Termika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Termika je fyzikální oblast, která se zabývá studiem vlastností látek a jejich změn souvisejících teplotou. Termika se také někdy označuje jako nauka o teple.

Molekulový pohyb[editovat | editovat zdroj]

Makroskopicky vnímaný tepelný stav látky, který je vyjadřován teplotou, má úzkou souvislost s pohybem základních stavebních částic dané látky (molekul, atomů apod.). Tento pohyb se označuje jako molekulový pohyb. Vzhledem k tomu, že molekulový pohyb se výrazněji projevuje při vyšších teplotách, bývá často označován jako tepelný pohyb.

Molekulový pohyb je pokládán za samostatný druh fyzikálního pohybu, jehož základní vlastnosti, které jej odlišují od klasického mechanického pohybu, jsou:

  • pohybu se účastní velké množství částic
  • pohyb je neustálý (nepřetržitý) a neuspořádaný (chaotický)

Jedná se o složitější druh pohybu než je tomu v případě pohybu mechanického. Při vyšetřování tohoto pohybu se tedy využívá metod statistické fyziky.

Rozdělení termiky[editovat | editovat zdroj]

Termiku lze rozdělit na několik oblastí.

Meteorologie[editovat | editovat zdroj]

V meteorologii se pojem termika (anglicky Thermal) používá (především pro účely letectví) pro označení stoupající masy ohřátého vzduchu. Správný název pro tento pohyb je konvekce. Termika vzniká, když slunce zahřeje zemský povrch a ten následně zahřívá okolní vzduch. Teplejší vzduch je lehčí, proto stoupá. S narůstající výškou klesá jeho tlak a v důsledku toho se ochlazuje v běžných podmínkách asi o jeden stupeň na každých 100 metrů (v případě kondenzace páry jenom asi 0.6 stupně). Pokud teplota okolního vzduchu klesá s výškou rychleji, stoupající vzduch je pořád teplejší než okolí a stoupá dál. Teplotní zvrstvení atmosféry se v takovém případě nazývá "labilní". Tento jev využívají hlavně piloti větroňů, rogalisté a paraglidisté, kteří díky termickým proudům jsou schopny dosahovat výšek několika kilometrů a bezmotorové přelety o délce stovek kilometrů.

Typickým viditelným znakem termických proudů jsou oblaky typu cumulus. Termika je obvykle pod oblakem a její horní hranice je ve vrchní části oblaku. V případě silné termiky oblak kumulovitého typu roste do výšky a může se změnit na Cumulus congestus (Cg) anebo bouřkový Cumulonimbus (Cb). Rychlost stoupavých proudů dosahuje v běžných podmínkách od 1 do 8 m/s, v případě bouřky může v extrémních podmínkách dosahovat i desítky m/s. Někdy může ovšem nastat i tzv. bezoblační termika.

Podrobněji viz hlavní článek termická konvekce.

Související články[editovat | editovat zdroj]