Jižní Korea
| Korejská republika 대한민국 大韓民國 Tehan minguk |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| Hymna: Aegukga | |||
| Motto: 널리 인간세상을 이롭게 하라 (neoficiální) | |||
| Geografie | |||
| Hlavní město: | Soul | ||
| Rozloha: | 98 480 km² (109. na světě) z toho zanedbatelné % vodní plochy |
||
| Nejvyšší bod: | Halla-san (1950 m n. m.) | ||
| Časové pásmo: | +9 | ||
| Obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 48 422 644 (25. na světě, odhad 2005) | ||
| Hustota zalidnění: | 492 ob. / km² (20. na světě) | ||
| HDI: | ▲ 0,877 (velmi vysoký) (12. na světě, 2010) | ||
| Jazyk: | korejština (úřední) | ||
| Náboženství | bez náboženské příslušnosti 46 %, křesťané 26 %, buddhisté 26 %, konfuciáni 1 %, jiní 1 % | ||
| Státní útvar | |||
| Státní zřízení | prezidentská republika | ||
| Vznik | 15. srpna 1945 (nezávislost na Japonsku) | ||
| Prezidentka | Pak Kun-hje | ||
| Předseda vlády | Jung Hong-won | ||
| Měna | jihokorejský won (KRW) | ||
| Mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-1 | 410 KOR KR | ||
| MPZ | ROK | ||
| Telefonní předvolba | +82 | ||
| Národní TLD | .kr | ||
Jižní Korea, úředním názvem Korejská republika (
Tehan minguk), je stát ve východní Asii, zaujímající jižní polovinu Korejského poloostrova. Jeho sousedem je Severní Korea. Počet obyvatel v roce 2013 přesahuje 50 milionů. Největším a zároveň hlavním městem je Soul. Úředním jazykem je korejština. V korejštině zní celý název Tehan minguk (대한민국 Republika velkého národa Han), ve zkrácené podobě Hanguk (한국 Země Han – jihokorejský společný název pro Severní a Jižní Koreu) nebo Namhan (남한 – Jižní Korea).
Jižní Korea je zřízením prezidentská republika s demokratickou formou vlády. Ačkoli po korejské válce patřila mezi nejchudší státy světa, od té doby její ekonomika zaznamenala rapidní růst a zařadila se mezi asijské tygry. Dnes je Jižní Korea plně vyspělým státem s ekonomikou světového významu a 15. nejvyšším HDP na světě.
Obsah |
Historie [editovat]
- Související informace naleznete v článku Dějiny Koreje.
Založení [editovat]
Na konci 2. světové války byla Korea rozdělena podél 38. rovnoběžky na severní část, jež byla okupována Sovětským svazem, a na jižní část, jež byla okupována Spojenými státy. Obě části založily vlastní vládu v roce 1948.
Korejská válka [editovat]
- Související informace naleznete v článku Korejská válka.
V červnu 1950 překročila vojska KLDR hraniční rovnoběžku a zahájila tak Korejskou válku. Spojenými státy a OSN podporovaný jih a komunistickým blokem zaštiťovaný sever se nakonec dostaly do slepé uličky a musely podepsat příměří v roce 1953, kdy byl Korejský poloostrov rozdělen demilitarizovanou zónou přibližně v oblasti původní demarkační linie.
27. května 2009 Severní Korea oznámila že se příměřím již necítí vázána.
8. březen 2013 Korejská lidově demokratická republika oficiálně oznamuje, že korejská dohoda o příměří se s okamžitou platností ruší.
Autokratický režim [editovat]
Po válce byla autokratická vláda I Sung-mana odstavena od moci studentskými nepokoji a v roce 1960 byla ustanovena krátká doba občanské vlády. Avšak vojenský převrat vedený generálem Pak Čong-huiem v následujícím roce nastolil diktaturu, která trvala 18 let, během níž ekonomika prudce posílila. Pak byl zavražděn v roce 1979 a dalším překvapivým převratem se zmocnil moci generál Čon Du-hwan. Masivní studentské demonstrace na jaře roku 1980 měly za následek tvrdý vojenský zákrok a masakr v Kwangdžu (Povstání v Kwangdžu).
Demokratizace [editovat]
Občanské nepokoje způsobily konec vojenské vlády a demokratické reformy postupně pokračovaly pod vládou Ro Tche-ua, Kim Jong-sama a Kim Te-džunga.
V 90. letech se Jižní Korea stala jednou z velkých světových ekonomik. V roce 1996 se Jižní Korea připojila k OECD. Přestože národ velice ekonomicky strádal během Asijské finanční krize, Jižní Korea je dnes plně fungující moderní demokracií a jedním z asijských tygrů.
