Portál:Fyzika

Tento portál je neudržovaný a může obsahovat zastaralé informace. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho aktualizujete nebo přeměníte na miniportál. Podívejte se též na diskusní stránku, zda tam nejsou náměty k vylepšení.

Fyzika (z řeckého základu φύσις (physis): příroda) znamená od antických dob nauku o přírodě – tedy asi tolik, co v pozdější době znamenala přírodní filosofie. Vznik fyziky v dnešním významu slova datujeme do doby, kdy Galileo Galilei začal provádět systematický experimentální výzkum a výsledky naměřených dat analyzoval matematickými prostředky. Od těch dob je za nejstarší odvětví fyziky považována mechanika. Postupně se podobnými metodami začaly zkoumat další fenomény a tak vznikaly další fyzikální odvětví, jako nauka o světle (optika), teple (termika a termodynamika), elektřině a magnetismu a další, které řadíme do období klasické fyziky. Ve XX. století proniká fyzika do končin vesmíru (astrofyzika) i do tajemství hmoty (atomová fyzika). I když dnes máme desítky různých fyzikálních odvětví, příroda se svými zákony je jen jedna. Fyzika nepopisuje věci tak, 'jak jsou', ale tak, jak si fyzikové, kteří jí dělají, představují, že by mohly být. Je to věda o různých představách a modelech světa, které se neustále vyvíjejí. Proto je nutné chápat fyziku ve všech dějinných, místopisných, politických aj. souvislostech. Tak jako rozeznáváme stavební slohy, tak i barokní fyzika byla jiná než v renesanci a jiná než dneska. Lidé se snaží dorozumět mezi sebou, někteří dokáží hovořit se zvířaty. Fyzika je jazykem, kterým se lidé snaží hovořit s přírodou. ODVĚTVÍ Abecedně řazený (zdaleka ne úplný) přehled různých fyzikálních odvětví (některé mohou být součástí jiných): Akustika, Agrofyzika, Astronomie, Atomová fyzika, Biofyzika, Biotermodynamika, Částicová fyzika, Ekonofyzika, Elektřina a magnetismus, Fyzika fázových přechodů, Fyzika informačních kvant, Fyzika kondenzovaného stavu, Fyzika materiálů, Fyzika moří, Fyzika pevných látek, Fyzika plazmatu, Fyzika polí, Fyzika polovodičů, Fyzika tenkých vrstev, Geofyzika, Geometrická optika, Hydrodynamika, Chemická fyzika, Inženýrská fyzika, Kinematika, Klasická fyzika, Komunikační fyzika, Kosmologie, Kvantová fyzika, Lékařská fyzika, Matematická fyzika, Mechanika, Mechanika kontinua, Meteorologie, Metrologie, Molekulová fyzika, Optika, Relativistická fyzika, Teoretická fyzika, Teorie všeho, Termika, Termodynamika, Vlnová optika ČLÁNEK Světelný rok Světelný rok (značka jednotky ly, z angl. light year) je jednotka vzdálenosti, používaná hlavně v astronomii. Jeden světelný rok je vzdálenost, kterou světlo ve vakuu urazí za jeden juliánský rok. Ze známé rychlosti světla c lze spočítat, že 1 ly = 9 460 730 472 580 800 m ≈ 9,46 × 1012 km . Světelný rok není jednotkou času. Používá se pro vyjadřování vzdálenosti v astronomii, pro názornost především v populární literatuře, např. pro popis vzdálenosti hvězd. V odborné literatuře se dává přednost o něco větší jednotce parsek: 1 pc ≈ 3,261 564 ly Pro kratší vzdálenosti se používá astronomická jednotka: 63 241 AU ≈ 1 ly Dále se používají obdobné menší jednotky: světelná sekunda, světelná minuta apod. Tyto jednotky udávají vzdálenost, kterou světlo urazí za 1 sekundu, minutu apod. Například Jednotka lμs (lightmikrosecond nebo-li lmiks) Která se v převodu na metry lμs=29,9792458m přibližuje nám známým délkám (př.dlμs (decilightmikrosecond nebo-li decilmiks) se v metrech rovná 2,99792458m). ODKAZY Fyzika, Kategorie:Fyzika Fyzikální konstanty, Kategorie:Fyzikální konstanty Kategorie:Fyzikální zákony Kategorie:Fyzikální pole Kategorie:Fyzikální přístroje Kategorie:Fyzikální pahýly – můžete pomoci s jejich rozšiřováním! Kategorie:Články k úpravě - fyzika FYZIK-FYZIČKA Ernst Mach Ernst Mach Ernst Mach (18. února 1838 Chrlice – 19. února 1916 Haar) byl teoretický fyzik, filozof, děkan a později i rektor Karlo-Ferdinandovy univerzity. Narodil se v Chrlicích u Brna. Za 