Zoologická zahrada Praha
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Zoologická zahrada Praha | |
|---|---|
Pavilón velkých savců v Zoo Praha
|
|
| Stát | |
| Město | Praha |
| Zakladatel | prof. Jiří Janda |
| Datum založení | 28. září 1931 |
| Počet druhů | 665[1] |
| Počet zvířat | 4298[1] |
| Vyhledávané druhy | slon indický, gorila nížinná, kůň Převalského |
| Rozloha | 60 ha |
| Členství | UCSZ EAZA EARAZA IZEA EEP ESB WAZA EEKMA DOG WWT |
| Poloha |
|
| Oficiální stránky | http://www.zoopraha.cz/cs |
Zoo Praha – plným názvem Zoologická zahrada hl. m. Prahy – je zoologická zahrada v dolní části pražské Troje, otevřená 28. září 1931. Jde o vysoce moderní zahradu, která ukazuje zvířata v podmínkách, které se co nejvíce blíží jejich přirozenému prostředí. Podílí se na záchraně mnoha ohrožených živočišných druhů a u některých vede jejich celosvětové plemenné knihy (nejznámější z nich je záchrana koně Převalského).
V pražské zoo bylo k 31. prosinci 2007 k vidění 4298 zvířat (665 druhů)[2]. V posledních letech se počet návštěvníků pohybuje nad hranicí 1 miliónu ročně.
Obsah |
[editovat] Činnost
Zoo Praha je členem Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) a jiných organizací a účastní mnoha záchovných a reintrodukčních programů. Mezi české patří záchrana čápů bílých i černých, sovy pálené, sýčků, puštíků a syslů.
Mezi mezinárodní projekty patří návrat do přírody koně Převalského, orlosupů a zubrů. V rámci Evropského záchovného programu (EEP) chová pražská zoo mnoho druhů zvířat např. slony indické, gorily nížinné, levharty, lvíčky zlatohlavé, orangutany, pandy červené, žirafy Rothschildovy, tučňáky Humboltovy a mnoho dalších. Pražská zoo vede mezinárodní plemenné knihy koně Převalského, leguána kubánského, hroznýšovce kubánského, želvy černavé a orlície bornejské a evropskou plemennou knihu ocelota stromového. Od roku 2004 je Zoo Praha i oficiálním záchranným centrem CITES pro zabavená zvířata.
Pražská zoo nabízí mnoho vzdělávacích programů jak pro školy, tak i pro širokou veřejnost. Mezi ně patří i přednášky v budově vzdělávacího centra průvodci po zoo, komentovaná krmení zvířat a mnoho dalších. Zoo Praha také spolupracuje s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy, Českou zemědělskou univerzitou a jinými vysokými školami.
V Zoo pracuje 204 osob, jejichž průměrný věk je 39 let – nejvíce z nich v chovatelských odděleních zoologického útvaru. Roční náklady na provoz Zoo se pohybují kolem 200 miliónů Kč.
[editovat] Historie
Zoo byla otevřena 28. září 1931, tehdy ještě jako staveniště zoologické zahrady[3] na ploše 24 hektarů. O její vznik se velmi zasloužil především její první ředitel prof. Janda.
Jako první byla postavena administrativní budova u hlavního vchodu a voliéra dravců (nedochovala se, zřítila se v roce 1967 pod tíhou sněhu). Prvním zvířetem v pražské zoo byla vlčice Lotta. Dalšími zvířaty byli koně Převalského (Minka a Ali). Herec Vlasta Burian daroval v roce 1934 do pražské zoo lachtany Hýtu a Batula.
[editovat] Povodně v roce 2002
Pražskou zahradu velmi poznamenaly ničivé povodně v srpnu 2002, kdy byla zatopena téměř polovina areálu. Povodně znamenaly úhyn mnoha zvířat a nutnost demolice poničených objektů. Namísto nich však v Tróji vyrostlo několik unikátních staveb, které se svým pojetím blíží novému pohledu na funkčnost a smysl zoologických zahrad.
Symbolem povodní se stal lachtan Gaston, který uplaval po Vltavě a podařilo se jej odchytit až u Drážďan. Při převozu zpět však pro velké vyčerpání uhynul.[4] V dolní části Zoo má originálně řešený podvodní pomníček.
[editovat] Stavby v Zoo Praha
Indonéská džungle je největší a nejnákladnější pavilon pro zvířata v dějinách českých zoo. Byl postaven v letech 2002 - 2004 na místě 50 let starého Pavilonu opic a jeho cena přesáhla 185 milionů Kč. Indonéská džungle byla slavnostně otevřena 29. listopadu 2004.[5] Expozici tvoří eliptický skleník a stavba budí dojem džungle s úzkými cestičkami pro návštěvníky. Dvoupatrová expozice zahrnuje vyhlídkové terasy na orangutany a gibony na ostrovech, varany komodské rozsáhlé vodní plochy, vodopád a jeskynní chodby, kde lidé mohou nahlédnout do života nočních tvorů.
