Zub

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lidská stolička
Zub prasete
Tento článek pojednává o útvaru v tělech obratlovců. O ostatních významech slova pojednává článek Zub (rozcestník).

Zub (lat. dens, řec. odus) je tvrdý útvar v dutině ústní většiny obratlovců. Zuby slouží hlavně k uchopování, oddělování a rozmělňování potravy a v neposlední řadě také k obraně i útoku. Soubor zubů se nazývá chrup neboli dentice. Zdravý dospělý člověk má celkem 32 zubů, dítě 20 zubů mléčných. Někteří kytovci (jmenovitě kosticovci) nemají zuby vůbec, místo nich mají rohovinové pláty.

Rozdělení zubů[editovat | editovat zdroj]

Tvar, počet zubů, doba jejich růstu - protože zuby slouží k přijímání potravy, jsou přizpůsobené na míru každému ozubenému živočichovi. Proto se od sebe zuby jednotlivých druhů velmi liší. Například býložravci mají stoličky k rozmělňování tuhých rostlin, naproti tomu masožravci potřebují velké špičáky k zabití kořisti. Zuby všech živočichů proto můžeme rozdělit z několika hledisek:

Podle tvaru jednotlivých zubů[editovat | editovat zdroj]

Lidský chrup
  • homodontní chrup: všechny zuby v čelistech mají stejný tvar (příklad: dravé ryby, kytovci)
  • heterodontní chrup: zuby jsou rozdělené podle tvaru na řezáky, špičáky, premoláry a moláry. Počet zastoupených druhů zubů a jejich počet jsou druhově specifické.

Podle délky růstu[editovat | editovat zdroj]

  • zuby s omezeným růstem (brachyodontní): jakmile se prořezají z dásně, již dále nerostou.
  • zuby s prodlouženou dobou růstu (semihypselodotní): rostou i nějakou dobu po prořezání
  • zuby trvale rostoucí (hypselodontní): rostou po celý život

Podle trvání a výměny[editovat | editovat zdroj]

  • polyfyodontní: zuby jsou v několika řadách, po vypadnutí je zub hned nahrazen novým
  • difyodontní: nejprve vyrůstá dočasný, mléčný zub, ten je později nahrazen zubem trvalým
  • monofyodontní: zub vyrůstá jen jednou za život, není nahrazován

Zuby člověka jsou tedy heterodontní, s omezeným růstem a většinou difyodontní, s výjimkou stoliček, které jsou monofyodontní.

Stavba zubu[editovat | editovat zdroj]

Lidský zub - stolička
A - korunka
B - kořen
1.- zubní sklovina
2.- zubovina
3.- zubní dřeň
4.- dáseň
5.- zubní cement
6.- čelistní kost
7.- céva
8.- nerv

Zuby vznikly modifikací plakoidních šupin ryb, u některých druhů ryb si tento tvar zachovávají i do dnešních dnů. U obojživelníků a většiny plazů zuby vyrůstají přímo z čelistní kosti, u krokodýlů, vyhynulých dinosaurů a savců včetně člověka jsou zuby zasazené v zubních lůžcích. Čelistní kost je krytá dásní, která zuby pevně obemyká.

Lidské zuby[editovat | editovat zdroj]

Zuby člověka (a obecně všechny brachiodontní zuby) se skládají ze tří částí, z kořene, krčku a korunky. Korunka je ta část zubu, která vyčnívá ze zubního lůžka a je pokrytá sklovinou, nejtvrdší látkou v těle.[1] Sklovina je tvořená mineralizovanými hranoly, je velmi odolná a při poškození nemá schopnost regenerace. Vrstva skloviny je silná jeden až tři milimetry.

Většinu hmoty zubu tvoří zubovina, žlutobílá hmota, která se podobá kosti. Uvnitř zubu je pak dřeňová dutina, ve které je zubní dřeň. Do zubní dřeně kanálky v kořenech zubu pronikají drobné cévy a také nervy, které jsou příčinou citlivosti zubu. Zubní cement je vláknitá kost, která v tenké vrstvě kryje kořen zubu.

Zuby dospělých přirozeně tmavnou během zrání, zubní dřeň v zubech se zmenšuje a je nahrazován dentinem (zubovinou).

