Višeň obecná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Višeň obecná

Višeň obecná
Višeň obecná
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Třída: vyšší dvouděložné rostliny (Rosopsida)
Podtřída: Rosidae
Řád: růžotvaré (Rosales)
Čeleď: růžovité (Rosaceae)
Rod: slivoň (Prunus)
Binomické jméno
Prunus cerasus
L.

Višeň obecná nebo pouze višeň (Prunus cerasus L.) je ovocný strom z čeledi růžovitých (Rosaceae).

kvetoucí višeň

.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Višeň obecná dorůstá výšky okolo 10 m. Koruna stromu je kuželovitá až kulovitá. Větvičky jsou na konci převislé; listy jsou střídavé, lesklé a jemně vejčité,vypadají skoro stejně jako u třešně. Bílé květy rostou ve svazcích. Plody jsou tmavočervené peckovice. Kvete začátkem května.

Višně, které se nejčastěji pěstují jsou děleny do dvou hlavních skupin: [1]

  • amarelky - jsou světle zbarvené višně, lehce zploštělé koncích a mají bezbarvou šťávu (třešňovišně)
  • kyselky - jsou tmavě zbarvené třešně srdce nebo sférického tvaru a mají tmavou šťávu
  • skleněnky - jsou světle zbarvené višně, chuť nakyslá

Areál rozšíření[editovat | editovat zdroj]

květy

Původní oblast výskytu višně obecné byla v jihovýchodní Evropě, západní Asii a severní Indii. Pěstováním se rozšířila do celého světa. Roste v mírném podnebném pásu.

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Lokalita[editovat | editovat zdroj]

Výběr správného místa pro sad je velmi důležitý, protože žádné jiné ovoce (mimo višní) není tak náchylné k poškození mrazem nebo studenými dešti během kvetení. Ideální místo je ve vyšší nadmořské výšce, kde je dobré proudění vzduchu v propustných půdách. Takové místo může snížit nebezpečí úrazu pozdních jarních mrazů a také snižuje napadení moniliózou. Pokud má pěstitel na výběr stejně žádoucí pozemky svažující se v různých směrech, měla by být upřednostněn severní svah. Blízkost velkých vodních ploch také snižuje nebezpečí pozdních mrazů.[1]

Množení[editovat | editovat zdroj]

Obvyklý způsob šíření třešní je očkování. Jednoleté podnože jsou vysazeny a následující léto očkovány. Ve školce je založena korunka s terminálem, ačkoliv lze višně úspěšně pěstovat i s dutou korunou.[1]

Půda[editovat | editovat zdroj]

Když stromy přicházejí do plodnosti, je zpravidla vhodné udržovat sad dobrou kultivací, v některých případech je výhodné zasít jetel v a nechat jej dvě nebo tři sezony, a to zejména v případě, že stromy ještě hodně rostou. Je bezpečné říci, že je vhodné pěstování v písčitých půdách. Je velmi důležité, aby kultivace půdy byla zahájena co nejdříve na jaře , aby se udržel co největší díl vlhkosti v půdě.[1]

Řez[editovat | editovat zdroj]

Ve srovnání s většinou ostatních stromů postačí slabší řez, a to zejména po prvních dvou nebo třech letech. Může být však někdy nezbytné omezit růst na polovinu každý rok, než strom začne plodit. Pokud se tak stane, že musí být řez prováděn uváženě, protože je hlubokým řezem vyvolán růst. Poté co stromy dosáhnou vrcholu plodnosti je třeba řez omezit na nezbytné zásahy jako je odstranění napadených větví.[1]

Hnojení[editovat | editovat zdroj]

Otázka vhodnosti hnojení třešňových sadů do značné míry závisí na místních podmínkách. Obecně však platí, že jeteloviny mohou být pěstovány jako meziplodiny a na jaře použity jako zelené hnojení. Pak bude malá potřeba aplikovat dusíkatá hnojiva. Uvádí se , že někteří pěstitelé používají fosfátová hnojiva, a to zejména ve formě citrofosfátu.[1]

Sklizeň[editovat | editovat zdroj]

Organizace sklizně může být vážný problém, protože ovoce zraje velmi rychle a musí být rychle sklizeno, nebo se bude kazit. Z tohoto důvodu by měl pěstitel zasadit velký třešňový sad tam, kde si je jistý, že může zajistit dostatek sběračů v termínu sklizně.[1]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Plody ze zpracovávají na kompoty, džemy, šťávy a používají se jako přísada do ovocných koláčů.

Višňové dřevo se zpracovává v nábytkářském průmyslu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Čerešňa višňová na slovenské Wikipedii.

  1. a b c d e f g INTERNATIONAL LIBRARY OF TECHNOLOGY. Fruit-culture, volume 1. [online]. Scranton, Pa., International Textbook Co., 1912, [cit. 2014-03-28]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOLÁK J., STODOLA J., SEVERA F. - Veľká kniha liečivých rastlín

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu
  • Slovníkové heslo višeň ve Wikislovníku