Vitamín A
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
| Vitamín A | |
|---|---|
|
|
| Obecné | |
| Systematický název | (2E,4E,6E,8E)-3,7-dimethyl-9-(2,6,6-trimethyl-1-cyklohexen-1-yl)-2,4,6,8-nonatetraen-1-ol |
| Sumární vzorec | C20H30O |
| Identifikace | |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 286,456 g/mol |
| Teplota tání | 62–64 °C |
| Teplota varu | 137–138 °C |
| NFPA 704 | |
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Vitamín A (axeroftol) je v tucích rozpustný vitamín. Existuje ve dvou přirozených formách – vitamín A1 (retinol) a vitamín A2 (3-dehydroretinol).
Vitamín A je nutný pro tvorbu rodopsinu, zrakového pigmentu používaného za nízkého osvětlení. Nedostatek vitamínu proto vede k šerosleposti. Vitamín A je také důležitý antioxidant. Rovněž je to nezbytný pro vývoj epitelií, při jeho nedostatku buňky rohovatí (xeróza). Zdrojem vitaminu A je alfa-karoten, beta-karoten a lykopen, což jsou oranžová a červená barviva.
Vitamín A vzniká z provitamínu A, tedy především z beta-karotenu.
Obsah |
[editovat] Zdroje karotenů nebo vitamínu A
Rybí tuk, játra, mrkev, zelené a žluté listy, špenát, kapusta, petrželová nať, kedlubnová nať, meloun, meruňky, zelí, brokolice, kukuřice, dýně, máslo, vaječný žloutek, v menším množství mléko, tučné ryby, třešně aj.
[editovat] Nedostatek
Nedostatek vitamínu A způsobuje šeroslepost,[1] sklon k zánětu očních spojivek a poškození oční sítnice, rohovatění a šupinatění kůže, snížení pohlavní aktivity, zpomalení pohlavního vývoje, snížení potence, snížení imunity, sklon k zánětům a některé další poruchy (viz hypovitaminóza A). K příznakům nedostatku vitamínu patří šeroslepost a bolest očí např. při přechodu z tmy na světlo. Nebezpečný je však i přebytek tohoto vitamínu.
[editovat] Dávkování
Doporučená denní dávka činí 1000 μg/den (či 6000 μg karotenu),[1] při dlouhodobém užívání jsou nutné pravidelné přestávky. Užívání v těhotenství je nutné konzultovat s lékařem, obecně se nedoporučuje (může poškodit nervový systém plodu). Přírodní provitamín A (beta-karoten) by měl být bez vedlejších účinků. Diabetes vyvolává potíže v přeměně betakarotenu na vitamín A. Při nemocech srdce se doporučuje užívat jej formou sirupů či prášků nejčastěji třikrát denně.
[editovat] Snížená účinnost
Spaluje se při sledování televize,[zdroj?] při umělém osvětlení, požívání alkoholu, anacidních žaludečních léků, aspirinu, barbiturátů, léků na snížení cholesterolu.[zdroj?] Ničí se při teplotě nad 100 °C.
[editovat] Předávkování
Vitamín A je jedním z mála vitamínu, jež mohou způsobit hypervitaminózu, tedy onemocnění z nadbytku vitamínu.[1] Ukládá se v játrech. V důsledku toho může předávkování způsobit osteoporózu i otravu. Což je v praxi naštěstí nereálné.
Při konzumaci zeleniny se nemusíme bát předávkování vitamínem A, ale 100 gramů medvědích jater (jež obsahují velké množství vitamínu) nás může i zabít.[zdroj?] Ve volně prodejných výrobcích s kapslemi vitamínu A je ho tak málo, že předávkování prakticky nehrozí.
[editovat] Poznámka
Je synergický s vitamíny skupiny B, C, E, zinkem, vápníkem, selenem a fosforem. Vitamín A sice působí proti rakovině, ale při dlouhodobém užívání dávek nad 1 mg/den naopak zvyšuje riziko vzniku rakoviny plic.Toto bylo sledováno pouze u silných kuřáků, kde je prokázána silná interakce mezi volnými radikály, proto kuřáci neužívají větší dávky než 1 mg/denně. Většina přípravků je v množství 1.6 mg v tabletě, takové přípravky užíváme jednu tabletu obden, lépe je užívat jeho provitamín beta-karoten. Beta-karoten je neškodný, případné vyšší dávky se z těla většinou vyloučí močí. Vitamín A se nachází pouze v živočišných produktech a beta-karoten jen v rostlinných. Organizmus si umí vitamín A vytvořit lépe, když člověk přijímá různé zdroje karotenů a kryptoxantinu, nejen např. jen mrkev. Asimilaci vitamínu A resp. přeměnu karotenů na vitamín A usnadňuje přítomnost tuků, zejména živočišných tuků a kokosového tuku. Také malý příjem bílkovin, resp. aminokyselin zhoršuje asimilaci a využití vitamínu A. Někdy pomáhá i tepelná úprava.
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ a b c ROSS, Don. Food and Nutrition. Jaipur, Indie : Oxford Book Company, 2010. ISBN 978-93-80179-13-1.
[editovat] Související články
[editovat] Literatura
- Pavel Stratil: ABC zdravé výživy; vlastním nákladem, Brno 1993
