Jazyk (orgán)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Jazyk | |
|---|---|
 |
|
| Lidský jazyk | |
| latinsky | lingua |
| Gray's | subject #245 1125 |
| žíla/y | v. lingualis |
| nerv/y | n. lingualis |
Jazyk je svalový orgán nacházející se v ústní dutině. Jeho sliznice je kryta mnohovrstevným dlaždicovým epitelem, jehož četné výběžky (papily) dodávají jazyku zvláštní matný vzhled.
U člověka jeho velká ohebnost ve spojení s jeho přesným řízením umožňuje vytvářet širokou škálu zvuků, čehož lidé využívají při mluvení lidskou řečí. Je nejsilnějším svalem v lidském těle.[zdroj?] Svaly jazyka vytvářejí celou hmotu jazyka a dají se rozdělit na vlastní svaly jazyka (intraglosální) a vnější svaly jazyka (extraglosální).
Jazyk také obsahuje mnoho chuťových receptorů, zvaných chuťové pohárky. Člověk rozlišuje čtyři základní chutě: sladkou, slanou, kyselou a hořkou. V dnešní době existuje je uznávána i další, tzn. pátá chuť umami, a hovoří se o dalších.
Obsah |
[editovat] Anatomická stavba
Na jazyku rozeznáváme :
- kořen jazyka (radix linguae) – část obrácená do hltanu
- tělo jazyka (corpus linguae) – hlavní část; při zavřených ústech se opírá o patro
- hrot jazyka (apex linguae) – pohyblivá přední část
Dále se popisují :
- hřbet jazyka (dorsum linguae) a na něm:
- sulcus medianus linguae – podélná střední brázda
- sulcus terminalis – rýha tvaru „V“, dělí tělo a kořen jazyka
- foramen caecum linguae – vkleslina uprostřed hrotu sulcus terminalis, za embryonálního vývoje se odsud oddělil základ štítné žlázy a sestupoval kaudálně jako ductus thyroglossus
- boční okraj jazyka (margo linguae)
- spodní plocha jazyka (facies inferior) a na ní:
- plica fimbriata – slizniční řasa na facies inferior, zbytek sublingua
- frenulum linguae – uzdička jazyka
- caruncula sublingualis – vpředu po obou stranách frenula, ústí zde ductus submandibularis et ductus sublingualis major
- plica sublingualis – řasa, ústí zde velké množství ductus sublinguales minores
- plica glossoepiglotica mediana – střední, nepárová řasa táhnoucí se od kořene jazyka k epiglottis
- plicae glossoepigloticae laterales – pravá a levá párová řasa
- valleculae epiglotticae – dvě jamky mezi řasami
[editovat] Sliznice jazyka
Sliznice jazyka je kryta vícevrstevným dlaždicovým epitelem. Epitel hřbetu a hrotu jazyka vybíhá v papillae linguales (jejich epitel na povrchu rohovatí):
- papily nitkovité (papillae filiformes) (papily nitkovité) – štíhlé, na konci roztřepené
- papily kuželovité (papillae conicae) – u člověka málo
- papily houbovité (papillae fungiformes) – kyjovitého tvaru, jednotlivě mezi papillae filiformes, červené (tenčí epitel)
- papily listovité (papillae foliatae) – rudimentární, na margo linguae vzadu, v jejich epitelu nacházíme chuťové pohárky
- papily hrazené (papillae vallatae) – největší, ve stěnách chuťové pohárky (caliculi gustatorii), v počtu 7 sestaveny v řadu tvaru „V“ těsně před sulcus terminalis
Na kořenu jazyka nejsou papily, nýbrž tonsilla lingualis (jde o soubor lymfatických folikulů).
[editovat] Svaly jazyka
Svaly jazyka tvoří celou hmotu jazyka a připojují se ke dvěma vazivovým strukturám:
- aponeurosis linguae – zpevněná spodina sliznice hřbetní plochy jazyka
- septum linguae – sagitální vazivová ploténka ve střední čáře jazyka, připojena k aponeurosis linguae, otvory pro některá příčná svalová vlákna a cévy
[editovat] Extraglosální svaly
Extraglosální svaly začínají na útvarech v okolí, vzařují do jazyka a pohybují jím jako celkem. Rozlišujeme:
- musculus genioglossus – kaudální snopce – táhnou kořen jazyka (radix linguae) dopředu, ostatní snopce – přitahují jazyk ke spodině úst
- musculus hyoglossus – táhne jazyk dozadu a dolů
- musculus styloglossus – táhne hrot jazyka dozadu, tělo a kořen dozadu vzhůru
- musculus palatoglossus – patří ke svalům měkkého patra
[editovat] Intraglosální svaly
Intraglosální svaly v jazyku začínají i končí, jsou uspořádány ve třech navzájem kolmých směrech, mění tvar jazyka. Rozlišujeme
- musculus longitudinalis superior – zkracuje jazyk
- musculus longitudinalis inferior – zkracuje jazyk
- musculus transversus linguae – zužuje jazyk
- musculus verticalis linguae – zplošťuje jazyk
[editovat] Vnímání chuti
- Podrobnější informace naleznete v článku Chuť.
Někdy se říká, že sladkou chuť vnímáme špičkou jazyka, slanou krajními částmi jazyka za receptory pro vnímání sladké chuti, kyselou chuť na krajích jazyka v jeho střední části a receptory hořké chuti jsou umístěné uprostřed v zadní části jazyka. Ve skutečnosti však je situace odlišná. Chutě totiž vnímáme celou plochou jazyka, pouze na něm mohou existovat plochy, které jsou citlivější na daný typ chutě. Člověk tak v dané oblasti vnímá chuť intenzivněji.
[editovat] Specializace jazyka na jiné funkce
Některá zvířata, například plazi, mají na jazyku i čichové receptory. Proto neustále vyplazují jazyk, kterým zjišťují pachy v okolí.
Jiná zvířata, například pes využívají jazyk k ochlazování těla. Rychlým dýcháním se z jazyka odpařují sliny a tím ochlazují krev v jazyku a následně celém těle.
Např. chameleon pomocí dlouhého jazyka i loví.
[editovat] Odkazy
[editovat] Poznámky
- V tomto článku je použit text článku Jazyk na Wikiskriptech 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
[editovat] Literatura
- ČIHÁK, Radomír. Anatomie 2. 1. vyd. Praha : Avicenum, 1988. ISBN 80-060-88.
[editovat] Externí odkazy
|
||||||||||||||||||||||||
