Portál:Matematika

Tento portál je neudržovaný a může obsahovat zastaralé informace

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho aktualizujete nebo upravíte na miniportál. Podívejte se též na diskusní stránku, zda tam nejsou náměty k vylepšení.

Matematika (z řec. μαθηματικός (mathematikós) = milující poznání; μάθημα (máthema) = věda, vědění, poznání) je věda, zabývající se z formálního hlediska kvantitou, strukturou, prostorem a změnou. Mezi jinými vědami se vyznačuje nejvyšší mírou abstrakce a přesnosti. Díky těmto vlastnostem je matematika často označována za "královnu věd". Historie matematiky sahá až do pravěku, velký rozvoj prodělala v antickém Řecku, kdy výrazných úspěchů dosáhla zejména geometrie. Další etapou prudkého rozvoje matematiky byla renesance, v níž byly ustaveny základy matematické analýzy. Vůbec posledním významným obdobím dějin matematiky byl přelom 19. a 20. století, kdy vznikla teorie množin a matematická logika.
ZAJÍMAVOSTI Víte, že… … V roce 1901 matematik Bertrand Russell svým paradoxem vyvrátil celé tehdejší pojetí matematiky, načež byly pro ni hledány pevné základy, které dobře slouží dodnes? … Galerkinova metoda, často též Ritzova-Galerkinova metoda, je postup používaný při řešení soustavy parciálních diferenciálních rovnic, jehož princip spočívá v nahrazení původní rovnice, tzv. silné formulace, její integrální formou, tzv. slabým řešením, a následnou diskretizací slabého řešení? … za tvůrce vzniku teorie informace se pokládá C. E. Shannon? … Britská Královská společnost, které předsedal sám Newton, ve své studii prohlásila, že skutečným objevitelem kalkulu je Newton, a označila Leibnize za plagiátora? … řešení kvadratury kruhu byla ve středověku oblíbená matematická zábava? … MathWorld (volný český překlad „svět matematiky“) je internetový server obsahující soubor informací z matematiky. Jeho internetová adresa: mathworld.wolfram.com ČLÁNEK Traviny vymodelované pomocí L-systémů ve 3D L-systém nebo také Lindenmayerův systém je varianta formální gramatiky, vyvinutá pro modelování růstu rostlin. L-systém popisuje pravidla pro vývoj rostliny, která se opakovaně aplikují na vznikající model. Tato pravidla mohou např. popisovat, za jakých podmínek se stonek rostliny rozdvojí, zda má vzniknout list nebo zda má část rostliny uhynout. Výsledný model se může např. vykreslit jako obrázek nebo se z něj vytvoří počítačový 3D model rostliny. L-systémy se také dají použít pro generování různých křivek, fraktálů nebo pro modelování buněčných organismů. Na výzkumu mají největší podíl maďarský biolog Aristid Lindenmayer a polský informatik Przemyslaw Prusinkiewicz, výsledky tohoto výzkumu publikovali v knize The Algorithmic Beauty of Plants. Definice L-systému Základní typ L-systému je tzv. D0L-systém. D0 v názvu značí, že se jedná o deterministický bezkontextový L-systém. Formálně je to trojice $G = (\Sigma, S, P)$, kde $\Sigma$ je abeceda, tj. neprázdná množina symbolů, $\Sigma^*$ je množina všech slov nad abecedou $\Sigma$, $\Sigma^+$ je množina všech neprázdných slov nad abecedou $\Sigma$, $S \in \Sigma^+$ je semínko (z angl. seed) nebo také axiom, což je konečné slovo z abecedy $\Sigma$, které definuje počáteční stav L-systému, $P \subset \Sigma \times \Sigma^*$ je konečná množina přepisovacích pravidel, přepisovací pravidlo se zapisuje ve tvaru $a \rightarrow S$, kde $a \in \Sigma$ a $S \in \Sigma^*$, definuje tedy přepsání symbolu na slovo (které může být i prázdné), pro symbol $b \in \Sigma$, který se neobjevuje na levé straně žádného přepisovacího pravidla, je definována identita ($b \rightarrow b$) (takové symboly jsou často označovány jako konstanty). D0L-systém je velice podobný deterministické bezkontextové gramatice. Liší se například v tom, že gramatika rozlišuje terminální a neterminální symboly, ale L-systém pro neterminály definuje identitu jako výchozí přepisovací pravidlo. Další rozdíl je v tom, že gramatika má jako semínko jeden neterminální symbol, ale L-systém povoluje neprázdné slovo (libovolný konečný řetězec symbolů). Každý symbol z abecedy je obvykle reprezentován jedním znakem (písmenem), což značně ulehčuje a zrychluje zápis. Avšak existují i speciální symboly, které jsou zapsány více znaky. Jsou to většinou velmi specifické symboly pro interpretaci. Aby se rozlišily vícepísmenné symboly, dává se před ně nějaký speciální prefix, např. zavináč. Ten pak není součástí abecedy. Celý článek najdete zde Seznam všech článků, které se na tomto místě objevily najdete zde OBRÁZEK DOBRÉ A NEJLEPŠÍ ČLÁNKY Na wikipedii jsou některé články týkající se matematiky zařazeny mezi dobré nebo dokonce nejlepší články. V současné době to jsou následující: Nejlepší články