ZOO Dvůr Králové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
ZOO Dvůr Králové
Nosorožec dvourohý, vyhledávaný obyvatel zoo
Nosorožec dvourohý, vyhledávaný obyvatel zoo
Stát Česko Česko
Město Dvůr Králové nad Labem
Zakladatel doc. Otakar Štěpánek (návrh), Josef Fabián & Prof. Karel Hrubý (realizace)
Datum založení 9. května 1946
Ředitel(ka) Přemysl Rabas
Zaměření chovu africká zvířata
Počet druhů 344[1]
Počet zvířat 2737[1]
Vyhledávané druhy orangutan, nosorožec, žirafa
Rozloha 71 ha
Členství UCSZ EARAZA IZE ESB

Souřadnice:
Oficiální webové stránky
ZOO Dvůr Králové
Red pog.png
ZOO Dvůr Králové

ZOO Dvůr Králové je druhá největší zoologická zahradaČesku. Nachází se v západní části města Dvůr Králové nad LabemKrálovéhradeckém kraji (okres Trutnov).

Zoo je zaměřena na africká zvířata – tuto specializaci prosadil v 60. letech 20. století tehdejší ředitel Josef Vágner, který následně zorganizoval několik výprav safari do Afriky a odchytil množství zvířat, zejména kopytníků (žiraf, zeber, antilop, nosorožců apod.) a díky tomu význam Zoo již v 70. letech přesáhl hranice tehdejšího Československa. Od roku 1989 jezdí po safari upravené turistické autobusy s návštěvníky přímo mezi zvířaty, od roku 2011 je možné tuto trasu vykonat i ve vlastních vozech návštěvníků. Součástí Zoo je také galerie obrazů Zdeňka Buriana, slavného ilustrátora pravěku.

Přibližně od roku 2009 čelí zahrada kritice, které vyústila ve vyloučení a odchod Zoo ze dvou mezinárodních sdružení zoologických zahrad. Nový ředitel Přemysl Rabas (od konce roku 2012) se snaží napravit některé nevhodné zásahy bývalé dlouholeté ředitelky Dany Holečkové.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Model mláděte tyranosaura v expozici „Svět dinosaurů“
Letecký snímek Zoo

Brány zoo se pro veřejnost poprvé otevřely 9. května 1946 pod vedením Josefa Fabiána.[2] Významným milníkem se pro Zoo stal přelom 50. a 60. let. Pod vedením Františka Císařovského tehdy došlo k modernizaci zoo a jejímu rozšíření z původní rozlohy 6,5 ha na 28 ha, i když naprostá většina staveb a modernizací proběhla v rámci Akce Z a bezplatně je provedli zaměstnanci a občané města.

Safari Josefa Vágnera[editovat | editovat zdroj]

Současné orientace na africká zvířata se Zoo dostalo v 70. letech. Pod vedením tehdejšího ředitele Josefa Vágnera uspořádala Zoo celkem sedm expedic do Afriky, jejichž cílem byl dovoz africké fauny. Během těchto expedic v Zoo přibylo na 2000 nových zvířat, především kopytníků.

Dalšími významnou osobností Zoo se stal v druhé polovině 80. let Jiří Svoboda. Pod jeho vedením došlo k významné modernizaci Zoo spojené se snahou imitovat přirozené prostředí zvířat ve výbězích. V této době došlo také k výstavbě objektů, které umožnily v pozdější době otevření safari. V jeho práci pokračoval Pavel Suk, který upravil nedostavěné safari (i s pomocí armády), vystavěl přirozeně působící bariéry a unikátní samozavírací brány mezi oddíly. Veřejnost se na safari poprvé podívala dne 8. května 1989,[2] kdy bylo otevřeno pro autobusové výpravy.