Politika [editovat]
Otázka sjednocení [editovat]
Otázka sjednocení země zůstává významným politickým tématem; přesto nebyla podepsána se Severem žádná mírová smlouva. V roce 2000 se konalo historicky první jednání mezi Severní a Jižní Koreou, přičemž Jih pokračuje v tzv. „sluneční politice“ směřující k dohodě. Od té doby pravidelné kontakty vedou k opatrnému oteplování vztahů.
Průměrný obyvatel Jižní Koreje si naproti tomu překotné sjednocení se Severem příliš nepřeje. Korejci si jsou vědomi situace, která nastala po pádu někdejšího východního Německa, a toho, že by nutná ekonomická pomoc Severu po sjednocení značně zatěžovala státní rozpočet i kapsy daňových poplatníků. Oproti situaci v rozděleném Německu je však rozdíl daleko drastičtější: HDP Západního Německa na hlavu byl v době sjednocení třikrát vyšší než v NDR, zatímco HDP Jižní Koreje na hlavu v roce 2012 byl osmnáctkrát vyšší než v KLDR.
Mladí Korejci dnes již vidí sjednocení jako nemožné, tvrdí, že vzhledem k padesátileté izolaci mají dnes severní Korejci podstatně jiný jazyk, kulturu a zvyky a jsou svébytným národem. Po více než padesáti letech se definitivně zpřetrhávají i poslední pouta rozdělených rodin, a obě země tak již spojuje hlavně společná historie.
Spory [editovat]
Vnitrokorejské [editovat]
Jeden z vnitrokorejských sporů se týká i pouhého pojmenování země. Jižní Korea používá pro obě země společný název Hanguk (한국, země lidu Han). Je-li potřeba rozlišit mezi jižní a severní částí, použije se pro Jižní Koreu název Namhan (남한, jižní Han) a pro KLDR Pukhan (북한, severní Han). V Severní Koreji je situace stejná, severokorejci používají starý historický název Čoson (조선), případně pro upřesnění Pukčoson (북조선) a Namčoson (남조선).
Když někdo v Jižní Koreji mluví o Koreji obecně a použije název Čoson, vše je zcela v pořádku, žádný problém nevznikne, dotyčný v nejhorším případě sklidí salvu smíchu. Naproti tomu, kdyby se v Severní Koreji někdo (lhostejno kdo) byť jen opovážil vyslovit slovo Hanguk, je zle, nastane trapné ticho a dotyčný se vystavuje riziku fyzické inzultace. Severokorejci tento název odmítají, protože naposledy byl pro zemi používán v krátkém období před nástupem japonské okupace.
Mezinárodní [editovat]
Kromě dlouhodobě napjaté situace na hranici se Severní Koreou je Jižní Korea obzvláště citlivá na jakékoli dění související s maličkým souostrovím Tokdo, které se nachází na strategickém místě asi na půli cesty mezi Koreou a Japonskem. Na ostrovy si dělají nárok obě země: Korea jej klasifikuje jako součást souostroví Ullung, ležícího v provincii Severní Kjŏngsang; v Japonsku je pod názvem Takešima zařazen jako část města Okinošima, distrikt Oki, prefektura Šimane. Důvodem tohoto konfliktu je určitá nejednoznačnost japonských poválečných smluv.
Geografie [editovat]
Jižní Korea zaujímá jižní část Korejského poloostrova. Ze západu je omývána vodami Žlutého moře, na východě vodami Japonského moře. Zajímavostí je, že poválečná nevraživost vůči Japonsku se promítla i do geografických názvů: Korejci Žluté moře nazývají Západní moře, Japonské moře pak nazývají Východní moře.
Terén je, obdobně jako v Severní Koreji, velmi hornatý (pohoří Diamantové hory), a většina půdy není obdělávatelná. Na jihozápadě a jihovýchodě země jsou nížiny, ty ale zaujímají jen 30% plochy země.
V blízkosti Korejského poloostrova je také asi 3 000 menších ostrovů a ostrůvků, z nichž největší je ostrov Čedžu (1 845 km2), asi 100 km od jižního pobřeží. Na tomto ostrově se také nachází nejvyšší vrchol Jižní Koreje, vyhaslá sopka Halla-san (1 950 m n. m.).
Podnebí je v jižní Koreji mírné. V létě nastává krátké období dešťů, zimy mohou být velmi tuhé. Průměrná lednová teplota v Soulu je od -7 ˚C do +1 ˚C, průměrná teplota v červenci je od 22 ˚C po 29 ˚C. Zimní teploty jsou nižší na východním pobřeží. Většina srážek spadne v letním období dešťů.
Hory [editovat]
- pohoří Diamantové hory
Řeky [editovat]
Nerostné bohatství [editovat]
Obyvatelstvo [editovat]
Náboženství [editovat]
- Související informace naleznete v článku Náboženství v Jižní Koreji.
Náboženská situace v Jižní Koreji je složitá a rychle se vyvíjí, což znesnadňuje její popis. Tradiční asijská náboženství si dosud uchovala určitý vliv, který ale zřetelně upadá na úkor křesťanství a agnosticismu. Podle statistik z roku 2005 sestavených vládou se téměř polovina obyvatel nehlásí k žádnému náboženství.
Početně nejvíce zastoupeným náboženstvím je křesťanství, k němuž se hlásí necelých 30 % obyvatel (z toho asi 2/3 protestantů a 1/3 katolíků) a až po něm následuje tradičnější buddhismus (necelých 23 %). Podíly příslušníků jiných náboženství už nepřesahují 0,5 %.
Ekonomika [editovat]
Po konci korejské války patřila Jižní Korea deset let k nejchudším státům světa. HDP na hlavu v roce 1960 činil 79 amerických dolarů, což bylo méně než ve většině jihoamerických a některých afrických zemích. V roce 1963 se chopil moci diktátor Pak Čong-hui. Provedl zásadní reformy a rozhodl se vybudovat silně exportní ekonomiku. Právě jemu je připisována proměna Jižní Koreje v asijského tygra. Infrastrukturu financoval především z japonských investic, s čímž byla spojena normalizace korejsko-japonských vztahů, která vyvrcholila smlouvou o vzájemných vztazích z roku 1965. Někdy se také tomuto ekonomickému zázraku také říká Zázrak na řece Han.
Ekonomický růst byl poněkud zbrzděn ekonomickou krizí v roce 1989, ale přesto v roce 2010 HDP na hlavu v přepočtu na kupní sílu dosáhlo 30 000 dolarů, což se téměř rovná HDP zemí jako je Japonsko. Jižní Korea je členem OECD.
Hospodářské ukazatele
- HDP - 1,55 bilionu USD (2011)
- Růst HDP - 3,9% (2011)
- HDP na osobu - 31.800 USD (2011)
- Nezaměstnanost - 3,3% (2011)
- Veřejný dluh - 23,7% HDP (2010)
- Inflace - 4,5% (2011)
- Hodnota exportu - 466,3 mld. USD (2010)
- Hodnota importu - 417,9 mld. USD (2010)
Průmysl [editovat]
- strojírenský
- automobilový (Hyundai, KIA, Ssang-Yong, Daewoo)
- textilní
- potravinářský (Jinro Distillers Co., Ltd)
- chemický
- elektrotechnika (Samsung, LG, iRiver, iAudio (Cowon))
Města a provincie [editovat]
Jižní Korea se skládá z jednoho speciálního města, šesti metropolitních měst a devíti provincií.
Hlavní město [editovat]
- Soul (서울특별시; 서울特別市; Soul Tchukpjolši)
Metropolitní města [editovat]
- Inčchon (인천광역시; 仁川廣域市; Inčchon kwangjokši)
- Tegu (대구광역시; 大邱廣域市; Tegu kwangjokši)
- Ulsan (울산광역시; 蔚山廣域市; Ulsan kwangjokši)
- Pusan (부산광역시; 釜山廣域市; Pusan kwangjokši)
- Kwangdžu (광주광역시; 光州廣域市; Kwangdžu kwangjokši)
- Tedžon (대전광역시; 大田廣域市; Tedžon kwangjokši)
Provincie [editovat]
- Kjonggi (경기도, 京畿道)
- Kangwon (강원도, 江原道)
- Severní Kjongsang (경상북도, 慶尙北道)
- Jižní Kjongsang (경상남도, 慶尙南道)
- Jižní Čolla (전라남도, 全羅南道)
- Severní Čolla (전라북도, 全羅北道)
- Jižní Čchungčchong (충청남도, 忠淸南道)
- Severní Čchungčchong (충청북도, 忠淸北道)
- Čedžu (제주도, 濟州道)
Literatura [editovat]
- ECKERT, J, a kol. Dějiny Koreje. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7106-580-7.
Externí odkazy [editovat]
- Dvanáctkrát Jižní Korea: velký audio i obrazový seriál Českého rozhlasu
- Články o Jižní a Severní Koreji, historie, politika, kultura, zajímavosti
- Základní informace o Jižní Koreji ve slovenském jazyce
- Fotogalerie z cesty po Jižní Koreji
- South Korea - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
- South Korea (2011) [online]. Freedom House, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
- Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 — South Korea Country Report [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
- Bureau of East Asian and Pacific Affairs. Background Note: South Korea [online]. U.S. Department of State, 2011-07-07, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
- CIA. The World Factbook - Korea, South [online]. REV. 2011-07-12, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
- Library of Congress. Country Profile: South Korea [online]. 2005-05-11, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
- Zastupitelský úřad ČR v Soulu. Souhrnná teritoriální informace: Korejská republika [online]. Businessinfo.cz, 2011-11-14, [cit. 2011-12-29]. Dostupné online. (česky)
- HAHN, Bae-ho, a kol. South Korea [online]. Encyclopaedia Britannica, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)