Matematický důkaz Dobré články Matematická statistika L-systém Pí (číslo) Geometrie	KATEGORIE Matematika Algebra · Aplikovaná matematika · Geometrie · Kombinatorika · Matematická analýza · Matematická logika · Pravděpodobnost a statistika · Teorie množin · Teorie čísel · Topologie Dějiny matematiky · Filosofie matematiky · Konstanty ·Literatura · Matematici · Ocenění · Problémy · Rekreační matematika · Společnosti a instituce · Rovnice · Věty a důkazy · Výuka matematiky Ke stromu podkategorií kategorie Matematika se můžete vyjádřit v diskusi. Viz také Wikipedie:Kategorizace. MATEMATIK Karl Weierstraß Karl Theodor Wilhelm Weierstraß (31. října 1815, Ostenfelde – 19. února 1897) byl německý matematik, často nazýván jako „otec moderní matematické analýzy“. Je po něm pojmenován kráter na Měsíci. Biografie Otec Wilhelm Weiestraß byl sekretářem starosty v Ostenfeldu, později se stal výběrčím daní. Byl to vzdělaný muž se širokými znalostmi v oblasti vědy a umění. Matka Theodora Vonderfost zemřela, když bylo Karlu dvanáct let, otec se znovu oženil. Od roku 1827 byl Karlův otec asistentem hlavního výběrčího daní v Paderbornu, kde Karl vystudoval katolické gymnázium. Exceloval na něm, ačkoliv pracoval na částečný úvazek jako úředník, aby pomohl rodině s financemi. Ač získal studiem matematické znalosti, jakých by se nenadál, a byl schopen dát matematické vzdělání svému mladšímu bratrovi, jeho otec si přál aby studoval finančnictví, a tak Karl nastoupil na Univerzitu v Bonnu studovat právo, finance a ekonomii. Na kariéru v pruské administrativě to byla vskutku dobrá volba vzdělání, ale Karl nesmírně trpěl rozkolem mezi poslušností k otci a tajným studiem svého milovaného předmětu – matematiky. Výsledkem bylo, že Karl propadl u obého a začal studovat matematiku sám – čtením Laplaceovy mechaniky a poté Jacobiho prací o eliptických funkcích, kterým propadl do konce života. Weierstraß se rozhodl stát matematikem, a tak dokončil svůj poslední semestr na Univerzitě v Bonnu, avšak nepřihlásil se k jediné zkoušce. Jeho otec byl zklamán, že Karl vzdal svá studia, avšak byl přesvědčen rodinným přítelem, předsedou soudního dvoru v Padebornu, aby synovi dovolil studovat Teologickou a Filozofickou Akademii v Münsteru, takže mohl projít nezbytnými zkouškami a stát se učitelem na střední škole. Na Akademii navštěvoval přednášky Gundermanna o eliptických funkcích, který ho povzbudil v matematických studiích. V dubnu 1841 prošel nezbytnými zkouškami a začal učit na gymnáziu. Asi od roku 1850 začal trpět sérií vážných nemocí, která trvala asi dvanáct let a značně mu ztrpčovala práci. V roce 1854 publikoval Zur Theorie der Abelschen Functionen, díky čemuž získal místo na Univerzitě v Breslau. Publikoval teorii hypereliptických integrálů, což mu vyneslo nabídky mnoha univerzit. Přijal místo profesora na Berlínské univerzitě, sjížděli se za ním studenti z celého světa. Nesloužilo mu však zdraví. Roku 1861 zkolaboval a trvalo mu rok, než byl opět schopen učit, a poslední roky svého života byl připoután k invalidnímu vozíku. Zemřel na zápal plic. Celý článek najdete zde Seznam všech matematiků, kteří se na tomto místě objevili naleznete zde POMOZTE Část Wikipedie věnovaná matematice potřebuje mnoho úprav a změn, zde je seznam některých z nejdůležitějších: Články čekající na vytvoření: Především jsou to všechny červené odkazy na hlavní straně portálu. Dále články (přidejte svoje návrhy): aktuální nekonečno, alternativní teorie množin, axiom determinovanosti, axiom superuniverzality, definovatelná množina, elementární matematika, filosofie matematiky, finanční matematika, Fraenkel-Mostowského permutační modely, generování (matematika), Heegnerova čísla, izomorfní vnoření, Ludwig Otto Hesse, polynomická rovnice, potenciální nekonečno, Sedenion, slučitelnost, spojitě derivovatelná funkce, teorie okruhů, teorie těles, univerzální teorie Chybějící články o světových i českých matematicích, tj. červené odkazy v seznamu matematiků (pro články o českých matematicích je povoleno využívat stránky [1], odtamtud převzatý článek však musí být vybaven šablonou {{matematici.muni}}) články jejichž význam neodpovídá způsobu jakým jsou napsány čekají na úpravy případně rozšíření (přidejte svoje návrhy): David Hilbert, Predikátová logika, Univerzální kvantifikátor, Topologie, Hyperkomplexní číslo, Substituce (matematika) Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Matematika}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, viz návod. Vaše nejlepší články se budou pravidelně objevovat na hlavní straně portálu. INFORMACE Související wikiprojekt: WikiProjekt Matematika
OSTATNÍ PORTÁLY Seznam všech portálů české Wikipedie Aktualizovat tuto stránku