Porevoluční rozvoj[editovat | editovat zdroj]

Další výraznou modernizaci a přestavbu pavilonů zahájil ředitel Ivan Pojar. Po poklesu provozní dotace od zřizovatele, Okresního úřadu v Trutnově, musel sáhnout k výrazné provozní redukci (pozastavení výstavby ptačího pavilonu, zrušení Vědeckého a diagnostického ústavu), což se projevilo i v poklesu počtu zaměstnanců z 247 téměř na polovinu.

Dlouholetá ředitelka Dana Holečková po svém nástupu v roce 1996 pokračovala v postupných modernizacích i novostavbách pavilonů i zázemí pro návštěvníky: nové restaurace, hotelu Safari, postaveného v roce 2001,[3] a v roce 2010 i Safarikempu.[4] Byla také zřízena kontaktní dětská zoo a rekonstruována správní budova s galerií. V roce 2011 se realizoval dávný sen Josefa Vágnera: otevření safari pro motorizované návštěvníky.

V této práci pokračuje od konce roku 2012 nový ředitel Přemysl Rabas. Nechce rušit někdy kritizované safari vlastními auty, rád by však zastavil propad návštěvnosti[5] a rád by navrátil zoo do asociací EAZA a WAZA.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Zoo Dvůr Králové chová 2 717 ks evidovaných zvířat[pozn. 1] v 292 druzích (údaje z roku 2011),[6] z čehož je 67 druhů savců a 101 druhů ptáků. O zvířata se stará 158 zaměstnanců. Provozní náklady Zoo činily 150,5 mil. Kč. Od zřizovatele – Královéhradeckého kraje – obdržela 47,2 mil. Kč, od Ministerstva životního prostředí 4,7 mil. Kč. Provozní soběstačnost tak činila 68 %.

Podle počtu zaměstnanců i podle celkových příjmů je královédvorská Zoo na druhém místě v Česku (po Zoo v Praze).[7] Podle počtu návštěvníků je až na pátém místě – předstihuje ji nejen Zoo Praha, ale i Zoo Zlín, Ostrava a Plzeň.

Členství v mezinárodních organizacích[editovat | editovat zdroj]

Bývalá členství[editovat | editovat zdroj]

  • Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (European Association of Zoos and Aquaria, EAZA); člen v letech 19952010. V květnu 2010 navrhl výkonný výbor EAZA podmínečně na dva roky vyloučit královédvorskou zoo pro opakované porušování pravidel v evropských záchranných programech,[8] ředitelka zoo Dana Holečková označila tento postup za rozporný se stanovami EAZA a Zoo na protest proti tomuto rozhodnutí ukončila členství v EAZA sama k 30. červnu 2010.[9][10] Stala se tak první zoologickou zahradou v historii EAZA, která z organizace vystoupila.[10] Tento krok tehdy podpořil i prezident Unie českých a slovenských zoologických zahrad Vladislav Jiroušek, který proti rozhodnutí výkonného výboru EAZA podal stížnost. Také Královéhradecký kraj jako zřizovatel Zoo oznámil, že vystoupení z asociace by nemělo provozu či atraktivitě zahrady přinést žádné škody či újmy a naopak ji už nebudou svazovat neoprávněné požadavky ze strany evropské asociace, které jsou v rozporu v českými právními předpisy.[10] Naproti tomu bývalá pracovnice zahrady, zooložka Kristina Tomášová, která byla 10 let koordinátorkou evropského záchranného programu bílých nosorožců, označila zánik členství za zánik kreditu a srovnala jej s přestupem hokejového týmu z první ligy do okresního přeboru.[10]. Zoo tak nyní zůstává členem EAZA jen nepřímo, přes členství v UCSZOO.[zdroj?]
  • Světová asociace zoologických zahrad a akvárií (World Association of Zoos and Aquariums, WAZA), dříve pod názvem Mezinárodní unie ředitelů zoologických zahrad; člen v letech 19972012. Po vystoupení Zoo z EAZA následovalo v listopadu 2010 podmínečné vyloučení i z WAZA na dva roky za nedodržování pravidel této mezinárodní organizace, Zoo se proti tomuto rozhodnutí odvolala.[11] V srpnu 2012 pak WAZA královédvorskou Zoo ze svých řad definitivně vyloučila pro „neschopnost dodržet standardy stanovené etickým kodexem WAZA“ a kvůli „obvinění z vážného porušení etického chování s ohledem na četné převody zvířat a veškeré následky těchto porušení“,[12] aniž by podle Zoo byla tato obvinění konkretizována. Ředitelka Zoo Dana Holečková tuto záležitost považuje za okrajovou, protože Zoo již delší dobu sama uvažovala o vystoupení z WAZA.[13]
Zoo také čelí obvinění, že obchodovala se zvířaty,[14] což je podle exprezidenta Unie českých a slovenských zoologických zahrad V. Jirouška skutečný důvod vyloučení: „Dvůr se po vystoupení z EAZY necítil vázán žádnými pravidly, a tak zvířata prodával jak chtěl a také kam chtěl.“[15] Jeho slova podporuje i zooložka Lenka Vágnerová, dcera Josefa Vágnera, podle jejíchž informací královédvorská zoo odsunula během posledních let množství kopytníků do Emirates Zoo ve Spojených arabských emirátech[16] (tato zoo byla z WAZA vyloučena současně s královédvorskou).[12] Naopak předseda představenstva Zoo Marian Slodičák se domnívá, vyloučení z EAZA je exemplárním trestem a má odstrašit případné další vzbouřence. Spory Zoo s asociacemi podle něj začaly reintrodukčním transportem nosorožců do Keni v roce 2009,[17] kterému se asociace snažily zabránit.[zdroj?]
K situaci okolo vyloučení vydala své stanovisko i Unie českých a slovenských zoologických zahrad, ve kterém na jednu stranu respektuje právo vedení Zoo „začít naplňovat poslání zoologických zahrad svou vlastní cestou“, na druhou stranu považuje aktivní práci v EAZA a WAZA za nejefektivnější cestou k naplňování poslání zoologických zahrad a „neztotožňuje se s mediálními výstupy představitelů ZOO Dvůr Králové, v nichž (své) kroky popisuje jako logické vyústění špatné práce mezinárodních organizací EAZA a WAZA a jejich zbytečnosti, potažmo škodlivosti pro chov zvířat“.[18]

Ředitelé a správci Zoo[editovat | editovat zdroj]

