Lasicovití
|
|
||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Vydra říční (Lutra lutra)
|
||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||
|
||||||||||||
| Podčeledi | ||||||||||||
|
||||||||||||
|
|
||||||||||||
| medvídkovití (Procyonidae) |
Lasicovití (resp. kunovití, věd. Mustelidae) je čeleď šelem. Zahrnuje drobné štíhlé a hbité šelmičky, jako je lasice kolčava, i poměrně velké a mohutné šelmy, jezevce a rosomáka.
[editovat] Anatomie
Jsou to malé až středně velké šelmy s krátkýma nohama, mimořádně ohebnou páteří a s pachovými žlazami v okolí řitního otvoru. Nemají zatažitelné drápy, proto například kuny našlapují jen na prsty, aby byla jejich chůze co nejtišší.[zdroj?]
[editovat] Členění
Čeleď lasicovití (Mustelidae, celkem 55 druhů ve 24 rodech)
- podčeleď vydry (Lutrinae)
- podčeleď jezevec (Melinae)
- podčeleď jezevec (Taxidiinae)
- podčeleď medojedi (Mellivorinae)
- podčeleď kuny, (Mustelinae), dále se dělí na rody lasice a kuna
Do čeledi se také někdy řadí skunkové (jako podčeleď Mephitinae), někdy[kdy?] jsou však uváděni zvlášť; vyřazení skunků z lasicovitých je podporováno zejména studiem DNA.[zdroj?] Navíc se zdá, že někteří z jezevců ve skutečnosti patří spíše ke skunkům a vůbec tak nejsou lasicovitými šelmami.[zdroj?]
[editovat] V českých zemích
V Česku je největší lasicovitou šelmou jezevec lesní, nejmenší je lasice kolčava.[zdroj?] Mezi tamější lasicovité šelmy patří i tchoř tmavý a fretka, jeho zdomácnělá forma. K životu ve vodě je z českých lasicovitých šelem nejlépe uzpůsobena vydra říční.
