Lise Meitnerová
| Lise Meitner | |
 Lise Meitner a Otto Hahn |
|
| Narozen | Lise Meitner (přechýleně Meitnerová) 7. listopad 1878 Vídeň, Rakousko |
|---|---|
| Zemřel | 27. říjen 1968 Cambridge, Spojené království |
| Pobyt | Rakousko, Německo, Švédsko, Dánsko, Spojené království |
| Alma mater | univerzita ve Vídni |
| Pracoviště | jedno oddělení Chemického ústavu císaře Viléma |
| Obor | jaderná fyzika |
| Získaná ocenění | Enrico Fermi Prize |
Lise Meitner, přechýleně Meitnerová (7. listopadu 1878 ve Vídni v Rakousku, - 27. října 1968 v Cambridge ve Spojeném království), byla rakouská jaderná fyzička.
Životopis [editovat]
Narodila se v židovské rodině jako třetí z osmi dětí. Roku 1901 započala studium fyziky na univerzitě ve Vídni; k jejím profesorům patřil i Ludwig Boltzmann. Po obhajobě doktorátu se roku 1907 přestěhovala do Berlína; zde spolupracovala s Maxem Planckem a chemikem Otto Hahnem. Její spolupráce s Hahnem trvala 30 let; každý z nich byl vedoucím jednoho z oddělení Chemického ústavu císaře Viléma. Při své spolupráci v oblasti radioaktivity se vzájemně doplňovali znalostmi fyziky a chemie. Roku 1918 společně objevili chemický prvek protaktinium.
Roku 1923 objevila neradioaktivní zářivý přechod známý jako Augerův jev; jev byl nazván podle francouzského fyzika Pierra Augera, který jej nezávisle na nich objevil o dva roky později.
Po obsazení Rakouska Nacistickým Německem roku 1938, odešla do švédského Stockholmu. V listopadu téhož roku se tajně setkala v Kodani s Hahnem; naplánovali sérii dalších experimentů, které pak prokázaly jev radioaktivního štěpení.
V roce 1944 obdržel Hahn Nobelovu cenu za chemii, avšak komise pro udělení Nobelovy ceny neocenila její podíl. Její práce byla oceněna až v roce 1966, kdy oba společně s Fritzem Strassmannem byli oceněni cenou Enrica Fermiho zvanou Enrico Fermi Prize.
V Berlíně byl roku 1959 založen v současné době renomovaný Hahn-Meitner-Institut, pojmenovaný po Hahnovi a Meitnerové zabývající se bádáním v oblasti struktury matérie, sluneční energie ap.
Zemřela roku 1968 v Cambridgi. Na její počest byl pojmenován prvek s atomovým číslem 109 meitnerium.
