Pes bojovný
|
|
||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Pes bojovný na ilustraci Johna Gerrarda Keulemanse z 19. století
|
||||||||||||
|
|
||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||
|
||||||||||||
|
|
||||||||||||
| Dusicyon australis Kerr 1792 |
||||||||||||
 oblast rozšíření druhu
|
Pes bojovný (Dusicyon australis), dříve nazývaný Canis antarcticus (antarktický vlk), byla šelma volně žijící na Falklandských ostrovech, která vyhynula v roce 1876. Jeho taxonimocké zařazení bylo několikrát upravováno. Nejprve byl považován za vlka (canis), poté za kojota a nakonec v roce 1914 byl druh již jako vyhynulý označen současným latinským jménem Dusicyon australis.
Tento endemitský druh byl vysoký v kohoutku 60 cm a dlouhý 120-160 cm. Zbarvený je podobně jako evropský vlk. Jelikož nebyl pes bojovný jako živočišný druh nikdy pořádně zdokumentován, ví se o jeho způsobu života poměrně málo. Pravděpodobně lovil ptáky hnízdící na zemi (např. tučňáky), larvy a housenky.
[editovat] Příčiny vyhynutí
Pes bojovný doplatil na své vlčí vzezření a na to, že se vyskytoval na poměrně malém území v nevelkém počtu. Když byly Falklandy kolem roku 1860 osídleny britskými chovateli ovcí, pes bojovný začal být bezohlednými farmáři nemilosrdně likvidován jako škodná. Byl i hojně loven pro svou kožešinu. Vzhledem k malé velikosti ostrovů a nemožnosti se před lidmi pořádně schovat byl brzy vyhlazen. V letech 1868 až 1870 byl neúspěšně uskutečněn zoufalý pokus o záchranu druhu v londýnské ZOO, když se tento dříve hojný druh dostal na seznam druhů ohrožených vyhubením. V roce 1876 byl uloven poslední příslušník tohoto „antarktického“ psa.
[editovat] Reference
- IUCN červená kniha Dusicyon australis (anglicky)
- www.messybeast.com - Článek o vyhynulém druhu v angličtině
- Faunanet stránka o vyhynulém druhu v češtině
|
|||||||||
