 25 cm
  • hmotnost: ca. 2-3 kg

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Lišky gžunglové jsou aktivní hlavně večer, v regionech s příznivějším klimatem jsou příznivé i za dne. Žije v stálých párech, ale loví většinou po jednom. Většinu času tráví ve svých norách, které mohou být jak tzv. jednoduché, tak složité, které mohou být dlouhé i několik metrů. Nora je pro tyto lišky důležitou součástí života - většinou v ni konzumují potravu, přespávají zde, je to spolehlivá ochrana před větším nebezpečím a vychovávají zde i svá mláďata.

Jejich potravou se nejčastěji stávají malí hlodavci, nejrůznější plazi, ale i krabi, termiti, hmyz, mladí ptáci, ale neodolá ani rostlinné potravě nebo ovoci.

O rozmnožování těchto šelem není příliš mnoho známo. Víme však, že březost trvá 53 dní a samice rodí nejčastěji 2-4 mláďata.

Stále se loví pro kůži a pro maso. V některých případech jsou dokonce některé části jeho těla užívané v tradiční medicíně a v určitých oblastech je tato šelma dokonce posvátná.