Tapír čabrakový

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Tapír čabrakový

Tapír čabrakový
Tapír čabrakový
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: lichokopytníci (Perissodactyla)
Čeleď: tapírovití (Tapiridae)
Rod: tapír (Tapirus)
Binomické jméno
Tapirus indicus
(Desmarest, 1819)
rozšíření tapíra čabrakového (zhruba 2003)
rozšíření tapíra čabrakového (zhruba 2003)

Tapír čabrakový (Tapirus indicus), někdy též tapír indický, je savec patřící do řádu lichokopytníků, čeledi tapírovitých. Na rozdíl od svých příbuzných, obývajících Latinskou Ameriku, žije v Jihovýchodní Asii.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Dospělý jedinec dorůstá až 250 cm délky a 110 cm výšky. Jeho tělo chrání tlustá kůže, porostlá krátkou jemnou černou a bílou srstí. Zatímco trup tapíra je bílý, hlava, krk a končetiny černé. Tvarem těla, pohybem a způsobem života se vzdáleně podobá praseti, přestože s ním není geneticky příbuzný. Z jeho velké zužující se hlavy se zužujícími se čelistmi zploštělých zubů přizpůsobených ke žvýkání tvrdé rostlinné potravy a malými, téměř chobůtkovitými ústy, vystupují nosní kosti, vytvářející oporu pro měkké části nosu. Do stran orientované velké černé oči a kratší, zašpičatělé uši, schopné registrovat zvuky nezávisle na sobě, mu poskytují informace o případném nebezpečí v jeho okolí.

Na zadních nohou mají 3 prsty, z nichž největší je prostřední, na předních pak 4 prsty, na třetím, nejvyvinutějším z nichž je nejlépe patrné kopýtko.

Na rozdíl od tapíra jihoamerického má tapír indický protáhlejší čumák.

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

Mládě tapíra čabrakového

Tapír čabrakový je býložravec s noční aktivitou. Přes den hledá stín pod porostem keřů a menších stromů, za potravou vyráží až navečer. Tapír žije v menších stádech, můžeme však narazit i na samotáře. Jeho typickým a původním prostředím jsou subtropické a tropické pralesy, přizpůsobil se ale i na savany porostlé řídkou vyšší vegetací. Tapír indický se vyskytuje v Malajsku, na Sumatře a v Thajsku. Téměř vždy se ale vyskytuje v dosahu vody, v níž dokáží v případě nutnosti výborně plavat. Ve svém teritoriu mají tapíři vyšlapané cesty, po nichž jsou za potravou schopni putovat až do svahů hor. Živí se rostlinnou potravou, skládajících se z listí většinou zemědělských plodin a bylinných výhonků.

Chov v Zoo[editovat | editovat zdroj]

V Evropských Zoologických zahradách spatříme tohoto tapíra málokdy. Jeho počty v evropských Zoo dosahují kolem 45 jedinců. U nás jsme ho mohli v minulosti vidět např. v Zoo Liberec[1](chován v letech 1970 - 1976), Zlín-Lešná[2] a Dvůr Králové n.L. a v Zoo Ostrava[3](1974-1992). V Ostravě a Zlíně došlo k odchovu. V současné době ho chová Zoo Praha. Od srpna 2013 se chov tapírů vrací do Zoo Zlín-Lešná.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Po oplodnění jsou samice tapíra 13 měsíců březí. V jednom vrhu přivedou na svět jedno, výjimečně dvě mláďata. Ta jsou od narození černobíle pruhovaná a velice hravá. Jejich jídelníček, zpočátku tvořený mateřským mlékem postupně přechází na jejich přirozenou bylinnou stravu. V době jejich největší zranitelnosti ztrácí jejich matka bázlivost a je schopná je ochránit i před většími šelmami.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.zooliberec.cz/cz/90-let-zoo-liberec-1919-2009%7C Historie Zoo Liberec
  2. http://www.zoozlin.eu/expozice-hala-bala%7C Zoo Zlín – nová expozice s tapíry
  3. <http://www.zoo-ostrava.cz/cz/historie/%7C Historie Zoo Ostrava

Kategorie Tapirus indicus ve Wikimedia Commons

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  • Bouchner, M.: Kapesní atlas savců, SZN, 1972, 190 str.