Maturita

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Maturita je zkouška zakončující středoškolské vzdělání ve středoevropských zemích. V určitých obměnách je obvyklá v Česku, Rakousku, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku, Lichtenštejnsku, Polsku, Srbsku, Černé Hoře, Slovinsku, Švýcarsku a na Slovensku.

Maturita svou náplní přibližně odpovídá britské zkoušce A-level nebo německé „Abitur“. Ve Francii studenti skládají zkoušku „le baccalauréat“, zkráceně „le bac“.

Původ a význam slova[editovat | editovat zdroj]

Maturitní vysvědčení komunisty popraveného kněze Jana Buly

Slovo „maturita“ pochází z latinského slova maturitas (zralost). Jiné slovo je adjektivum maturus (zralý) tvořící základ pojmu „matura“ v jiných jazycích (např. v rakouské němčině, maturity v angličtině označuje dospělost). V minulosti se na území někdejšího Československa tato zkouška oficiálně označovala jako "Zkouška dospělosti" (viz snímek), což je dnes již jen lidové označení. Termín matura je používán také v jihoslovanských zemích, kam se "zkouška dospělosti" rozšířila díky habsburské školské tradici.

Maturita v Česku[editovat | editovat zdroj]

Na českých středních školách je maturita nepovinná. Většina žáků se k ní ale dobrovolně přihlásí, neboť její úspěšné složení je nutnou podmínkou přijetí ke studiu na vysoké škole. Žáci, kteří maturitní zkoušku nesloží, mají ukončené středoškolské vzdělání bez maturity, což mohou doložit vysvědčením z posledního ročníku.

Maturita se v Česku skládá ze dvou částí - písemné a ústní.

Před reformou maturitní zkoušky (2011) vykonávali žáci písemnou zkoušku v podobě slohové práce v českém jazyce. V den zkoušky dostali na výběr několik témat a jim odpovídajících slohových útvarů, z nichž si jedno zvolili a jejich volba byla zapsána do maturitního protokolu. Poté měli čtyři hodiny na vypracování práce, při níž museli pracovat samostatně, ale mohli používat Pravidla českého pravopisu. Hodnocení maturitní písemné práce bylo pětistupňové (1 – výborná; 2 – chvalitebná; 3 – dobrá; 4 – dostatečná; 5 – nedostatečná).

Ústní zkoušku skládal žák před zkušební komisí z minimálního počtu čtyř předmětů, z nichž ze zákona byl povinný český jazyk a literatura. Navíc mohl žák dobrovolně vykonat zkoušku z dalších předmětů. Hodnocení každého z předmětů bylo opět pětistupňové, přičemž k úspěšnému absolvování zkoušky musel žák získat z každého předmětu alespoň za čtyři (kromě předmětů, z nichž zkoušku vykonal dobrovolně navíc). Známka z českého jazyka se určovala na základě výsledků obou zkoušek (písemné a ústní), přičemž známka z písemné zkoušky tvořila alespoň 30 % celkové známky.

Pokud žák zkoušku absolvoval úspěšně, obdržel maturitní vysvědčení.

Nová maturita[editovat | editovat zdroj]

Podle novely školského zákona se maturitní zkouška skládá ze dvou částí – z části, kterou si určí každá škola sama a z části společné pro všechny školy vypracované ministerstvem školství. Většina ustanovení školského zákona nabyla účinnosti 1. ledna 2005, zbývající paragrafy 77–79 a některé části paragrafů 80 a 82 začaly platit od 1. září 2006. Maturita se skládá ze dvou částí: společné a profilové. Každá z nich se dále dělí na jednotlivé zkoušky, které musí žák pro získání středoškolského vzdělání s maturitou vykonat všechny úspěšně.

Společná část je rozdělena na 3 zkoušky: z češtiny, libovolného cizího jazyka, který je na jeho škole vyučován - v roce 2013 jste mohli složit maturitu z anglického jazyka, německého jazyka, francouzského jazyka, španělského jazyka a ruského jazyka. Profilová část maturity se zároveň skládá ze 3 povinných zkoušek. Jejich nabídku v souladu s rámcovým vzdělávacím programem, formu, témata a termíny určí ředitel školy. Každý žák může konat i 4 další nepovinné zkoušky z nabídek ředitele a ministerstva školství. I zde stanovuje témata a termíny konání zadavatel (ředitel nebo MŠMT). Zadavatel může také vybrat i formu. Má na výběr: ústní zkoušku před komisí, obhajobu předem vypracované maturitní práce před komisí, praktickou zkoušku a písemnou zkoušku, i jejich kombinace. Písemné zkoušky a pokud je to nutné, i praktické zkoušky jsou neveřejné, ostatní jsou veřejné. Před započetím této části maturity je žák na 5 dnů uvolněn z výuky, potom bude zkoušku konat ve své škole.