Kromě indonéské džungle patří mezi významné stavby také komplex opičích ostrovů v dolní části zoo, průchozí voliéry ptáků, dětská zoo, kde mohou děti vstoupit mezi zvířata a krmit je, pavilon Afrika zblízka a také nové výběhy pro soby, losy, levharty a tygry v horní části zoo. Nově jsou přestavěny venkovní výběhy v pavilónu šelem. Mezi budoucí velké stavby bude patřit nový pavilon slonů a hrochů.
[editovat] Ředitelé
- Jiří Janda (28. září 1931 – 25. srpna 1938)
- V. J. Staněk (26. srpna 1938 – 31. října 1939)
- Jan Vlasák (1. listopadu 1939 – 16. července 1946)
- Jaroslav Wolf (6. června 1945 – 18. července 1945 jako dočasný národní správce)
- František Daneš (1. srpna 1946 – 30. dubna 1947)
- Antonín Turek (1. května 1947 – 28. února 1948)
- Karel Ješátko (1. března 1948 – 31. července 1948)
- Otakar Štěpánek (1. srpna 1948 – 28. února 1949)
- Zdeněk Jaroš (1. března 1949 – 28. března 1949)
- Cyril Purkyně (29. března 1949 – 30. června 1959)
- Zdeněk Veselovský (1. července 1959 – 31. prosince 1988)
- Miloslav Kalaš (1. ledna 1989 – 28. února 1990)
- Jiří Felix (25. ledna 1990 – 15. června 1990)
- Bohumil Král (15. června 1990 – 3. června 1997)
- Petr Fejk (od 4. června 1997)
[editovat] Doprava
K trojské zoologické zahradě již desítky let jezdí autobusová linka 112 z Holešovic. V minulosti sem bývaly v sezóně provozovány jako posila i speciální (tzv. účelové) zrychlené autobusové linky. Dnem 5. dubna 2008 byla zahájena doprava na lince tzv. zoobusu, rychlíkové linky, které bez zastavování v mezilehlých zastávkách jezdí po trase Nádraží Holešovice – Zoologická zahrada. Linku objednává a platí zoologická zahrada (ročně 900 000 Kč), pro cestující je přeprava bezplatná, dopravcem je Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s. Linka jezdí o sobotách, nedělích a svátcích, a to v desetiminutovém intervalu. Linka je označena písmeny ZOO, interně má číslo 783, oficiální licenční číslo linky nebylo zveřejněno.[6]
Turisticky atraktivní je doprava lodí, které mají nedaleko zoo přístaviště pravidelných plaveb. Podél Vltavy jsou parkoviště pro zájezdové autobusy a osobní automobily. Oblast je i cyklisticky atraktivní - po břehu řeky vede značená cyklotrasa č. 2 Praha - Drážďany. Zoo je vybavena stojany na jízdní kola a lze zdarma zapůjčit zámky pro jejich uzamčení. Silnice od sídliště Bohnice z důvodu nedostatečných parametrů není pro linkovou dopravu využívána, ač to bývá často navrhováno. Z důvodu velké vytíženosti linky 112 uvažuje pražský magistrát u o tramvajové trati k jižní části Zoo (podél Vltavy)[7]. V nejbližších letech však její výstavba není pravděpodobná.
Horní a dolní část zoologické zahrady spojuje od roku 1977 sedačková lanová dráha, kterou provozuje Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s. Po zahradě jezdí také silniční vláček. Pro děti je v dolní části Zoo určena i dětská tramvaj.
[editovat] Odkazy
| Související články obsahuje Portál Praha |
[editovat] Související články
[editovat] Reference
- ↑ a b Výroční zpráva Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2007
- ↑ Stavy zvířat
- ↑ Historie na stránkách Zoo Praha
- ↑ Lachtana z pražské zoo skolila infekce [online]. iDnes, [cit. 2007-09-29]. Dostupné online.
- ↑ Klaus otevřel nový pavilon pražské zoo [online]. iDnes, [cit. 2007-09-29]. Dostupné online.
- ↑ Doprava do pražské Zoo zdarma. Zlepšení dopravního servisu návštěvníků Zoo.
- ↑ Metroweb
[editovat] Externí odkazy
- Oficiální stránky
- EAZA – Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií
- Chov včel v Zoo Praha

