Medojed kapský

Medojed kapský
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia) Kmen: strunatci (Chordata) Třída: savci (Mammalia) Řád: šelmy (Carnivora) Čeleď: lasicovití (Mustelidae) Rod: medojed (Mellivora) Storr, 1780
Binomické jméno
Mellivora capensis (Schreber, 1776)

Medojed kapský (Mellivora capensis) je šelma z čeledi kunovitých (dříve lasicovitých). Je jediným žijícím zástupcem podčeledi medojedi a rodu medojed. Rozšířena je na většině území Afriky a západní a střední části jižní Asie.

Popis

Délka těla asi 70-90 cm, výška 25-30 cm, hmotnost 6-15 kg. Samci jsou větší a těžší (oproti samicím můžou mít i dvojnásobnou váhu). Medojed je robustní, se širokou hlavou a malýma očima a ušima. Horní polovina těla je u medojeda zbarvena stříbro-šedě, zbytek těla je černý. Srst je hrubá a chrání medojeda stejně jako silná volná kůže proti uštknutí nebo bodnutí žihadlem. Má velice krátké silné nohy. Drápy předních nohou usnadňují hrabání v písčitém povrchu a mohou být až 4 cm dlouhé.

Život

exemplář v Zoo Praha

Medojed je na svou velikost velmi agresivní a silné zvíře, dokáže přemoci útočníka (či kořist) většího, než je on sám, medojed byl jmenován v Guinessově knize rekordů jak nejvíce nebojácné zvíře. Medojed je ale také velmi inteligentní.

Žije samotářským způsobem života s převážně noční aktivitou. Samci a samice se stýkají pouze v době páření, většinou ne déle než týden.

Samice po šesti až osmi týdenní březosti rodí jedno až čtyři mláďata (nejčastěji dvě). Mláďata jsou po narození slepá a hluchá a samice je jednou za pár dní přemisťuje. Při stěhování je přenáší v tlamě. Toto opatření je hlavně kvůli bezpečnosti ze strany jiných predátorů, tak na ochranu před jinými medojedy. Mláďata zůstávají s matkou déle než rok, během kterého je matka naučí lovit. Samec se na výchově mláďat nepodílí.

Medojed je všežravec. Loví ptáky, plazy i savce, ale dokáže si pochutnat i na ovoci a různých hlízách, nepohrdne ani mršinami. Díky své rychlosti, síle a extrémní odolnosti vůči jedům (je schopen přežít i řádné uštknutí zmije útočné) loví i prudce jedovaté hady, jako jsou zmije útočná či kobry. Med a larvy včel jsou pro něj pouze pochoutkou. S jeho nalezením mu pomáhá pták medozvěstka, která požírá larvy a vosk včel. Navede medojeda k úlu a počká, až hnízdo rozbije.

Dospělý medojed prakticky nemá přirozené nepřátele. Vděčí za to i faktu, že je od přírody skvěle vybaven pro boj. V případě ohrožení je schopný vylučovat ze žláz páchnoucí sekret podobný tomu, který lze nalézt u skunka a tím odvrátit nepřítelův útok. Jeho kůže je velmi volná a proto se při napadení shora dokáže otočit o 180 stupňů nehledě na ostří drápů jeho končetin. Medojed zřejmě postrádá pud sebezáchovy.

Rozšíření

Medojeda lze najít prakticky v celé Africe v různých biotopech. Je schopen žít na savanách v lesích i skalnatých oblastech. Často je jeho výskyt zaznamenán při okraji pouští (Namib, Kalahari). Dále obývá jihozápadní Asii od Jordánska a Turkmenistánu po Indii a šíří se zde v současné době dále na sever. Dnes už žije i v Malé Asii, kde ale není původním druhem.

Kam do Zoo

V ČR chová medojeda pouze Zoo Praha, která ho již několikrát úspěšně rozmnožila.

Zajímavosti

Díky jeho dravosti a agresivitě o něm v Africe kolují mnohé mýty a legendy mezi domorodými obyvateli. Tvrdí se například, že se dokáže v případě uchopení otočit uvnitř své kůže. To je sice poněkud nadnesené tvrzení, ale jeho kůže je skutečně nápadně volná, takže ho např. nelze bezpečně uchopit na kůži na šíji jako jiné kunovité šelmy. Jeho kůže je také velmi tuhá a pevná, takže ji neprokousne ani pes velikosti Německého ovčáka a není snadné ani prostřelit broky. Medojed je na svou velikost velmi silný. Byl zaznamenán případ, že usmrtil dva ohaře a retrívra, kteří na něj byli poštváni.