Maturitní zkouška z českého jazyka a literatury (povinná pro všechny maturanty) se skládá ze 3 částí - didaktického testu, písemné práce a ústní zkoušky. Didaktický test je zadáván centrálně, v základní úrovni obsahuje okolo 32 úloh, které jsou uzavřené (tj. s jednou možnou odpovědí, výběr ABCD, případně výběr ANO-NE, zpravidla v jedné úloze musí být 5 úryvků věty seřazeno za sebou, aby věta dávala smysl). Didaktický test je zaměřen na osvojení pravidel českého pravopisu a práci s textem, jeho pochopení. Při testu nejsou povoleny žádné pomůcky, čas na vypracování je jedna hodina. Písemná práce je psána ve stejný den jako didaktický test, zadání je opět centrální a skládá se v základní verzi z 10 možných témat, každé téma má zadané jiné zpracování (publicistický styl, úvahový text, otevřený dopis apod.). Žáci mají 25 minut na výběr tématu, poté mají na napsání práce dalších 90 minut. Text musí obsahovat alespoň 250 slov (tolerance 50 slov, horní hranice nestanovena) a musí splňovat všechny pravopisné a morfologické náležitosti. Třetí částí je ústní zkouška, při které si žák losuje jedno z dvaceti zadání podle svého seznamu literatury. Těchto dvacet knih si student vybírá na základě školního seznamu literatury. Po vylosování otázky dostane maturant pracovní list s ukázkou z díla a druhým textem neuměleckým (dopis, objednávka, recenze, publicistika apod.). Po dvacetiminutové přípravě musí o obou textech 15 minut hovořit.

Úspěšnému absolventovi obou částí maturitních zkoušek je uděleno vysvědčení o maturitní zkoušce. První maturitní ročník, který maturoval již dle plánu Nová maturita, maturoval v roce 2011, celorepubliková úspěšnost byla 83,1 %, neúspěšných studentů bylo 16,9 %.[1]

Svatý týden[editovat | editovat zdroj]

Svatý týden (ve slovenštině "akademický týždeň") je hovorové označení týdne před maturitními zkouškami, kdy maturující studenti nemusí chodit do školy a mohou se připravovat samostatně doma. Za součást tohoto svatého týdne lze považovat i tzv. poslední zvonění, kdy studenti v kostýmech chodí po ulicích a vybírají od kolemjdoucích peníze, které pak svorně propijí na maturitním večírku.

Ústní zkouška[editovat | editovat zdroj]

Nejviditelnější částí maturity je ústní zkouška z předmětů společné a profilové části. Zkouška se koná zásadně před maturitní komisí složené z předsedy (který je jmenován zřizovatelem a není zaměstnancem příslušné školy - nejčastěji učitel z jiné školy v regionu), místopředsedy, třídního učitele maturující třídy, zkoušejících (učitel který daný předmět ve třídě vyučoval) a přísedících (učitel s odborností ke zkoušenému předmětu).

Termíny ústních zkoušek vyhlašuje ředitel školy dle závazného harmonogramu maturitních zkoušek - na měsíc květen až červen. Pro každou maturující třídu bývá určen celý týden, kdy jsou žáci rozlosováni na jednotlivé dny, případně rozděleni do dnů dle volitelných předmětů a podobně. Na začátku prvního maturitního dne se do školy dostaví celá maturující třída a ředitel školy spolu s předsedou maturitní komise maturity oficiálně zahájí. V dalších dnech dochází do školy již pouze maturující žáci a spolu s nimi i tzv. služba. Službu většinou vykonávají žáci třídy, kteří již zkoušku absolvovali v předchozích dnech a zajišťují občerstvení a nápoje pro maturitní komisi a případně i maturující žáky. Pro tyto účely je vyhrazena přípravná místnost - většinou v sousedství maturitní místnosti, kde i odpočívají maturující žáci mezi jednotlivými zkouškami. Je vhodné aby se třída předem s vyučujícími dohodla jaký typ a formu občerstvení připravit. Ústní maturitní zkouška je svého druhu společenskou událostí a kromě znalostí v nich žák osvědčuje i své schopnosti chovat se a jednat ve společnosti, tomu by mělo odpovídat i jeho oblečení a celkový přístup ke zkoušce. Jakkoliv lze chápat výjimky a snahu o odlišení, je spíše projevem nevkusu a vlastní nevyzrálosti přijít k maturitě nespolečensky oblečen. Mladý maturující muž by ve svém šatníku jistě měl mít alespoň jeden společenský oblek, který následně mnohokrát využije i v dalším životě; mladá dáma by se také již na prahu dospělosti měla umět společensky obléknout, netřeba se bát ani vyšších podpatků-většinu času bude stejně sedět.

