Maturita
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Maturita je zkouška zakončující středoškolské vzdělání ve středoevropských zemích. V určitých obměnách je obvyklá v Rakousku, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku, Lichtenštejnsku, Polsku, Srbsku, Černé Hoře, Slovinsku, Švýcarsku a na Slovensku.
Maturita přibližně odpovídá svoji náplní britské zkoušce A-level nebo německé „de:Abitur“. Ve Francii skládají zkoušku „:fr:le baccalauréat“, zkráceně „le bac“.
Obsah |
[editovat] Původ a význam slova
Slovo „maturita“ pochází z latinského slova maturitas (zralost). Jiné slovo je adjektivum maturus (zralý) tvoříćí základ pojmu „matura“ v jiných jazycích (např. v rakouské němčině). Odsud je také možné vyvozovat původ lidového označení „zkouška dospělosti“.
[editovat] Maturita v Česku
Na českých středních školách je maturita nepovinná. Většina studentů se k ní ale dobrovolně přihlásí, neboť její úspěšné složení je nutnou podmínkou přijetí ke studiu na vysoké škole. Ti studenti, kteří maturitní zkoušku nesloží, mají ukončené středoškolské vzdělání bez maturity, což mohou doložit vysvědčením z posledního ročníku.
Maturita se v Česku skládá ze dvou částí - písemné a ústní.
Písemnou zkoušku vykonávají studenti v podobě slohové práce v českém jazyce. V den zkoušky dostanou na výběr několik témat a jim odpovídajících slohových útvarů, z nichž si jedno zvolí a jejich volba je zapsána do maturitního protokolu. Poté mají čtyři hodiny na vypracování práce, při níž musí pracovat samostatně, ale mohou používat Pravidla českého pravopisu. Hodnocení maturitní písemné práce je pětistupňové (1 – výborná; 2 – chvalitebná; 3 – dobrá; 4 – dostatečná; 5 – nedostatečná).
Ústní zkoušku skládá student před zkušební komisí z minimálního počtu čtyř předmětů, z nichž ze zákona je povinný český jazyk. Navíc může student dobrovolně vykonat zkoušku z dalších předmětů. Hodnocení každého z předmětů je opět pětistupňové, přičemž k úspěšnému absolvování zkoušky musí student získat z každého předmětu alespoň za čtyři (kromě předmětů, z nichž zkoušku vykonal dobrovolně navíc). Známka z českého jazyka se určuje na základě výsledků obou zkoušek (písemné a ústní), přičemž známka z písemné zkoušky tvoří 30% a známka z ústní zkoušky 70% celkové známky.
Pokud student zkoušku absolvuje úspěšně, obdrží maturitní vysvědčení.
[editovat] Nová maturita
Podle novely školského zákona se bude maturitní zkouška skládat ze dvou částí – z části, kterou si určí každá škola sama, a z části společné pro všechny školy vypracované ministerstvem školství.
Většina ustanovení aktuálního školského zákona (proslavil se snížením maximálního počtu přihlášek ke středoškolskému studiu jednoho žáka) nabyla účinnost 1.1.2005. Nyní už zbývají jen paragrafy 77 – 79 a některé části paragrafů 80 a 82, které začnou platit od 1.9.2006. Co nám přinesou?
Maturita se bude skládat ze dvou částí: společné a profilové. Každá z nich se dále dělí na jednotlivé zkoušky, které musí student pro získání středoškolského vzdělání s maturitou vykonat všechny úspěšně. Společná část je rozdělena na 3 zkoušky: z češtiny, libovolného cizího jazyka (který je na jeho škole vyučován, a zároveň Profilová část maturity se skládá ze 3 povinných zkoušek. Jejich nabídku v souladu s rámcovým vzdělávacím programem, formu, témata a termíny určí ředitel školy. Každý žák může konat i 4 další nepovinné zkoušky z nabídek ředitele a ministerstva školství. I zde stanovuje témata a termíny konání zadavatel (ředitel nebo MŠMT). Zadavatel může také vybrat i formu. Má na výběr: ústní zkoušku před komisí, obhajobu předem vypracované maturitní práce před komisí, praktickou zkoušku a písemnou zkoušku, i jejich kombinace. Písemné zkoušky a pokud je to nutné, i praktické zkoušky jsou neveřejné, ostatní jsou veřejné. Před započetím této části maturity je žák na 5 dnů uvolněn z výuky, potom bude zkoušku konat ve své škole.
Úspěšnému absolventovi obou částí maturitních zkoušek bude uděleno vysvědčení o maturitní zkoušce.
[editovat] Maturita v okolních zemích
[editovat] Polsko
V Polsku se zkouška dospělosti nazývá matura a absolventi středních škol nemají povinnost k této zkoušce přistoupit, ale maturitní vysvědčení se vyžaduje od uchazečů o studium na vysokých školách. V Polsku je za zkoušky odpovědna Ústřední zkoušková komise (Centralna Komisja Egzaminacyjna), pod kterou spadají Oblastní zkouškové komise (Okręgowe Komisje Egzaminacyjne), které se zbývají přípravou a realizací maturity v daném polském regionu.
Do roku 2004 se maturity hodnotily stupni od 6 (výborně) do 1 (nedostatečně), od roku 2005 se po reformě hodnotí v procentech. Z každého předmětu je třeba získat alespoň 30 %. Členem zkušební komise musí být alespoň jeden učitel, který na dané škole neučí. Maturanti nejprve skládají ústní zkoušky a teprve potom písemné. Každý maturant skládá zkoušku alespoň ze tří předmětů: z polštiny, jednoho cizího současného jazyka a jednoho voleného předmětu. Otázky jsou ve všech polských vojvodstvích stejné.
Pomozte Wikipedii tím, že tuto část vhodně rozšíříte.
