Jaderná energie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Susquehanna Steam Electric Station v Pensylvánii
Roční spotřeba paliva v jaderné elektrárně

Jaderná energie je energie, která existuje a uvolňuje se z jaderných reakcí v atomovém jádře. Nadneseně bývá označována také jako atomová energie. Prostřednictvím speciálních zařízení je možné ji využívat, příslušné technické a ekonomické odvětví se označuje jako jaderná energetika (viz pro detailnější informace). Pro mírové účely se v současnosti průmyslově využívá štěpná reakce uranu nebo plutonia, uvažuje se rovněž o využití thoria. Předmětem intenzivního výzkumu je praktické využití termonukleární syntézy (především přeměna vodíku na hélium).

Jaderná energie se řadí mezi neobnovitelné zdroje energie,[1][2][3] ačkoli v České republice existují snahy ji zařadit mezi zdroje obnovitelné.[4][5] Příslušný český zákon ji však seznamu podporovaných obnovitelných zdrojů neuvádí.[6]

V technologické úrovni využití jaderné energie patří Česko k relativně významným státům.

Obsah

Využití jaderné energie[editovat]

Související informace naleznete v článku Jaderná energetika.

Nejvýznamnějším využitím jaderné energie je výroba elektrické energie v jaderných elektrárnách. Jaderné zdroje mají nyní přibližně 17% podíl na světové výrobě elektřiny a přibližně 7% podíl na spotřebě energie celkově.[7]

Jaderné reaktory se také používají k pohonu lodí a ponorek, k výrobě izotopů pro další využití a k výzkumu, ojediněle k odsolování mořské vody, zároveň se (většinou jako vedlejší produkt při výrobě elektřiny) využívají k vytápění či ohřevu vody.

Historie využití jaderné energie[editovat]

Související informace naleznete v článku Jaderná energetika#Historie.
Schéma tlakovodního reaktoru
Schéma varného reaktoru (BWR)
Štěpná reakce: neutron rozštěpí jádro Uranu, z něho se uvolní další tři neutrony, které štěpí další jádra uranu; zároveň se uvolní energie

První úspěšný pokus s jaderným štěpením provedli v roce 1938 v Berlíně Otto Hahn, Lise Meitner a Fritz Strassman.

Během 2. světové války se rozběhl jaderný program v řadě zemí. První řízená řetězová štěpná reakce se uskutečnila 2. prosince 1942 v reaktoru CP-1, který postavil Enrico Fermi v podzemí stadionu Chicagské univerzity.

K výrobě elektřiny byl jaderný reaktor poprvé využit v roce 1951 ve výzkumné stanici EBR-I poblíž Arca (Idaho) v USA. Za první jadernou elektrárnu bývá označována elektrárna spuštěna v městě Obninsk v Sovětském svazu v roce 1954, za první skutečně komerční elektrárnu je však považována spíš Jaderná elektrárna Calder Hall v Británii.

Využití jaderné energie pro komerční účely se po překonání hlavních technologických a ekonomických problémů a v souvislosti s energetickými krizemi rychle rozvíjelo v 70. a 80. letech.

Od konce 80. let je nárůst mnohem pozvolnější. Proti využití jaderné energie se v mnoha zemích zvedla vlna odporu, založená jednak na obavách z nehody, jednak na strachu z radiace, roli hrál i relativní dostatek energie z fosilních zdrojů. V současnosti (2012) se zájem o využití jaderné energie znova zvyšuje především v souvislosti s kolísajícími cenami cen fosilních paliv, snahami jednotlivých zemí o energetickou nezávislost (především na Rusku) a v souvislosti s bojem proti globálnímu oteplení (při výrobě energie prostřednictvím jaderná energetiky nedochází k uvolňování skleníkových plynů a jaderná energetika tedy nijak nepřispívá ke globálnímu oteplování).

Havárie v JE Fukušima jaderné energetice sice znova zasadila těžkou ránu, země plánující stavbu největšího počtu nových elektráren, Čína a Indie, však svoji orientaci na jadernou energetiku potvrdili. Svoje jaderné elektrárny se však rozhodlo uzavřít do roku 2022 Německo.

Situace v Česku[editovat]

V Česku se sice proti jaderné energii postavila řada antijaderných hnutí, např. Jihočeské matky nebo česká pobočka nadnárodní Greenpeace, většina obyvatelstva však rozvoj jaderné energie podporuje a podporovala.[8][9] Podle státní energetické koncepce schválení usnesením vlády Česka č. 211 ze dne 10. března 2004 se mezi roky 2020 až 2025 počítá s provozem dalšího 7. jaderného bloku a mezi roky 2025 a 2030 8. jaderného bloku. V roce 2006 však koaliční vláda na nátlak Strany zelených v programovém prohlášení slíbila další výstavbu jaderných bloků nepodporovat. V roce 2008 doporučila tzv. Pačesova komise další rozvoj jaderné energetiky v Česku. Vláda Petra Nečase vzešlá ze sněmovních voleb v roce 2010 rozvoj jaderné energetiky opět podporuje a tento svůj postoj několikrát potvrdila i po havárii v JE Fukušima

Reference[editovat]

  1. ↑ http://drogo.fme.vutbr.cz/opory/pdf/eu/energ.stroje.pdf
  2. ↑ Worldwatch institute. Stav světa na přelomu tisíciletí. Praha : Hynek, 2000.  
  3. ↑ LOMBORG, B.: Skeptický ekolog, Dokořán 2006, ISBN 80-7363-059-1 (The Skeptical Environmentalist, Cambridge University Press 2001, ISBN 978-0-521-01068-9)
  4. ↑ Praha bude hostit evropské jaderné fórum, euractiv.cz, 20. června 2007
  5. ↑ Daneš Burket, Jaderná energie je obnovitelným zdrojem, neviditelnypes.lidovky.cz, 29. září 2005
  6. ↑ č. 180/2005 Sb
  7. ↑ http://www.eia.doe.gov/oiaf/servicerpt/erd/nuclear.html
  8. ↑ Postoj veřejnosti k jaderné energetice [online]. ČEZ, 2008, [cit. 2009-01-11]. Dostupné online.  
  9. ↑ http://archiv.radio.cz/news/CZ/1999/22.06.html

Související články[editovat]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Jaderná energie

Externí odkazy[editovat]

Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jaderná_energie&oldid=10271456“