Maturuje se většinou po předmětech, kdy všichni žáci projdou postupně zkouškou například z českého jazyka a následně všichni, kteří si zvolili matematiku, poté všichni z konkrétního cizího jazyka atd. Pořadí předmětů, žáků a časů zkoušek rozdělí ředitel školy i s ohledem na další výuku zkoušejících učitelů. Žák si nejprve před komisí vylosuje číslo otázky a následně má k dispozici čas na přípravu na určeném místě ("potítko"), kam ho uvede nejčastěji přísedící. Zde si může psát poznámky (nejlépe ve formě stručných bodů), tyto jsou následně součástí maturitní dokumentace. Následně je zkoušejícím vyzván ke zkoušce, kde nejprve na základě svých poznámek volně hovoří k danému tématu, dokud nevyčerpá své přípravy, nebo není zkoušejícím zastaven (typicky z důvodu výrazného odchýlení se od tématu). V další části mu zkoušející pokládá otázky a diskutují o tématu. Otázky může kdykoliv pokládat i předseda maturitní komise (ale činí tak výjimečně). Přísedící většinou otázky neklade, může občas zkoušejícím položenou otázku jinak formulovat, pokud se domnívá, že ji žák nesprávně pochopil a podobně. Zkoušející, přísedící a předseda si průběžně činí poznámky o výkonu žáka.

Maturitní den je ukončen poradou maturitní komise (případně probíhají dílčí porady po jednotlivých blocích předmětů), kdy komise o jednotlivých známkách hlasuje. Následně předseda s místopředsedou provedou část administrativních kroků a vyplňování formulářů a jsou pozvání maturující žáci a seznámeni s výsledky (buď celé zkoušky, nebo doposud známých výsledků dílčích zkoušek).

Poslední maturitní den pak opět přijde do školy celá maturující třída, a žákům je předáno závěrečné vysvědčení 4. ročníku a zároveň i maturitní vysvědčení. Mnohdy je tento slavnostní akt přesunut do jiných prostor, na radnici a podobně. Z důvodu chybně nastaveného harmonogramu SČMZ byl uvedený postup v několika letech porušen, protože žáci po skončení ústních maturit ještě nevěděli výsledky didaktických testů. Tato anomálie má být od roku 2013 odstraněna a ústní zkouška tak bude opravdu poslední a po ní budou známy definitivní výsledky. Posléze se maturanti často odebírají do blízkého podniku své úspěchy oslavit - občas i s pozvanými vyučujícími.

Ústní maturitní zkoušky jsou z principu veřejné a může jim tak přihlížet kdokoliv - obecně je vhodné aby se na maturity přišli podívat zejména žáci nižších (zejména 3.) ročníků. Diváci samozřejmě nesmí do průběhu zkoušek nijak zasahovat a rušit je.

Maturita v okolních zemích[editovat | editovat zdroj]

Polsko[editovat | editovat zdroj]

V Polsku se zkouška dospělosti nazývá matura a absolventi středních škol nemají povinnost k této zkoušce přistoupit, ale maturitní vysvědčení se vyžaduje od uchazečů o studium na vysokých školách. V Polsku je za zkoušky odpovědna Ústřední zkoušková komise (Centralna Komisja Egzaminacyjna), pod kterou spadají Oblastní zkouškové komise (Okręgowe Komisje Egzaminacyjne), které se zabývají přípravou a realizací maturity v daném polském regionu.

Do roku 2005 se maturity hodnotily stupni od 6 (výborně) do 1 (nedostatečně), od roku 2005 se po reformě hodnotí v procentech. Z každého předmětu je třeba získat alespoň 30 %. Členem zkušební komise musí být alespoň jeden učitel, který na dané škole neučí. Maturanti nejprve skládají ústní zkoušky a teprve potom písemné. Každý maturant skládá zkoušku alespoň ze tří předmětů: z polštiny, jednoho cizího současného jazyka a jednoho voleného předmětu. Otázky jsou ve všech polských vojvodstvích stejné.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Nová maturita – oficiální stránky nové maturitní zkoušky
  • Státní maturita - Angličtina - Typová zadání, rady, tipy a postupy jak excelentně napsat písemnou maturitu z aj a úspěšně složit didaktický test, poslech a ústní zkoušku.
  • Maturita z angličtiny na facebooku - maturita z angličtiny online zábavnou formou na sociální síti facebook, nejlepší rady k co nejlepším výsledkům u maturity z angličtiny.
  • Státní maturita z němčiny - Vypracovaná zadání, tipy, triky, testy a návody na státní maturitu z němčiny
  • Státní maturita z češtiny - Vzorová vypracování a charakteristiky slohových útvarů, zadání testů a další informace k úspěšnému složení maturity z českého jazyka.
  • Státní maturita z matiky - Vzorová zadání didaktických testů z matematiky a tipy ke státní maturitě z matematiky

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BÁRTÍKOVÁ, Eva. Gymnazisté odmaturovali úspěšně. Učni nikoliv. Třebíčský deník [online]. 2011-06-17 [cit. 2011-06-19]. Dostupné online.