Špenát

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Špenát

Spinacia
Spinacia
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosoliopsida)
Řád: hvozdíkotvaré (Caryophyllales)
Čeleď: laskavcovité (Amaranthaceae)
Rod: špenát (Spinacia)
L., 1753

Špenát (Spinacia) je rod rostlin z čeledi laskavcovitých, ve starších taxonomických systémech byla řazena do čeledi merlíkovité Chenopodiaeceae.[1]

Špenát je jednoletá rostlina. Jedná se o důležitou listovou zeleninu. Kultivována byla v jihozápadní Asii, patrně v Persii. Samotný název je odvozován s perského Esfenaj (اسفناج). Přes Sýrii a Arábii se dostal do severní Afriky, odkud se dostává kolem roku 1100 do Španělska a dále se pak šíří po Evropě. První recepty, ve kterých se používá špenát, jsou dochovány v kuchařské knize z roku 1390.

Navzdory všeobecnému mínění není špenát zvlášť bohatý na železo, ale i tak obsahuje cenné živiny. Podle některých výzkumů[zdroj?] je to dobrý prostředek na prevenci rakoviny. Ve špenátu jsou obsaženy karotenoidy (i beta-karotenu), a to ve vysokých koncentracích. Obsahuje také lutein, karotenový pigment, který působí antioxidačně. Výzkumy prokázaly[zdroj?], že častější konzumace potravy bohaté na beta-karoten pomáhá předejít degenerace žluté skvrny oční sítnice, která často způsobuje slepotu u starších lidí. Špenát se odedávna doporučoval na vysoký krevní tlak (obsahuje hodně draslíku, který reguluje krevní tlak), anémii a také zácpu. Také obsahuje vysoký obsah vitamínu K 380ug/100g. Tudíž lidé, kteří užívají Warfarin, si musí dávat větší pozor na konzumaci špenátu. Denní množství vitamínu K je 90-120ug(ug-mikrogram)[zdroj?].

Traduje se, že obecné považování špenátu za hodnotný zdroj železa vzniklo matematickou chybou, kde byla při analýze špatně napsaná desetinná čárka.[2] Údajný článek s chybou se však nepodařilo dohledat a možná jde jen o legendu.[3]

Výzkumy ovšem prokázaly přítomnost fytohormonů, působících na vývoj svalstva člověka.

Průměrný obsah látek a minerálů[editovat | editovat zdroj]

Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v špenátu.[4]

Složka Jednotka Průměrný obsah Prvek (mg/100 g) Průměrný obsah Složka (mg/100g) Průměrný obsah
voda g/100 g 89,7 Na 140 vitamin C 26
bílkoviny g/100 g 2,8 K 500 vitamin D 0
tuky g/100 g 0,8 Ca 170 vitamin E 1,71
cukry g/100 g 1,5 Mg 54 vitamin B6 0,17
celkový dusík g/100 g 0,45 P 45 vitamin B12 0
vláknina g/100 g 2,1 Fe 2,1 karoten 3,54
mastné kyseliny g/100 g 0,7 Cu 0,04 thiamin 0,07
cholesterol g/100 g 0 Zn 0,7 riboflavin 0,09
energie kJ/100 g 103 Mn 0,6 niacin 1,2

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo špenát ve Wikislovníku
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu


Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. www.mobot.org
  2. Vajsejtlová Barbora: Špenát je ohromnou zásobárnou železa aneb největší mýty o zelenině a ovoci (iDNES.cz)
  3. "SPINACH, IRON and POPEYE: Ironic lessons from biochemistry and history on the importance of healthy eating, healthy scepticism and adequate citation". Internet Journal of Criminology. 
  4. McCance a Widdowson´s:The Composition of Foods, 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404-428-3