Slivoň mirabelka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Slivoň mirabelka

Vzrostlá slivoň mirabelka (Prunus domestica syriaca)
Vzrostlá slivoň mirabelka (Prunus domestica syriaca)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: růžotvaré (Rosales)
Čeleď: růžovité (Rosaceae)
Rod: slivoň (Prunus)
Druh: slivoň švestka (Prunus domestica)
Poddruh: slivoň mirabelka
Trinomické jméno
Prunus domestica L. subsp. syriaca
(Borkh.) Janch. ex Mansf., (1959)
Synonyma

Prunus insititia cv. 'Mirabelka nancyská' [1]

Květy slivoně mirabelky
Plody slivoně mirabelky

Slivoň mirabelka (Prunus domestica syriaca), je poddruhem slivoně švestky neboli švestky domácí.

Vymezení pojmu[editovat | editovat zdroj]

Rozsáhlý rod slivoň prochází obdobím nejednotných náhledů na vnitřním zatřídění jednotlivých taxonů, to se týká i slivoně mirabelky. Na této stránce je použito odborné pojmenování slivoně mirabelky tak, jak je uvedeno v "Nařízení komise (ES) 1168/1999 ..." [2]

Plody slivoně mirabelky, dále jen mirabelky, se v praxi mnohy z neznalostí zaměňují za plody slivoně myrobalánu (= slivoně třešňové, = myrobalánu třešňového, =myrobalánu (Prunus cerasifera) nebo plody špendlíku (Prunus domestica L. subsp. insititia Poiret cv. 'Pomariorum' Boutigny).[3].

Myrobalán, používá se pro mrazuvzdornost na podnože slivoní, má kulaté plody s menší dužinou která nejde oddělit od pecky, bývá nazelenalý, žlutý až červený. Špendlík vypadá jako menší žlutá švestka, je tedy oválný, dužinu lze oddělit od pecky.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Strom mirabelky roste silně, vytváří kuželovitou až kulovitou korunu. Větvičky jsou bez trnů, v mládí jsou ochlupené a později lysé. Listy jsou eliptické až obvejčité, 5 až 10 cm dlouhé, jemně vroubkovaně pilovité. Zelenobílé květy, vykvétající před olistěním, má shodné s ostatními slivoněmi, v květu je 20 až 30 tyčinek a jeden volný semeník. Kvete středně pozdně, květy jsou samosprašné a zároveň jsou dobrými opylovači pro pozdně kvetoucí odrůdy slivoní. Proti mrazům je středně odolná, květ snese až – 4 °C, plodí pravidelně.

Kulovité plody peckovice zlatožluté barvy jsou poměrně drobné, jeden váží 8 až 12 gramů. Povrch plodu je z osluněné strany karmínově tečkován. Slupka je tenká ale pevná a lze ji snadno sloupnout. Středně pevná žlutá dužnina je sladká a příjemně aromatická, od pecky se dobře odděluje.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Sklízí se od poloviny srpna, lze ji také setřásat. Plody uskladněné v chladírně vydrží několik týdnů. Používá se pro přímý konzum i pro zpracování na kompoty. Přezrálé plody jsou vhodné k výrobě kvasu pro pálení slivovice.

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Pěstují se kmenné tvary na podnoží semenného myrobalánu, jako pravokořenná má malé plody. Výchovný řez koruny trvá čtyři až pět let. Větve nesmí vyrůstat pod ostrým úhlem, mohou se pak vylomit. Zakládají se na kmenovém prodloužení ve výšce od 80 do 160 cm. Pokud je koruna vytvarovaná, prodlužující výhonky kmene, kosterních a bočních větví se již nezakracují. Odstraňují se pouze výhony zabraňující přístupu světla.

České republice se prozatím množí jediný kultivar 'Nancyská', který je odolný proti virové nemoci šarce i houbovitým chorobám. V zahraničí jsou vyšlechtěny velkoplodé kultivary, např. 'Bellamira', s plody o váze 18 gramů a 'Frühe Mirabelle' v Německu nebo 'Nancy' a 'Metz' ve Francii.

Mnohem větší pozornost se mirabelkám věnuje ve Francii, kde v oblasti Lotrinska, které má ideální klima a složení půdy, se ročně sklídí asi 15 000 tun plodů. Mirabelky z Lotrinska mají od roku 1996 Evropskou unií přiznanou ochrannou značku místa původu, která je garantem kvality.

Škůdci[editovat | editovat zdroj]

Slivoň mirabelku napadají hlavně houbovité choroby, obzvláště po vlhkých, teplých jarech. Jsou to především:

  • mnohojizvec švestkový (Polystigma rubrum) – houbovitá červená skvrnitost listů,
  • hlízenka chabá (Monilinia laxa) - moniliová hniloba plodů,
  • kadeřavka švestková (Taphrina pruni) – deformované plody.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.biolib.cz/cz/taxon/id627056/
  2. eur-lex.europa.eu
  3. hostetin.veronica.cz
  4. http://www.biolib.cz/cz/taxon/id39512/

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]