Psychoaktivní droga

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Některé psychoaktivní drogy

Psychoaktivní droga (též psychotropní látka, omamná látka, často nepřesně droga nebo návyková látka) je chemická látka primárně působící na centrálně nervovou soustavu, kde mění mozkové funkce a způsobuje dočasné změny ve vnímání, náladě, vědomí a chování. Záměrně bývá využívána k rekreačním účelům, jako entheogen pro rituální a duchovní účely, jako nástroj pro studium a rozšíření mysli nebo jako léčivo.

Pojem droga sám o sobě označuje usušené části rostlin či živočichů používané v lékařství. Původ slova je v nizozemském droog – „suchý“. Později začal být tento výraz používán pro psychoaktivní látky. V přeneseném smyslu se slovem droga označují i pro jedince velmi oblíbené situace či přímo závislosti, jako třeba pohlavní styk nebo hazardní hry.

Protože psychoaktivní drogy působí subjektivní změny v náladě a vědomí, jež mohou být příjemné (euforie) nebo výhodné (zvýšená ostražitost), je mnoho z nich návykových. To vede k nepřesnému označení těchto substancí jako návykových látek, přestože některé (většina halucinogenů, kanabinoidy) závislost nevyvolávají. Časté užívaní psychoaktivních návykových látek může vést ke vzniku fyzické či psychické závislosti. Léčba závislosti je pak kombinací psychoterapie, skupinových sezení a jiných psychoaktivních látek, jež má vést ke zlomení závislosti.

Etické aspekty užívání psychoaktivních látek jsou kvůli návykovosti a jiným nebezpečím s ním spojených předmětem mnoha diskusí. Státní moc zpravidla omezuje produkci a obchodování s těmito substancemi, podle míry restrikcí se dá mluvit o ilegálních a legálních drogách (nejčastěji alkohol, nikotin a kofein). Český právní řád používá pro psychoaktivní drogy pojem návykové látky.

Psychoaktivní drogy neužívají pouze lidé, ale také zvířata, jež konzumují různé omamné rostliny a zvířata aby dosáhla intoxikace, jako například kočky po požití šanty kočičí. Podle mnoha mýtů naučila lidi užívat drogy právě zvířata.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Užívání psychoaktivních drog člověkem sahá do prehistorie, archeologické nálezy dokazují jejich užívání až do doby před deseti tisíci lety. Nejstarší záznamy o kulturním užívání pocházejí z doby před pěti tisíci lety. Důležité místo měly především v lékařství, ale také v náboženství a jako rekreace. V 19. století bylo izolováno mnoho aktivních složek z různých psychoaktivních rostlin, jako například morfin, kokain nebo mezkalin.

Během 20. století začalo být rekreační užívání, výroba a obchodování s psychoaktivními látkami většině států světa kriminalizováno. Příkladem může být prohibice, kdy bylo ve Spojených státech amerických třináct let zakázáno užívání alkoholu. Přesto se objevovaly nové drogy, jež ještě nebyly kriminalizovány, například amfetaminy nebo LSD. V dnešní době výrobou „tvrdých“ drog zabývá především organizovaný zločin, někdy nazývaný „narkomafie“. V některých náboženstvích jako Native American Church je užívání ilegálních drog státem povoleno z důvodu náboženské svobody.

Užívání[editovat | editovat zdroj]

Jedno z možných rozdělení psychoaktivních drog podle účinků

Psychoaktivní drogy jsou užívány lidmi z mnoha rozdílných důvodů.

Anestetika[editovat | editovat zdroj]

Anestetika jsou třídou psychoaktivních látek užívaných k blokování bolesti a jiných vjemů u lékařských pacientů. Mnoho anestetik způsobuje bezvědomí a umožňuje prodělat lékařské zákroky bez fyzické bolesti či emociálního traumatu. K dosažení bezvědomí působí na GABA a NMDA systémy. Patří mezi ně například éter, ketamin a některé barbituráty.

Analgetika[editovat | editovat zdroj]

Analgetika jsou třídou psychoaktivních látek užívaných k tlumení bolesti. Patří mezi ně opioidy, jako morfin a kodein a nesteroidní antiflogistika, jako aspirin a ibuprofen.

Psychiatrická léčiva[editovat | editovat zdroj]

Psychiatrická léčiva slouží k tlumení mentálních a citových poruch. Existuje jich šest hlavních skupin:

Rekreační užívání[editovat | editovat zdroj]

Mnoho psychoaktivních látek je užíváno pro své příjemné a užitečné účinky. Klasické rozdělení drog užívaných k rekreaci je:

Dělení psychoaktivních látek[editovat | editovat zdroj]

Legalita a společenská akceptace[editovat | editovat zdroj]

Držení a užívání některých psychoaktivních látek bez lékařského předpisu je ve většině zemí trestné. Míra perzekuce výrobců a distributorů, případně uživatelů drog se však v jednotlivých zemích výrazně liší. Zejména v euroamerickém světě probíhají zhruba už od začátku 21. století intenzivní veřejné diskuze na toto téma. Podle některých odborníků kriminalizace a represe uživatelů psychoaktivních látek, především konopí, vedou k prohlubování drogového problému a ne k jeho řešení.[1] Především mezi uživateli psychedelik je také rozšířena teorie, že kriminalizace drog je způsobena obavami z jejich účinků, podle zastánců tohoto názoru vedoucích k poznání a myšlenkové svobodě, neslučitelné se současným konzumním a konformním světem.[2]

V některých zemích mohou určité náboženské skupiny jako Native American Church užívat legálně zakázané psychoaktivní drogy na základě práva na náboženskou svobodu. Jinde byly tyto snahy naopak neúspěšné.[3] V některých zemích jsou však zakázány drogy v jiných zemích běžné, jako například alkohol v některých muslimských zemích.

Legální psychoaktivní drogy ve většině zemí podléhají mimořádnému právnímu, celnímu a daňovému režimu – většinou na ně bývá uvalena spotřební daň. Řada látek, zvláště tlumících bolest, je přístupná pod lékařským dohledem jako léky. V mnoha západních zemích existuje problém se zneužíváním snadno dostupných hypnotik, jako jsou například benzodiazepiny,[4] a závislostí na nich. V Německu je na sedativech a analgetikách závislých 4.7% obyvatel,[5] ve Spojených státech amerických 10% lidí přiznává, že někdy zneužívali prášky na spaní.[6]) Tyto látky způsobují fyzickou i psychickou závislost.[7][8] Podle některých vědeckých studií má tabák a alkohol na svědomí 99% všech úmrtí, které nějak souvisí s psychoaktivními látkami.[9]

Nebezpečnost[editovat | editovat zdroj]

Studie prof. D. Nutta a kol. (2010) zaměřená na škody, které drogy působí ve Velké Británii.[10] Tmavě je vyznačena škoda způsobená ostatním a světle škoda, kterou trpí sami uživatelé drog, hodnota 100 představuje maximum.

Psychoaktivní drogy bývají někdy dělené na tzv. měkké a tvrdé drogy, toto rozdělení má vyjadřovat míru nebezpečnosti užívaní těchto látek pro uživatele. Někdy se mluví o drogách s akceptovatelným rizikem a drogách, u kterých je riziko spojené s jejich užíváním příliš velké, tedy neakceptovatelné.

Do kategorie měkkých drog bývá řazena především marihuana a kofein. Někdy k nim bývají řazeny i psychedelika jako LSD či peyotl, především však psilocybinové houby. Na hranici stojí MDMA (extáze), někdy označovaná za měkkou drogu. Například toxicita i návykovost alkoholu (a tím i společenská nebezpečnost) je vyšší než toxicita a návykovost MDMA.[9]

Alkohol je lékaři považován za tvrdou drogu, pochybnosti o jeho zařazení vyvolává jen jeho legalita v některých státech. Alkohol vyvolává fyzickou závislost, má smrtelný abstinenční syndrom a přímo poškozuje buňky. Mezi tvrdé drogy patří také pervitin, kokain, toluen a opioidy.[zdroj?]

