Špenát
|
|
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Spinacia
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
Špenát (Spinacia) je rod rostlin z čeledi laskavcovitých, ve starších taxonomických systémech byla řazena do čeledi merlíkovité Chenopodiaeceae.[1]
Špenát je jednoletá rostlina. Jedná se o důležitou listovou zeleninu. Kultivována byla v jihozápadní Asii, patrně v Persii. Samotný název je odvozován s perského Esfenaj (اسفناج). Přes Sýrii a Arábii se dostal do severní Afriky, odkud se dostává kolem roku 1100 do Španělska a dále se pak šíří po Evropě. První recepty, ve kterých se používá špenát, jsou dochovány v kuchařské knize z roku 1390.
Navzdory všeobecnému mínění není špenát zvlášť bohatý na železo, ale i tak obsahuje cenné živiny. Podle některých výzkumů[zdroj?] je to dobrý prostředek na prevenci rakoviny. Ve špenátu jsou obsaženy karotenoidy (i beta-karotenu), a to ve vysokých koncentracích. Obsahuje také lutein, karotenový pigment, který působí antioxidačně. Výzkumy prokázaly[zdroj?], že častější konzumace potravy bohaté na beta-karoten pomáhá předejít degenerace žluté skvrny oční sítnice, která často způsobuje slepotu u starších lidí. Špenát se odedávna doporučoval na vysoký krevní tlak (obsahuje hodně draslíku, který reguluje krevní tlak), anémii a také zácpu. Také obsahuje vysoký obsah vitamínu K 380ug/100g. Tudíž lidé, kteří užívají Warfarin, si musí dávat větší pozor na konzumaci špenátu. Denní množství vitamínu K je 90-120ug(ug-mikrogram)[zdroj?].
Traduje se, že obecné považování špenátu za hodnotný zdroj železa vzniklo matematickou chybou, kde byla při analýze špatně napsaná desetinná čárka.[2] Údajný článek s chybou se však nepodařilo dohledat a možná jde jen o legendu.[3]
Výzkumy ovšem prokázaly přítomnost fytohormonů, působících na vývoj svalstva člověka.
Průměrný obsah látek a minerálů [editovat]
Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v špenátu.[4]
| Složka | Jednotka | Průměrný obsah | Prvek (mg/100 g) | Průměrný obsah | Složka (mg/100g) | Průměrný obsah |
|---|---|---|---|---|---|---|
| voda | g/100 g | 89,7 | Na | 140 | vitamin C | 26 |
| bílkoviny | g/100 g | 2,8 | K | 500 | vitamin D | 0 |
| tuky | g/100 g | 0,8 | Ca | 170 | vitamin E | 1,71 |
| cukry | g/100 g | 1,5 | Mg | 54 | vitamin B6 | 0,17 |
| celkový dusík | g/100 g | 0,45 | P | 45 | vitamin B12 | 0 |
| vláknina | g/100 g | 2,1 | Fe | 2,1 | karoten | 3,54 |
| mastné kyseliny | g/100 g | 0,7 | Cu | 0,04 | thiamin | 0,07 |
| cholesterol | g/100 g | 0 | Zn | 0,7 | riboflavin | 0,09 |
| energie | kJ/100 g | 103 | Mn | 0,6 | niacin | 1,2 |
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ www.mobot.org
- ↑ Vajsejtlová Barbora: Špenát je ohromnou zásobárnou železa aneb největší mýty o zelenině a ovoci (iDNES.cz)
- ↑ "SPINACH, IRON and POPEYE: Ironic lessons from biochemistry and history on the importance of healthy eating, healthy scepticism and adequate citation". Internet Journal of Criminology.
- ↑ McCance a Widdowson´s:The Composition of Foods, 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404-428-3
