Rozštěp

Je navrženo začlenit sem veškerý obsah z článku Rozštěp rtu, třeba jako novou část, a oba tak sloučit. (diskuse)
Odtamtud sem pak má vést přesměrování.

Je navrženo začlenit sem veškerý obsah z článku Rozštěp patra, třeba jako novou část, a oba tak sloučit. (diskuse)
Odtamtud sem pak má vést přesměrování.

Rozštěp obličeje je vrozená vývojová vada, při které nedošlo k přirozenému spojení střední a boční části obličeje ve 4. – 7. týdnu těhotenství. Rozštěpové vady mohou mít různou intenzitu či mohou být jen naznačené. Rozštěpy mohou být jednostranné či oboustranné. Mohou zasahovat ret, čelist, měkké a tvrdé patro. Pokud středový a boční výběžek nesplyne na jedné straně, vznikne rozštěp jednostranný (levostranný, pravostranný), pokud na obou stranách, vznikne rozštěp oboustranný. Pokud za další tři týdny nedojde ke spojení patra sklopením z bočních stran, vzniká rozštěp rtu a patra, tedy celkový rozštěp. Izolovaný rozštěp patra vznikne po správném vývoji rtu, ale nespojením patrových výběžků ve střední čáře.

Příčiny

Příčina vzniku rozštěpu je vždy kombinací vnějších a vnitřních vlivů, které působí na plod. Pouze 20 % těchto vad je dáno genetickým základem přeneseným na dítě od rodičů, 60 % vzniká jako vada nová ze zevní příčiny a 20 % je kombinací obou vlivů. Zevní látky, které jsou známé jako teratogeny (negativně ovlivňují vývoj plodu), jsou např. některá antibiotika, vitamín A, viry, hormony, kouření, alkohol a další. Pro vznik rozštěpu musí působit vždy několik vlivů současně.

Léčba

Léčba je sice dlouhodobou záležitostí, ale výsledky bývají opravdu velmi dobré a tato vada se správně vedenou léčbou nestává hendikepem. V České republice je běžnou praxí operovat rozštěp rtu od druhého dne po narození dítěte. S prvními operacemi tohoto druhu začala MUDr. Jitka Vokurková, Ph.D. v roce 2005 v Dětské nemocnici Brno.

Externí odkaz

• Občanské sdružení Šťastný úsměv