Toto rozdělení je ovšem velice matoucí, protože používá více obtížně srovnatelných faktorů – hlavně míru návykovosti, riziko poškození organismu a společenskou nebezpečnost. Snaha vyvážit je mezi sebou v jednom žebříčku je nesnadná.[11]

Závislost v pravém slova smyslu na psychedelika či marihuanu neexistuje a například na nikotin je relativně silná, a ještě silnější je u opiodů, především heroinu.[zdroj?] Co se týče rizika poškození organismu, je u psychedelik, někdy označovaných za „měkké“ drogy, relativně vysoké, respektive rizika, která psychedelika přinášejí, jsou velmi specifická, a často je proto příležitostní uživatelé neznají nebo podceňují. Při dodržení jistých pravidel setu a settingu jsou tyto látky jedny z nejneškodnějších, ale při nedodržení, k němuž často u nezkušených uživatelů dochází, mohou již při prvním užití způsobit velké psychické potíže, psychózy, týdny trvající noční můry apod. Fyzicky ale většina psychedelik organismus nepoškozuje.

Pouze psychická závislost může být ve skutečnosti mnohem nebezpečnější než fyzická. Stimulancia pervitin, kokain jsou jedny z nejnebezpečnějších drog.

Rozdělení podle míry nebezpečnosti se promítá i do zákonů mnoha států. Například Spojené státy americké mají čtyři kategorie drog, označované jako A, B, C a D, ve Spojeném království a Švýcarsku se zase používá model s třemi kategoriemi. Rozdělení na měkké a tvrdé drogy používá i nový český trestní zákoník, který je účinný od 1. ledna 2010.

Droga

Psychická závislost

Fyzická závislost

Toxicita

Společenská nebezpečnost

Cannabis Nízká Žádná Ne Ne
Halucinogeny Žádná Žádná Ne Spíše ne
Amfetaminy Vysoká Žádná Spíše ne Spíše ne
Kokain/Crack Vysoká Žádná Spíše ne Spíše ne
Opium Střední Střední Spíše ne Spíše ne
Heroin Vysoká Vysoká Ano Ano
Barbituráty Vysoká Vysoká Ano Ano
Benzodiazepiny Vysoká Střední Spíše ne Spíše ano
Tabák Vysoká Možná Spíše ne Ne
Alkohol Střední až vysoká Střední až vysoká Ano Ano
Rozpouštědla Střední až vysoká Možná Ano Ano
MDMA Žádná Žádná Ano Spíše ne
Ketamin/GHB Střední Možná Spíše ano Spíše ne

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Psychoactive drug na anglické Wikipedii.

  1. http://www.eportal.cz/Articles/73-mekke-a-tvrde-drogy-rozdelil-sam-zivot.aspx
  2. http://www.lsd.cz/lsd/lsd1.html
  3. Např. v Jihoafrické republice vzbudil pozornost případ Prince versus President Law Society Cape of Good Hope and Others (1998), v němž Garreth Prince argumentoval, že užívání marihuany je integrální součástí rastafariánského náboženství.
  4. Lemmer B. The sleep-wake cycle and sleeping pills. Physiol. Behav.. 2007, roč. 90, čís. 2-3, s. 285–93. DOI:10.1016/j.physbeh.2006.09.006. PMID 17049955.  
  5. Fach M, Bischof G, Schmidt C, Rumpf HJ. Prevalence of dependence on prescription drugs and associated mental disorders in a representative sample of general hospital patients.. Gen Hosp Psychiatry.. 2007, roč. 29, čís. 3, s. 257–63. PMID 17484944.  
  6. Goodwin RD, Hasin DS. Sedative use and misuse in the United States.. Addiction.. 2002, roč. 97, čís. 5, s. 555–62. PMID 12033656.  
  7. http://www.ksl.com/index.php?nid=248&sid=588181 Ambien Abuse on Rise Among Teens
  8. Cubała WJ, Landowski J. Seizure following sudden zolpidem withdrawal. Prog. Neuropsychopharmacol. Biol. Psychiatry. 2007, roč. 31, čís. 2, s. 539–40. DOI:10.1016/j.pnpbp.2006.07.009. PMID 16950552.  
  9. a b http://www.adiktologie.cz/articles/cz/60/994/Ktere-drogy-nejvic-skodi.html
  10. NUTT, David. Drug harms in the UK: a multicriteria decision analysis. The Lancet. 2010-11-06, roč. 2010, čís. 376, s. 1558 - 1565. DOI:10.1016/S0140-6736(10)61462-6. (anglicky) 
  11. Alkohol je horší než heroin, crack i pervitin – OSEL.CZ

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]