Meruňka obecná
|
|
||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Meruňka obecná
|
||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||
|
||||||||||||
|
|
||||||||||||
| Prunus armeniaca L., 1753 |
||||||||||||
|
|
||||||||||||
|
Armeniaca vulgaris |
Meruňka obecná (Prunus armeniaca, synonymum Armeniaca vulgaris) je strom z rozsáhlého rodu slivoň Prunus, kam patří také broskvoň, třešeň nebo švestka.
Obsah |
[editovat] Původ
Pochází z Číny. Do Evropy se dostala přes Arménii počátkem letopočtu, do Česka se rozšířila z Itálie přes Slovinsko, Štýrsko a Rakousy.
[editovat] Plody
Plody meruňky jsou peckovice s oranžovým oplodím. Dozrávají většinou uprostřed léta. Konzumují se buď v čerstvém stavu, zavařené nebo v podobě marmelády. Ta je velmi oblíbena pro kyselosladkou chuť a příjemnou vůni.
Pěstuje se v oblastech s mírnou zimou, v Česku jen ve vinorodných krajích. Nejlepší meruňkové polohy jsou na jižní Moravě, jihozápadním a východním Slovensku, v nadmořské výšce do 250m, s průměrnou roční teplotou nad 8,5 °C a úhrnem ročních srážek 550 mm; musí být chráněmy před pronikáním chladných větrů. Meruňky lze úspěšně pěstovat na černozemích, popřípadě na hnědozemích, v hlinitých až písčitohlinitých půdách v kukuřičném, vyjmečně v řepařském výrobním typu. Pro těžší půdy jsou vhodnější generativně množené podnože s bujnějším růstem; meruňkové semenáče, dokonce i některé podnože slivoní (renklóda, špendlík žlutý).
Má krátkou dormanci, velmi jí škodí jarní mrazy. Na nízké teploty kolem 0 °C jsou citlivé hlavně květy a mladé plůdky.
Nejrozšířenější je v Česku odrůda Velkopavlovická, s poměrně velkými plody výborné kvality. Je však citlivá na jarní mrazy a houbové choroby. V poslední době se zkouší nově vyšlechtěné, odolnější odrůdy. Další odrůdy meruňek jsou například: Bergeron, Karola, Goldrich, Hargrand nebo Maďarská.
[editovat] Taxonomie
Meruňka (Armeniaca) je ve skutečnosti podrod rodu slivoň (Prunus), byť na přelomu 80. a 90. let minulého století byla krátce považována za samostatný rod[1]. Podobně čeleď růžovité byla rozdělována na několik samostatných skupin, z nichž meruňka byla řazena do skupiny mandloňovité (Amygdalaceae). Dnes se již tato systematika téměř neužívá, ovšem český název druhu zůstal meruňka obecná (byť správnější by bylo nazývat ho slivoň meruňka).
[editovat] Průměrný obsah látek a minerálů
Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v syrových meruňkách. [2]
[editovat] Odrůdy
- Bredská - Karola - Maďarská - Paviot - Rakovského - Sabinovská - Veecot - Velkopavloviská - Bergeron
| Složka | Jednotka | Průměrný obsah | Prvek (mg/100 g) | Průměrný obsah | Složka (mg/100g) | Průměrný obsah |
|---|---|---|---|---|---|---|
| voda | g/100 g | 87,2 | Na | 2 | vitamin C | 6 |
| bílkoviny | g/100 g | 0,9 | K | 270 | vitamin D | 0 |
| tuky | g/100 g | 0,1 | Ca | 15 | vitamin E | 0 |
| cukry | g/100 g | 7,2 | Mg | 11 | vitamin B6 | 0,08 |
| tuky | g/100 g | 0,1 | P | 20 | vitamin B12 | 0 |
| vláknina | g/100 g | 1,7 | Fe | 0,5 | karoten | 0,2 - 3,37 |
| mastné kyseliny | g/100 g | stopy | Cu | 0,06 | thiamin | 0,04 |
| cholesterol | g/100 g | 0 | Zn | 0,1 | riboflavin | 0,05 |
| energie | kJ/100 g | 134 | Mn | 0,1 | niacin | 0,5 |
[editovat] Reference a literatura
- ↑ DOSTÁL, J.. ová květena ČSSR.. Praha : Academia, 1989.
- ↑ McCance a Widdowson´s:The Composition of Foods, 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404-428-3
|
|||||