Vývoj lidského chrupu[editovat | editovat zdroj]

U lidského zárodku se chrup začíná vyvíjet asi v šestém měsíci. Od šestého do osmého měsíce dochází k prořezávání zubů, jak roste zubní kořen, tak tlačí korunku skrze dáseň. Zuby mléčné jsou jen dočasným souborem, ve kterém chybí třenové zuby a zuby moudrosti. Říkáme mu dentes decidui nebo dentes lactei. Jako první prořezávají dolní vnitřní řezáky a pak horní vnitřní řezáky. Stálý chrup (dentes permanentes) je tvořen spolu s mléčným chrupem, ale je v klidu do pátého, šestého až sedmého roku, kdy jejich růst naruší kořeny dočasných zubů, což vede k jejich vypadnutí. Stálý chrup roste do čtrnáctého roku, kdy prořezávají "sedmičky" - druhé stoličky a má navíc zuby třenové, které rostou hned za špičáky, teprve za nimi jsou pak stoličky. Zuby moudrosti prořezávají jako poslední od patnáctého roku života.

Odchylky ve vývoji chrupu

Vývoj lidského chrupu je velmi složitý. Původní počet lidských zubů byl 44, znamená to 22 zubů v horní a 22 zubů v dolní čelisti. S postupem vývoje zemědělství, dále s průmyslem a hlavně s tepelnou úpravou jídel se počet a tvar zubů upravoval. Dnes je ustáleno 32 zubů.

Odchylky se však nemusí týkat pouze počtu zubů - nadpočetné zuby, menší počet zubů, ale i tvaru, kvality skloviny, či zuboviny ať již vrozené, či získané.

Menší počet zubů

Je to velmi častá odchylka vývoje chrupu, nejčastěji chybějí třetí stoličky stálého chrupu - zuby moudrosti a to jak v dolní tak v horní čelisti. Zuby moudrosti mohou růst do konce života. Dalším často chybějícím zubem je druhý třenový zub - premolár, častěji v dolní čelisti, třetím chybějícím zubem v pořadí pak jsou postranní řezáky, častěji horní.

Semihypselodontní a hypselodotní zuby[editovat | editovat zdroj]

Býložravci mají zuby, které po určitou dobu dorůstají, nebo rostou i po celý život. Je tomu tak proto, že rostliny jsou tuhé, těžko stravitelné a zuby se tak snadno obrušují. Typickým příkladem trvale rostoucích zubů jsou řezáky hlodavců nebo zajícovců, nebo kly prasat a slonů. Zuby s prodlouženou dobou růstu jsou stoličky přežvýkavců, hlodavců, koně nebo slona.

Tyto zuby nemají krček, sklovina pokrývá celé tělo zubu, ale netvoří horní vrstvu, je dále krytá cementem. Proto zuby s prodlouženou dobou růstu nejsou bílé.

Druhy zubů podle tvaru[editovat | editovat zdroj]

Existují čtyři základní druhy zubů:

  • Stoličky slouží k rozmělňování potravy, člověk jich má celkem 12, jsou ploché s malými hrbolky
  • Třenové zuby podobné stoličkám, ale jsou menší, mají méně kořenů a méně hrbolků
  • Špičáky slouží k trhání potravy
  • Řezáky slouží k uchopování a krájení potravy

Exaktní názvy[editovat | editovat zdroj]

V anatomii jsou jednotlivé lidské zuby popisovány jako:

  • I1: Dens incisivus medialis (první řezák)
  • I2: Dens incisivus lateralis (druhý řezák)
  • C: Dens caninus (špičák)
  • P1: Dens premolaris primus (první třenový zub)
  • P2: Dens premolaris secundus (druhý třenový zub)
  • M1: Dens molaris primus (první stolička)
  • M2: Dens molaris secundus (druhá stolička)
  • M3: Dens molaris tertius (Dens serotinus, třetí stolička, zub moudrosti)

Nemoci zubů[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KINDERSLEY, Dorling. 1001 otázka a odpověď. 1. vyd. Bratislava : TIMY spol. s.r.o., 1996ne. ISBN 80-88799-24-4. S. 32 a 60.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]