Hamiltonovská formulace mechaniky

Hamiltonovská formulace mechaniky (někdy též hamiltonovská mechanika) představuje jiný přístup k popisu mechaniky než jaký využívají Newtonovy pohybové rovnice. Newtonovy pohybové rovnice sice umožňují úplně popsat mechanický pohyb, z matematického hlediska se však ukazuje, že je možné zvolit jiný přístup k popisu tohoto pohybu, který je v mnoha případech výhodnější. Hamiltonovská formulace mechaniky je obecnější než lagrangeovská, ze které původně vycházela.

Hamiltonovská formulace mechaniky je považována za součást teoretické mechaniky a objevil ji v roce 1833 William Rowan Hamilton. Hamiltonovská formulace mechaniky našla uplatnění nejen ve statistické fyzice, ale především při přechodu ke kvantové mechanice.

V této formulaci mechaniky se k popisu systému používají zobecněné souřadnice a zobecněné hybnosti, přičemž zobecněné souřadnice a jim odpovídající zobecněné hybnosti jsou považovány za rovnoprávné proměnné ve fázovém prostoru.

Hamiltonovská formulace umožňuje pomocí vhodných transformací přecházet mezi souřadnicemi a hybnostmi a různě je zaměňovat. Takové souřadnice se označují jako kanonické a je při nich požadováno, aby si Hamiltonovy rovnice zachovávaly svůj tvar. Invariantem kanonických transformací je tzv. Poissonova závorka.

Hamiltonovy rovnice

Diferenciací Hamiltonovy funkce dostaneme

$\mathrm{d}H = \sum_i \left( \frac{\part H}{\part q_i}\mathrm{d}q_i + \frac{\part H}{\part p_j}\mathrm{d}p_j \right) + \frac{\part H}{\part t}\mathrm{d}t =$

$= \sum_i \left( \dot{q}_i\mathrm{d}p_i + p_i\mathrm{d}\dot{q}_i - \frac{\part L}{\part q_i}\mathrm{d}q_i - \frac{\part L}{\part \dot{q}_i}\mathrm{d}\dot{q}_i \right) - \frac{\part L}{\part t}\mathrm{d}t = \sum_i \left( \dot{q}_i\mathrm{d}p_i - \dot{p}_i\mathrm{d}q_i \right) - \frac{\part L}{\part t}\mathrm{d}t$,

kde $L$ je Lagrangeova funkce, $q_i$ jsou zobecněné souřadnice a $p_i$ jsou zobecněné hybnosti. Srovnáním jednotlivých koeficientů v tomto vztahu dostaneme výrazy

${\left(\frac{\part H}{\part t}\right)}_{p,q} = -{\left(\frac{\part L}{\part t}\right)}_{q,\dot{q}}$

$\dot{q}_i = \frac{\part H}{\part p_i}$

$\dot{p}_i = -\frac{\part H}{\part q_i}$

Tyto rovnice tvoří pro mechanický systém s $n$ stupni volnosti soustavu $2n$ diferenciálních rovnic prvního řádu pro $2n$ neznámých funkcí času $q_i(t), p_i(t), i = 1, 2, ..., n$. Tyto rovnice jsou nižšího řádu než Lagrangeovy rovnice a jejich pravé strany nezávisí na derivacích hledaných funkcí. Tyto rovnice se nazývají Hamiltonovými (kanonickými) rovnicemi daného systému.

Příklad

Příkladem Hamiltonových rovnic mohou být rovnice pro jednorozměrný pohyb volné částice (hmotného bodu).

Z lagrangiánu $L=\frac{1}{2}mv^2=\frac{1}{2}m\dot{q}^2$ vyplývá zobecněná hybnost $p=\frac{\partial L}{\partial \dot{q}}=\frac{1}{2}m\cdot 2\dot{q}=m\dot{q}=mv$, odtud $\dot{q}=\frac{p}{m}$.

Dosazením do definice hamiltoniánu:

$H = p\dot{q} - L = \frac{p^2}{m} - \frac{1}{2}m\dot{q}^2 = \frac{p^2}{m} - \frac{1}{2}m\frac{p^2}{m^2}=\frac{1}{2}\frac{p}{m} = \frac{p^2}{2m}$.

Dosazením do Hamiltonových kanonických rovnic:

$\dot{q} = \frac{\part H}{\part p} = \frac{p}{m}$ a

$\dot{p} = -\frac{\part H}{\part q} = 0$.

Tedy že rychlost částice ($v$, neboli $\dot{q}$) zůstává konstantní (1. rovnice) a tedy částice se pohybuje rovnoměrně přímočaře.

Související články

• Teoretická mechanika
• Hamiltonova funkce
• Newtonova mechanika
• Lagrangeovská formulace mechaniky
• Hamiltonova-Jacobiho rovnice