Receptor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: smyslový receptor, tedy v podstatě smyslový orgán.
Trans-membránový receptor: E-vnější mezibuněčný prostor, P-Cytoplazmatická membrána, I-vnitrobuněčný prostor

V biochemii je receptor bílkovina umístěná na cytoplazmatické membráně, nebo v cytoplazmě či buněčném jádře, která se váže na specifické molekuly (ligandy), jako neurotransmitery, hormony nebo ostatní látky, a spouští buněčnou odezvu na tyto ligandy. Ligandy spuštěné změny chování receptorových bílkovin vyplývají z fyziologických změn které představují biologickou činnost ligandů.

Přehled[editovat | editovat zdroj]

Existují různé typy receptorů, podle jejich ligand a funkcí:

  • Některé bílkovinné receptory jsou periferní membránové bílkoviny;
  • Mnoho hormonálních receptorů, neurotransmiterů a transmembránových bílkovin: transmembránové receptory jsou umístěny v lipidové dvouvrstvě cytoplazmatické membrány.
  • Další hlavní skupinou receptorů jsou steroidní hormonální receptory umístěné uvnitř buňky, které mohou, v odpovědi na aktivaci ligandy, vstoupit do buněčného jádra a modulovat genovou expresi.
  • Tvar a funkce receptorů je dnes nově zkoumána rentgenovou krystalografií s počítačovým modelováním. To umožňuje lépe poznat funkci drog (farmakodynamiku) na vazebných místech receptorů.
  • některé se účastní imunitního systému, např. toll-like receptory

Periferní receptory[editovat | editovat zdroj]

Transmembránové receptory[editovat | editovat zdroj]

Metabotropické receptory[editovat | editovat zdroj]

Receptory spřažené s G proteinem[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku receptor spřažený s G proteinem.

Tyto receptory mívají také označení 7TM, protože mají 7 transmembránových domén. Patří k nim například (v závorce je zpravidla uveden ligand):

Poznámka: toto je prostý výčet několika receptorů spřažených s G-proteiny. G-proteinové receptory jsou děleny do 6 skupin dle funkční podobnosti a homologií v sekvencích. Ty jsou pak dále děleny na další podskupiny.

Tyrosinkinázové receptory[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Tyrosinkinázový receptor.

Tyto receptory detekují ligandy a předávají signál přes tyrosinkinasu. Tato skupina receptorů obsahuje:

Receptory guanylát cyklázy[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Guanylátcykláza.

Ionotropické receptory[editovat | editovat zdroj]

Intracelulární receptory[editovat | editovat zdroj]

Transkripční faktory[editovat | editovat zdroj]

Různé[editovat | editovat zdroj]

Úloha v genetických poruchách[editovat | editovat zdroj]

Mnoho genetických poruch znamená dědičné poruchy v genech receptorů. Často je obtížné určit zdali je nefunkční receptor, nebo je hormon produkován ve sníženém množství. Toto zvyšuje výskyt endokrinologických poruch typu pseudo-hypo-, kde se ukazuje nižší hladina hormonu, zatímco ve skutečnosti jde o receptor nedostatečně odpovídající na hormon.