28 let působení v Česku vytvořil v podstatě celé své fyzikální dílo. Roku 1895 přijal nabídku z Vídně učit filozofii, zejména historii a teorii induktivní vědy. V důchodu uveřejnil nejen řadu vědeckých článků, ale dokončil i dvě monografie. Poslední léta (1913–1916) žil s manželkou u nejstaršího syna Ludwiga. Tam také v městečku Haar den po svých 78. narozeninách zemřel na selhání srdce. Ernst Mach patří k nejvýznamnějším osobnostem vědy druhé poloviny 19. století především v oblasti experimentální fyziky. Jeho jménem je označena řada fyzikálních veličin a pojmů. Jako vědec proslul svou důkladností, precizností i manuální zručností, svým klidem a jasným, stručným a výstižným formulováním myšlenek. Jako pedagog a filozof byl autorem řady učebnic a přehledných kompendií z oblasti fyziky, stál u zrodu této vědní disciplíny v Česku v její novodobé podobě. Na jeho počest uděluje Akademie věd České republiky Čestnou oborovou medaili Ernsta Macha vynikajícím domácím i zahraničním vědcům v oboru fyzikálních věd. Hodnota většiny Machových fyzikálních prací je na čase nezávislá. Machův princip vedl později k teorii relativity, při výuce fyziky se užívá Machův vlnostroj a Machovo kyvadlo, aerodynamika nadzvukových rychlostí se neobejde bez Machova kužele , Machova úhlu a Machova čísla. -CELÝ ČLÁNEK- JEDNOTKY A VELIČINY Ne nadarmo rozdělil René Descartes ve svém dualistickém světě všechny věci na „res cogitans“ a „res extensa“. Ona „rozprostraněnost“ děje se v prostoru, jehož části věci zaujímají, a fyzikální prostor je onou dimenzí, kterou jako prvou uvykli jsme si měřit - zde rodí se takové pojmy jako „míra“ - ovšemže společně s časem (metrum). Anglický termín „quantity“ nám dosud připomíná, že se jedná o ten atribut hmoty, který jsme schopni nějakým způsobem kvantifikovat, ohodnotit, tedy - přiřadit nějakou určitou hodnotu, podobně jako kupec přiřazuje finanční ohodnocení svému zboží. Více: -> Fyzikální veličina, -> Fyzikální jednotka, -> Kategorie:Fyzikální veličiny NOBELOVA CENA Wilhelm Conrad Röntgen Wilhelm Conrad Röntgen Narození 27. března 1845 Lennep dnes Remscheid, Severní Porýní-Vestfálsko, Prusko - dnes Německo Úmrtí 10. února 1923 Mnichov, Bavorsko, Německo Wilhelm Conrad Röntgen (27. března 1845 Lennep, Prusko – 10. února 1923 Mnichov, Německo) byl německý fyzik, jeden z nejtalentovanějších experimentátorů 19. století. Uznání svých kolegů se dočkal až ve čtyřiceti letech, a když šťastnou náhodou objevil paprsky, které potom dostaly jeho jméno, tak mu bylo ještě o deset let více. Německý fyzik s holandskými předky se narodil 27. března 1845 v Lennep jako jediné dítě v rodině obchodníka. V jeho třech letech se rodina přestěhovala do nizozemského Apeldoornu. V roce 1901 mu byla za objev rentgenového záření udělena první Nobelova cena za fyziku. Jako jediný se vzdal přednášky při jejím přebírání. Jím objevené rentgenového záření našlo brzy uplatnění v lékařství a dalších oborech. Protože si však svůj objev Röntgen nepatentoval, zemřel v chudobě 10. února 1923 v Mnichově na rakovinu střev. Reference VZOREČEK DO KAPSY $v = v_0+at \,\!$ nám říká, že rychlost v při rovnoměrně zrychleném pohybu je přímo úměrná času t, přičemž konstantu úměrnosti a nazýváme zrychlením, v0 je počáteční rychlost. I když lidé už dávno věděli, že padajícící předmět letí stále rychleji, po mnoho generací věřili tomu, že je jeho rychlost úměrná dráze, kterou předmět urazil. Teprve Galileo tento mylný předpoklad na základě svých měření vyvrátil a dokázal, že rychlost volně padajícího předmětu je lineární funkcí času a nikoli dráhy. INFO O PORTÁLU Portál Fyzika založil Kychot 25. ledna 2007 na oslavu Magnus Manske Day (pětileté výročí, kdy Wikipedia přešla na software MediaWiki) jakožto (v pořadí) 47.portál na české Wikipedii. Portál o fyzice mi tu chyběl, tak jsem ho začal. (Berte to tak, že portál je zatím ve výstavbě.) OSTATNÍ PORTÁLY Seznam všech portálů české Wikipedie Aktualizovat tuto stránku