Kaštanovník setý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxJak číst taxobox

kaštanovník setý

kaštanovník setý
kaštanovník setý

Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: bukotvaré (Fagales)
Čeleď: bukovíté (Fagaceae)
Rod: kaštanovník (Castanea)
Binomické jméno
Castanea sativa
Mill., 1768

Kaštanovník setý (Castanea sativa Mill.) nazývaný též kaštanovník jedlý je opadavý listnatý strom z čeledi bukovitých (Fagaceae).

Obsah

[editovat] Synonyma

  • Castanea vesca Gaertner
  • Castanea vulgaris Lam.

[editovat] Popis

  • Strom kaštanovníku setého (lidově „jedlého kaštanu“) dorůstá výšky 20–25 m a má širokou vejčitou korunu.
  • Tloušťka jeho kmene někdy přesahuje až 2 m. Dožívá se věku 1000 let, někdy i víc.[zdroj?]
  • Borka je v mládí hladké, olivově hnědá, která se časem mění v hnědošedou rozpukanou.
  • Listy jsou na větvičce uspořádané střídavě, list na vrcholu větvičky je největší. Mají tvar podlouhlé elipsy. Každý postranní nerv na listu je zakončený ostnem. Svrchu jsou listy tmavě zelené a zespodu světle zelené.
  • Kvete v květnu a v červnu. Je to rostlina jednodomá; květy jednodomé a jednopohlavní; rostlina je převážně cizosprašná = lépe plodí, pokud je dva a více stromů.
  • Plody jsou po 2 – 3 v pichlavém obalu, který puká čtyřmi švy.
  • Semena (kaštany neboli maróny) jsou lesklé, tmavě hnědé a dozrávají v září. Semena jsou jedlá, jí se po upečení nebo uvaření, obsahují hodně škrobu, cukru a bílkovin.

[editovat] Areál rozšíření

Nejvíce se pěstují v jižní Evropě a v Přední Asii. V Česku se mu nejlépe daří na teplých svazích ve vinařských oblastech. Jeho dřevo je těžké, pevné, tvrdé, pružné a houževnaté.

[editovat] Použití

Je to známá pochoutka po celé Evropě.

Obvykle se tepelně upravují naříznutím na špičce do kříže a krátkým opečením na horké plotně, ale mohou se i rozemlít a vzniklá mouka slouží k přípravě pečených zákusků.

Získávání obživy ze stromů je ekologicky výhodné, protože půda není narušována orbou a v okolí může být zachována původní flóra a fauna.

Nevýhodou kaštanovníku je, že patří mezi silné alergeny. Neměl by být proto vysazován v blízkosti obydlí a úřadů, spíše v sadech, hájích a lesích. Děti by si pod kvetoucím kaštanovníkem neměly hrát.

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu