The Economist

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

The Economist je britský týdeník o nejnovějších událostech a mezinárodních vztazích vydávaný od roku 1843Londýně. Jeho vlastníkem je The Economist Newspaper Ltd. Přestože se The Economist sám označuje jako „noviny,“ každé číslo je vydáváno na lesklém papíře, jako zpravodajský časopis. V roce 2007 byl průměrný denní prodej kolem 1,3 milionu výtisků,[1] z čehož polovina je prodána v severní Americe.[2]

The Economist o sobě prohlašuje, že “není žádnou kronikou ekonomiky”. Spíše se snaží “zapojit do nelehkého boje, který svádí inteligence s neznalostí, z nichž jedna nás žene neustále kupředu a druhá našemu vývoji brání.” Časopis se zaměřuje na vysoce vzdělané čtenáře, v jejichž řadách byste našli i řadu vlivných představitelů a politiků. Jeho filosofie byla odjakživa „liberální, ne konzervativní.“

Rysy časopisu[editovat | editovat zdroj]

Primárním zájmem časopisu je přinášet zprávy ze světa, politiky a byznysu. Pravidelně se v něm objevují i rubriky zaměřené na vědu a techniku, přičemž stejná pozornost je věnována i knihám a umění. Přibližně jednou za dva týdny v čísle vychází speciální obsáhlá reportáž, která se věnuje určité problematice, ekonomickému odvětví či zeměpisné oblasti. Jednou za tři měsíce časopis uveřejňuje i reportáž ze světa techniky, nazývaná Technology Quarterly (Technický čtvrtletník).

Z článků je většinou patrné, jaký postoj k nim redakce zaujímá, a téměř nikdy v nich nenajdete novinový podtitulek se jménem autora (tzv. byline). Dokonce se nikde neuvádí ani jméno šéfredaktora. Z dlouholeté tradice vyplývá, že jedinou výjimku tvoří situace, kdy redaktor odchází ze své pozice; jedině tehdy může svůj článek podepsat.

V každém vydání najdete několik esejistických rubrik, které jsou pojmenovány podle svého tematického zaměření:

  • Bagehot (Velká Británie) – Walter Bagehot (19 stol.) byl odborníkem na anglickou ústavu a jedním z prvních editorů Economistu.
  • Charlemagne (Evropa) – pojmenováno podle Karla Velikého (Charlemagne), císaře Franské říše.
  • Lexington (Spojené státy) – rubrika nese název města v Massachusetts, kde padl první výstřel Americké revoluce.
  • Buttonwood (Finance) – buttonwood (česky „platan“.) U tohoto stromu se začali scházet první obchodníci z Wall Street.
  • Banyan (Asie) – pojmenováno podle druhu indického fíkovníku. Je zde uveřejňována pestrá škála témat týkající se asijského kontinentu.
  • Schumpeter (Byznys) – pojmenováno podle ekonoma Josefa Aloise Schumpetera.

Mezi další pravidelné rubriky patří například:

  • Face Value, zabývající se předními osobnostmi světového byznysu
  • Economics Focus, jehož ekonomická témata se často zakládají na akademických výzkumech.

Časopis také každoročně vydává publikaci nazvanou The World in Year. [3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku The Economist na anglické Wikipedii.

  1. Worldwide circulation vitality [online]. The Economist, [cit. 2009-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. E.M. O'Rorke subscription letter [online]. NPR, [cit. 2009-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. EMMOT, Bill. Time for a referendum on the monarchy [online]. The Guardian, [cit. 2009-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]