jméno životní data funkční období poznámky
Josef Fabián 15. 3. 1916 – 10. 11. 1976 9. 5. 1946 – 17. 3. 1953 První správce, spoluzakladatel tehdejšího Zookoutku spolu s prof. Karlem Hrubým (pedagogem genetiky na Karlově univerzitě).
Emil Síbr 13. 12. 1906 – 1. 12. 1971 31. 3. 1953 – 15. 12. 1953
Jiří Rotter *30. 11. 1930 15. 12. 1953 – 5. 4. 1955 Nejmladší správce v historii Zoo: nastoupil v pouhých 23 letech.
Josef Frantl 15. 3. 1911 – 20. 2. 1989 5. 4. 1955 – 30. 4. 1956
František Císařovský 9. 6. 1909 – 19. 5. 1972 30. 4. 1956 – 30. 6. 1965 První ředitel Zoo a tvůrce prvního vlastního loga Zoo. Díky němu vznikla významná a moderní Zoo na ploše 22 ha. Počet chovaných zvířat překročil 400 jedinců.
Ing. Josef Vágner, CSc. 26. 5. 1928 – 6. 5. 2000 1. 7. 1965 – 31. 3. 1983 Nejznámější a nejvýznačnější ředitel v celé historii Zoo: prosadil novou koncepci Zoo se specializací na africkou faunu, z osmi safari expedic dovezl více než 2000 zvířat a prosadil pro ně rozšíření plochy Zoo na plochu zhruba 70 ha. Z funkce odešel předčasně z důvodu zranění při výpravách a opakovaných záchvatů malárie.
Jan Brokeš 10. 8. 1927 – 5. 2. 2003 1. 4. 1983 – 1. 8. 1984 Pověřený ředitel do doby před vybráním nové ředitele-odborníka.
Ing. Jiří Svoboda *22. 6. 1935 1. 8. 1984 – 31. 10. 1986 Prosadil koncept modernizace – začaly se používat skleněné stěny pro oddělení výběhů od návštěvníků namísto obvyklých mříží či pletiva, zábradlí okolo cest nahradil přirozeně vypadajícími bariérami ze živého plotu či balvanů.
Ing. Josef Toman *16. 9. 1942 1. 11. 1986 – 30. 4. 1987 a 1. 7. 1988 – 30. 11. 1988 Zapojil Zoo do programu záchrany populace rysa ostrovida a jeho opětného vysazení na Šumavu.
RNDr. Josef Gajdůšek *14. 11. 1943 1. 5. 1987 – 30. 6. 1988
MVDr. Pavel Suk *6. 9. 1943 1. 12. 1988 – 31. 1. 1990 Jediný zvěrolékař na pozici ředitele. Upravil nedostavěné safari za pomoci přirozeně působících bariér a unikátních samozavíracích bran mezi oddíly a otevřel safari pro autobusové výpravy.
Ing. Josef Podborožný *15. 11. 1950 1. 2. 1990 – 16. 4. 1990 Pověřený ředitel do vyhlášení výsledků konkursu na nového ředitele v době nejasné budoucnosti Zoo.
PaedDr. Ivan Pojar *26. 5. 1945 17. 4. 1990 – 31. 5. 1996 Zahájil výraznou modernizaci a přestavbu pavilonů, ale po výrazném poklesu provozní dotace musel sáhnout k provozní redukci (pozastavení výstavby ptačího pavilonu nebo převod některých oddělení na dodavatelský servis).
Ing. Miroslav Špráchal *30. 5. 1947 1. 6. 1996 – 31. 7. 1996 Pověřený ředitel; ve své předchozí funkci náměstka ředitele prosadil zřízení nadace (1993) Natura viva pro získávání peněz na chov ohrožených druhů v Zoo.
RNDr. Dana Holečková *20. 12. 1957 1. 8. 1996 – 17. 10. 2012 První žena na pozici ředitele. Pokračovala v postupných modernizacích i novostavbách pavilonů i v rozšiřování zázemí pro návštěvníky. V roce 2011 otevřela safari pro běžné motorizované návštěvníky.
MVDr. Přemysl Rabas *13. 8. 1963 od 1. 12. 2012 V Zoo pracoval již v letech 1988–1990 jako vedoucí útvaru ochrany genofondu. V letech 1992–2008 byl ředitelem Podkrušnohorského zooparku v Chomutově.

Proti Daně Holečkové se v posledních letech zvedala vlna odporu, v jejímž čele stojí několik bývalých zaměstnanců Zoo s podporou občanského sdružení Safari Archa 2007. Vytýkají jí například arogantní přístup k podřízeným, neodborné zásahy do chovatelské práce (které mělo např. roku 2001 údajně za následek úmrtí slonice a jejího ošetřovatele), nesystémovou cenovou politiku (např. zavedení vstupného již pro dvouleté děti) či podbízivý lunaparkový styl.[19] Unie českých a slovenských zoologických zahrad tyto „tendenční a účelové mediální výstupy některých jednotlivců a občanských iniciativ, které jsou vedeny osobní záští a vlastními zájmy“, odsoudila.[18]

K rezignaci vyzval ředitelku v září 2012 i hejtman královéhradeckého kraje Lubomír Franc, který se jí dosud zastával.[20] Holečková jeho výzvu odmítla, ale o měsíc později rezignovala sama.[21]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie ZOO Dvůr Králové ve Wikimedia Commons

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Neevidovaní jsou někteří bezobratlí živočichové.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Výroční zpráva Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2010
  2. a b Historie a současnost [online]. ZOO Dvůr Králové, [cit. 2012-08-31]. Dostupné online.  
  3. Hotel Safari [online]. ZOO Dvůr Králové, [cit. 2012-09-08]. Dostupné online.  
  4. Safari Kemp [online]. ZOO Dvůr Králové, [cit. 2012-09-08]. Dostupné online.  
  5. TŮMOVÁ, Štěpánka. Auta ze safari nevyženu, plánuje nový ředitel dvorské zoo Rabas [online]. iDnes.cz, 2012-12-04, [cit. 2013-01-22]. Dostupné online.  
  6. Výroční zpráva ZOO Dvůr Králové 2011. [s.l.] : ZOO Dvůr Králové, 2012. 260 s. Velikost dokumentu 20 MB. Dostupné online. ISBN 978-80-905184-0-7. S. 230.  
  7. Výroční zpráva 2011. Praha : Unie českých a slovenských zoologických zahrad, 2012. 86 s. Dostupné online. Kapitola Ekonomické údaje o výkonech zoo v roce 2011, s. 48.  
  8. Dvorská zoo byla podmínečně vyloučena z evropské asociace EAZA, České noviny, 13. 5. 2010, ČTK
  9. PROCHÁZKOVÁ, Martina. Dvorská zoo vystoupí z asociace zahrad už v červnu, o zvířata prý nepřijde [online]. iDnes.cz, 2010-05-25, [cit. 2012-08-31]. Dostupné online.  
  10. a b c d TRUHLIČKA, Ivan. Královédvorská zoo vystoupila z evropské asociace zahrad [online]. iDnes.cz, 2010-05-13, [cit. 2012-08-30]. Dostupné online.  
  11. Pavilon pro jednu gorilu, Události v regionech, 4. 7. 2012, Česká televize
  12. a b SafariArcha.cz: Zoo Dvůr Králové definitivně vyloučena WAZA – dopis ředitele WAZA
  13. TOPINKOVÁ, Martina. Královédvorskou zoo vyloučili z asociace, zahradu to však nebolí [online]. iDnes.cz, 2012-08-29, [cit. 2012-08-31]. Dostupné online.  
  14. ZÁLESKÝ, Petr. Dvorská zoo se chce bránit, pryč nejspíš půjdou jen okapi a lvíčci [online]. iDnes.cz, 2012-08-30, [cit. 2012-08-31]. Dostupné online.  
  15. RICHTER, Jan. Zoo ve Dvoře Králové byla vyloučena ze světové asociace [online]. Český rozhlas, 2012-08-29, [cit. 2012-09-14]. Dostupné online.  
  16. LUKÁČOVÁ, Gabriela. Podivně prodávali zvířata do Emirátů, bojí se dcera zakladatele zoo [online]. Lidovky.cz, 2012-08-30, [cit. 2012-08-31]. Dostupné online.  
  17. ZÁLESKÝ, Petr. Spor odstartovala Keňa a připomíná Mnichov, soudí předseda dvorské zoo [online]. iDnes.cz, 2012-08-31, [cit. 2012-08-31]. Dostupné online.  
  18. a b Stanovisko Rady Unie českých a slovenských zoologických zahrad (dále UCSZOO) k problematice vyloučení svého člena, ZOO Dvůr Králové, ze Světové asociace zoologických zahrad a akvárií (dále WAZA) [online]. Unie českých a slovenských zoologických zahrad, 2012-09-05, [cit. 2012-09-08]. Dostupné online.  
  19. Safariarcha.cz - kritický web občanského sdružení Safari Archa 2007
  20. Hejtman vyzval šéfku zoo ve Dvoře k rezignaci, ta to odmítla [online]. Česká televize, 2012-09-27, [cit. 2012-09-30]. Dostupné online.  
  21. Ředitelka královédvorské zoo Holečková po sérii skandálů končí [online]. Český rozhlas, 2012-10-17, [cit. 2012-10-18]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]